Historik Jiří Pernes

Historik Jiří Pernes | foto: Archiv Jiřího Pernese

Jan Masaryk se proti vůli KSČ stal obětí ruských agentů, míní historik Pernes

  • 141
"Vítězný únor" roku 1948 změnil osudy Československa i jeho obyvatel na dlouhá desetiletí. Jeho důsledky pociťujeme dodnes. Jak je možné, že se komunisté relativně snadno chopili moci na čtyřicet let? Čtenářům odpovídal historik Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Komunistický režim během čtyřicetileté vlády sice okleštil práva lidí, dal jim ale základní jistoty. Kdo se obešel bez možnosti svobodného vyjádření nebo třeba volného cestování za hranice, mohl být i spokojený.

Snad právě proto jsou komunisté nyní třetí nejsilnější stranou v České republice. Vzpomínky na fronty na základní zboží, cenzuru, dráty na hranicích, natožpak na politické procesy a útlak 50. let vzal čas.

Předseda KSČM Vojtěch Filip nedávno únor 1948 obhajoval. Řekl, že převzetí moci komunisty proběhlo "ústavní cestou, dokonce ústavnější, než byla takzvaná sametová revoluce". Označení puč odmítl.

. odpovědi historika Pernese čtěte zde

Převrat ale podle historika Jiřího Pernese nešel úplně podle plánů KSČ. Velmi sporná například byla osobnost ministra zahraničí Jana Masaryka. "Domnívám se, že Jan Masaryk nespáchal sebevraždu, ale že se stal obětí agentů KGB. A že k jeho vraždě došlo proti vůli vedení KSČ, pro něž byl cenným spolupracovníkem," řekl Pernes.

Jan Masaryk se před 60 lety nepřipojil k demisím podaným dvanácti nekomunistickými ministry. I kvůli jeho rozhodnutí ve vládě setrvat nebylo demisí dostatek, aby kabinet automaticky padl.

Téměř dvacet let po pádu komunismu je ale už podle Pernese na vypořádání se s minulostí pozdě. "Jejich hříchy vůči společnosti jsou tak závažné, že měla být komunistická strana po listopadu 1989 postavena mimo zákon. Ti, kteří se v upevňování režimu a potlačování práv nekomunistů nejvíce angažovali, za to měli být potrestáni. Obávám se bohužel, že pro toto řešení je nyní už pozdě," myslí si Pernes.

. ÚNOR 1948 NA IDNES.CZ

- Poslechněte si Gottwaldova slova, která spustila desetiletí totality - zde

- Špion pomohl Gottwaldovi vyhrát únor, sám pak skončil ve vězení - čtěte zde

- Před šedesáti lety se komunistům otevřela cesta k moci - více zde

Historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR rovněž odmítl slova předsedy komunistů Filipa, že převrat proběhl ústavně.

"Gottwald požadoval doplnění dvanácti odstoupivších ministrů svými lidmi bez ohledu na mínění jejich politických stran. Komunisty ovládaná policie porušovala zákony o právu na shromažďování, o svobodě pohybu atd. Ozbrojené Lidové milice také vznikaly protizákonně. Konkrétních příkladů by bylo možné uvést mnohem více."

Jiří Pernes vystudoval češtinu a dějepis na univerzitě v Brně, v postgraduálním studiu se zaměřil na muzeologii. V minulosti vedl Historické muzeum ve Slavkově u Brna a Moravské zemské muzeum v Brně. Od roku 1994 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, zaměřuje se mimo jiné zejména na československé dějiny po roce 1945 a dějiny poválečného československého exilu.

."únor" nabídne program vědcům i laikům

Šedesát let po komunistickém převratu se únorovým událostem budou podrobně věnovat nejen vědci. Národní archiv nabídne i výstavu pro veřejnost.

Konference "Únor 1948 v Československu", kterou spolupořádá Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd, se 25. až 27. února v Praze zúčastní přes sto historiků a politologů.

Během konference bude mít premiéru výstava Osudové osmičky - rok 1948. Zájemci z řad veřejnosti ji po skončení konference najdou v Národním archivu na pražském Chodovci. "Výstava klade akcent na únorové události, panely s historickými dokumenty jsou uvozené stručnými texty," přiblížila Emilie Benešová z Národního archivu. Nebudou chybět dokumentární fotografie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video