Strakova akademie, kde sídlí Úřad vlády, se v posledních čtyřech letech stala svědkem řady zvratů.

Strakova akademie, kde sídlí Úřad vlády, se v posledních čtyřech letech stala svědkem řady zvratů. | foto: Petr Novotný

Jak vládla ČSSD: Od Špidly k Paroubkovi

  • 1445
ČSSD si může připsat nový rekord. Premiérské křeslo si totiž během posledních pětačtyřiceti měsíců vyzkoušeli hned tři její premiéři. Vladimíru Špidlovi zlomily vaz eurovolby a vnitrostranická krize, Stanislavu Grossovi půjčka na byt. Stát už rok řídí "buldozer" Jiří Paroubek.

Přejít na volební speciál

Kabinet Vladimíra Špidly (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004)
Vláda Vladimíra Špidly

Vladimír Špidla převzal z rukou Miloše Zemana otěže ČSSD už v roce 2001. O rok později přivedl stranu k vítězství ve volbách a s KDU-ČSL a US-DEU vytvořil koaliční kabinet.

Už o měsíc později čekala novou vládu zatěžkávací zkouška v podobě povodní. Špidla & spol. tehdy zažívali své hvězdné okamžiky. Na řádění přírodního živlu zareagovali se ctí a popularita vlády vyletěla takřka k 60 procentům.

Špidlův kabinet doznal během dvou let vládnutí řady změn. Jako první jeho řady opustil ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Politik, kterého komentátoři označovali jako "toho bez názoru", skončil v březnu 2003. Nahradil ho Milan Urban, který se v ministerské funkci udržel dodnes.

Uplynul pouhý měsíc a z kabinetu zmizela ministryně zdravotnictví Marie Součková. Tu pro změnu (kromě letitých problémů zdravotnictví) provázel skandál kolem firmy Diag Human. (více zde) Nahradil ji nevýrazný Josef Kubinyi.

Nezvykle se s vládním postem loučil nerozhodný ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Bývalý voják nejprve v červnu 2003 oznámil svůj odchod, poté demisi stáhl, aby ji definitivně po několika dnech opět podal. (více zde) Nakonec dostal teplé místečko v čele ČSA.

Kromě výše uvedených vládu premiéra Vladimíra Špidly ještě opustil ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, který zamířil co čela Ústavního soudu.

Vladimíru Špidlovi se nakonec stal osudným propad sociální demokracie ve volbách do Evropského parlamentu a také vnitrostranická krize. Skončil po necelých pětadvaceti měsících ve funkci. Vládní krize ale trvala takřka dva měsíce. Koaliční partneři nakonec Špidlu vyslali do Bruselu, kde se stal českým eurokomisařem.

Ministry vlády premiéra Vladimíra Špidly najdete ZDE.

Kabinet Stanislava Grosse (4. 8. 2004 - 25. 4. 2005)
Vláda Stanislava Grosse

Vítězem a nejmladším premiérem v dějinách Česka se nakonec stal ministr vnitra Stanislav Gross. Poté, co se mu podařilo sehnat podpisy pro vyslovení důvěry, ho prezident Václav Klaus jmenoval ministerským předsedou.

Gross si do kabinetu přivedl několik nových lidí. Zřejmě nejvýraznější postavou se stal bývalý šéf CzechInvestu Martin Jahn, který zaujal nově vytvořený post vicepremiéra pro ekonomiku.

Do čela resortu vnitra se po Stanislavu Grossovi postavil bývalý disident a ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace František Bublan. Změnou byl i návrat Jaroslava Bureše do vrcholné politiky. Exministr spravedlnosti zaujal ve staronovém kabinetu post ministra bez portfeje a šéfa Legislativní rady vlády.

Nejmladší evropský premiér (Grossovi bylo v době nástupu do funkce 34 let) vydržel ve Strakově akademii pouhých osm měsíců. Vaz mu zlomila aféra kolem nejasného financování jeho bytu. Premiér nebyl schopen jasně vysvětlit, kde vzal přes milion korun na pořízení bydlení na pražském Barrandově a Čechům se tak do povědomí dostali "strýc Vik" či Rostislav Rod.

Ministry vlády Stanislava Grosse najdete ZDE.

Kabinet Jiřího Paroubka (25. 4. 2005 až dosud)
Vláda Jiřího Paroubka

"Spásou" sociálnědemokratické vlády se nakonec stal ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Ve Strakově akademii se zabydlel velice rychle a už po několika málo týdnech začal svůj nekonečný seriál sporů s prezidentem Václavem Klausem. (vše o sporech zde) I třetí premiér ČSSD od voleb 2002 si sebou přivedl několik nových tváří. Unie svobody tak například získala pro Karla Kühnla post ministra obrany.

První změna v Paroubkově kabinetu přišla už po třech měsících. Ministr kultury Pavel Dostál prohrál 24. července 2005 svůj boj se zákeřnou rakovinou. (více zde) Nahradil ho herec a šéf zlínského filmového festivalu Vítězslav Jandák. Rázovitý muž začal ihned šplhat po žebříčcích popularity a dohánět neochvějně nejpopulárnějšího politika - prezidenta Václava Klause.

V listopadu se z čela ministerstva zemědělství poroučel Petr Zgarba. Donutil ho k tomu skandál na Pozemkovém fondu. Jeho místo zaujal Jan Mládek.

Nejdramatičtější výměnou ve vládě se stalo odvolání ministryně zdravotnictví Milady Emmerové. Paroubek ji odvolal v polovině října a jako jejího nástupce si vyhlédl prezidenta České lékařské komory Davida Ratha. Tomu ale prezident Klaus odmítl svěřit funkci kvůli údajnému střetu zájmu. Do čela resortu ho jmenoval až poté, co Rath počátkem listopadu složil funkci v ČLK.

Ministry vlády Jiřího Paroubka najdete ZDE.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video