Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lavrov: Dohoda o odzbrojení nebude, pokud budou USA trvat na radaru

  15:45aktualizováno  19:11
V Moskvě dnes skončilo první kolo rusko-amerických rozhovorů o nové dohodě, která má snížit počty nukleárních zbraní obou zemí. Podle ruského diplomata byly "úspěšné a konstruktivní". Ruský ministr Sergej Lavrov nicméně podmínil další pokrok v jednání zrušením plánu Washingtonu na stavbu protiraketového štítu ve střední Evropě.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov | foto: Reuters

Lavrov zdůraznil, že při jednání se musí vzít v úvahu plány Američanů na umístění radaru v Česku a deseti raket v Polsku. Jinak Spojené státy a Rusko podle něj nemohou dospět k dohodě.

"Základním principem jakékoli dohody musí být myšlenka stejné bezpečnosti. Té v žádném případě nelze dosáhnout, pokud by nebyla do jednání zahrnuta situace v protiraketové obraně. Pak jsou to další aspekty, jako možnost rozmístění zbraní ve vesmíru a vývoj bojových hlavic s nejadernou náplní," řekl Lavrov podle Interfaxu. "Doufám, že všechny tyto faktory budou náležitě zohledněny," zdůraznil.

Nová smlouva má nahradit dohodu START 1 z roku 1991, která vyprší v prosinci. Na jednání se domluvil v Londýně před summitem G20 americký prezident Barack Obama s ruskou hlavou státu Dmitrijem Medveděvem.

První kolo rozhovorů, které se konalo v Moskvě za zavřenými dveřmi, označil nejmenovaný ruský diplomat za "úspěšné a konstruktivní". Už včera ale přílišné nadšení tlumili analytici, podle nichž se Moskva a Washington rozcházejí v klíčových otázkách. Jejich zástupce čeká další kolo rozhovorů 1. až 3. června, jednat budou tentokrát v Ženevě. - přečtěte si Experti Ruska a USA jednají o omezení jaderných zbraní

Rusko sice tvrdí, že novou dohodu chce, ale Lavrovovo stanovisko naznačuje, že Moskva zaujala tvrdou pozici. Ta podle agentury AP může zabránit dosažení pokroku.

"Pokud Američané nadále budou trvat na svém právu mít protiraketový štít (v Evropě), odzbrojování ve strategických zbraních se značně protáhne nebo úplně zastaví," řekl v úterý v ruské televizi předseda zahraničněpolitického výboru ruské dumy Konstantin Kosačov.

Vše o americkém radaru v Česku

S plánem na vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě přišla bývalá americká administrativa George Bushe. Potřebu jeho vybudování zdůvodňovala potřebou ochrany před zeměmi, jako je například Írán. Rusko se proti záměru George Bushe stavělo od samého začátku.

Moskva tvrdí, že štít by poskytl Spojeným státům kapacitu takzvaného prvního úderu, porušil by strategickou rovnováhu, a ohrozil tak ruskou bezpečnost. Prezident Barack Obama je od začátku s budováním štítu zdrženlivější a projevil ochotu o štítu diskutovat.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.