Rusové už dříve naznačovali, že hodlají otázku snížení počtu jaderných zbraní s americkou protiraketovou obranou svázat. Ruský ministr zahraničí před nedávnem naznačil, že jednání o omezení jaderného potenciálu nemohou být úspěšná, pokud se zároveň nebude jednat i o protiraketovém štítu. - přečtěte si Lavrov: Dohoda o odzbrojení nebude, pokud budou USA trvat na radaru
Američtí a ruští vyjednavači mezitím ve středu v Ženevě ukončili druhé kolo jednání o nové jaderné smlouvě. Diplomati se ale dohodli, že během rozhovorů nebudou podávat žádné informace. Americká vyjednavačka Rose Gottemoellerová je tak stroze označila jako produktivní.
Hlavní obrysy dohody do července
Washington a Moskva se snaží domluvit na smlouvě, která by nahradila stávající dokument o omezení strategických jaderných zbraní START 1 z roku 1991. Na nových rozhovorech se dohodl americký prezident Barack Obama se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem v dubnu v Londýně. - o setkání státníků si přečtěte zde
SMLOUVA START 1Smlouva START 1 týkající se všech raket s doletem přes 5000 kilometrů předpokládala snížení počtu jaderných hlavic na 6000 pro každou stranu a počtu strategických nosičů na 1600. Rusko má nyní podle Carnegieho nadace pro mezinárodní mír 3113 strategických hlavic, zatímco USA jich mají 3575. |
První kolo jednání proběhlo 19. a 20. května v Moskvě, druhé tento týden v Ženevě. Třetí a zřejmě poslední před návštěvou šéfa Bílého domu v ruské metropoli by se mělo uskutečnit v druhé polovině června opět v Ženevě.
Podle odborníků by se jednání mohla snadno zadrhnout. Rusku se totiž budování protiraketového štítu ve střední Evropě nelíbí od samého začátku.
Moskva tvrdí, že by protiraketový systém poskytl Spojeným státům možnost takzvaného prvního úderu, porušil by strategickou rovnováhu a ohrozil tak ruskou bezpečnost. Kreml neslyší na americké argumenty, že štít má jejich spojence chránit před útokem například z Íránu.
