Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus vs. Paroubek: Spory, které bavily Česko

  11:15aktualizováno  11:15
Spory premiéra Jiřího Paroubka s prezidentem Václavem Klausem patří takřka ke koloritu české politiky. Během necelého roku od Paroubkova nástupu do funkce se už několikrát dostali do křížku. Rozepře se často neobešly bez siláckých řečí.

Václav Klaus a Jiří Paroubek se střetávali kvůli různým problémům. | foto: iDNES.cz

Spor první: Zatrhnu Klausovi zahraniční cesty
Do prezidenta Klause se Paroubek poprvé opřel loni v květnu kvůli jeho cestám do zahraničí.

Rozbuškou byl fakt, že se prezident při svých cestách vyjadřoval k ožehavému tématu euroústavy jinak než vláda. Její čerstvý předseda dokonce hlavě státu pohrozil. "Pokud nebude vystupovat v rámci těchto směrnic, na některé zahraniční cesty prostě nebude moci jezdit," prohlásil. - více zde

Klaus o den později neopomenul Paroubka popíchnout během návštěvy jihomoravského Blanska. "Přijel jsem, i když jsem skoro váhal, zda se nemám zeptat pana Paroubka, jestli mi dovolí, abych do Blanska přijel." Navíc do Strakovy akademie vzkázal, ať si Paroubek přečte ústavu.

Spor o takzvanou euroústavu bublal pod povrchem i v dalších měsících. Klaus coby euroskeptik považoval dokument i evropské společenství za mrtvé, Paroubek ho naopak osočoval z toho, že se snaží popřít poválečný vývoj.

Spor druhý: "Prázdné gesto" vůči antifašistům
Netrvalo dlouho a oba přední politici se dostali do křížku znovu. Tentokrát šlo o vstřícné vládní gesto vůči sudetským antifašistům. Podle premiéra mělo jít o uznání zásluh německých a maďarských bojovníků proti fašismu.

Prezident omluvu označil za "mimořádně nešťastnou a nebezpečnou". Paroubek oponoval tím, že Klaus návrh nepochopil. Vláda nakonec - podle prezidenta "prázdné" - gesto přijala. Navíc po měsíci uvolnila tři desítky milionů korun na zdokumentování osudů antifašistů z řad národnostních menšin. - více zde

Spor třetí: Klaus prezidentem? Nikdy více
Předsednictvo sociálních demokratů loni v září přijalo usnesení, v němž se omluvilo za nerozhodnost a nejednotu při volbě prezidenta republiky. Ta v roce 2003 zapříčinila, že se na Hrad nedostal kandidát ČSSD Miloš Zeman, ale právě Klaus.

Paroubek prezidenta tvrdě kritizoval a prohlásil, že něco podobného už strana nesmí v budoucnosti dovolit. Klaus na to reagoval tím, že jde o útok na hlavu státu, v polistopadové historii země bezprecedentní.

Spor čtvrtý: Rath a "vrtošivý stařík"
Několik měsíců panoval mezi politiky relativní klid, ovšem pouze do doby, než chtěl předseda vlády posadit do čela resortu zdravotnictví Davida Ratha, toho času ještě šéfa České lékařské komory. Prezident ho odmítl jmenovat kvůli střetu zájmu.

Ani jeden z vrcholných představitelů státu nechtěl ustoupit ani o píď. Z Úřady vlády padala slova o tom, že byla "znásilněna" ústava, experti ale stáli na straně prezidenta. Sám David Rath přilil oleje do ohně výroky o "vrtošivém staříkovi" a výhrůžkami žalobou a dokonce případným odvoláním prezidenta.

Roztržka utichla až poté, co Rath složil funkci v lékařské komoře a Klaus ho po několika týdnech dohadů uvedl do funkce. - více zde

Spor pátý: Registrované partnerství
Prezidentské veto zákona o registrovaném partnerství bylo jen tečkou za další rozepří Klause s Paroubkem. Zatímco sociální demokraté zákon povolující svazky homosexuálů považovali za svoji prioritu, prezident byl opačného názoru. Normu označil za "tragický omyl", který je "bezprecedentním rozšířením státní regulace mezilidských vztahů". - více zde

Poté, co ho předseda vlády požádal o podpis zákona, Klaus prohlásil, že se nenechá zatahovat do předvolebního boje. Kromě Paroubka proti sobě poštval i zástupce sdružení gayů a lesbiček. Osud normy je v tuto chvíli stále nejistý - zákon potřebuje ve Sněmovně podporu minimálně 101 poslanců.

Spor šestý: Klaus-Putin-Paroubek
Důvodem dosud posledního sporu se stala návštěva prezidenta Vladimira Putina v Česku. Ruského muže číslo 1 sice pozval prezident Klaus, Paroubkovi se ale nelíbilo hned několik věcí. - více zde

Vše začalo podpisem tří česko-ruských smluv, které Hrad domluvil s jednotlivými ministerstvy. Premiér si stěžoval, že se o programu návštěvy dozvěděl na poslední chvíli, a že by měl Klausův úřad příště jednat přímo s ním. Vláda přitom Putinovu návštěvu projednávala a schválila na zasedání z 22. února.

Problémem podle Paroubka bylo i to, že měl na schůzku s Putinem vyhrazených "pouhých" dvacet minut. "To je hrubá chyba na úrovni diletantismu," prohlásil.

Klaus mu vzkázal, že Putin byl jeho host a delší schůzku s Paroubkem nechtěla ruská strana. Rozlícený Paroubek prohlásil, že Klausova funkce je "podle ústavy spíše symbolická", kdežto on musí "hájit exekutivní zájmy". Kancelář prezidenta republiky nakonec celou diskuzi ukončila.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci se přes jih Čech přehnaly bouřky, bez proudu byly tisícovky lidí

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Čech zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí Lipna

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí lipenské přehrady na Českokrumlovsku. Většina poruch už se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.