Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jáchymov na zvláštní povolení: jak se skladuje radioaktivní smetí

  15:34aktualizováno  15:34
Radioaktivita, smolinec, uran, radium a polonium, radioaktivní odpad. Pojmy, z nichž běhá mráz po zádech. Podívejte se s námi do bývalého uranového dolu Bratrství v Jáchymově, kde je uskladněno dva tisíce sudů plných rakovinotvorného materiálu.

Sklad radioaktivních odpadů Jáchymov - zástupce ředitele SÚRAO Jiří Faltejsek měří úroveň radiace na hlavním úložném místě (24. března 2010) | foto: Václav Šlauf, Jaroslava Šašková,  MF DNES

V Jáchymově se ukládají radioaktivní odpady, které vznikly ve zdravotnictví, výzkumu nebo průmyslu. Správci úložiště tvrdí, že jde o nízkoaktivní radioaktivní odpady, které jsou řádně upravené, takže nejsou nikomu nebezpečné, navíc když jsou ve zmiňovaných sudech a hluboko v nitru mohutné hory.

A jak se přesně ukládají? Odpady se lisují nebo zalévají betonem do 100 litrových pozinkovaných sudů, z venku natřených antikorozním nátěrem. Ty se pak vkládají do 200 litrových sudů a prostor mezi mini se zalije betonem. Vznikne tak pěticentimetrová ochranná vrstva. Nepřípustnému úniku radioaktivity kromě sudu brání další umělé, ale i přírodní bariéry, jako jsou okolní horniny či geologická struktura.

Odpady v Jáchymově začala v roce 1974 ukládat Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO). Kontroluje je každý čtvrt rok.

Sklad radioaktivních odpadů Jáchymov - vstupní areál dolu Bratrství (24. března 2010)

Vstupní areál dolu Bratrství

Sklad radioaktivních odpadů Jáchymov -  redaktor MF DNES Radek Duchoň v útrobách úložiště  (24. března 2010)

Redaktor MF DNES v útrobách úložiště

Dovnitř úložiště je možné vejít jen na zvláštní povolení. Je nutné mít přilbu, opasek s baterií a světlem, dýchací přístroj a dozimetr (zařízení k měření dávek ionizujícího záření).

"V úložišti monitorujeme pracovní prostředí, pracovníky, výpusti a životní prostředí. Důležité je množství radioaktivního plynu radonu, který vzniká rozpadem rádia jak z uložených odpadů, tak i okolní horniny," vysvětluje vedoucí oddělení provozu úložišť SÚRAO Jiří Faltejsek.

Hlavní obslužná 385 metrů dlouhá chodba je pro pět úložných komor. Teplota je zde plus 5 stupňů Celsia. Po 340 metrech je vpravo chodba číslo 3 plná sudů. "Číslo 95 na sudu znamená, že jsou zde od roku 1995. Nápis ukazuje, kdo odpad vyprodukoval," upřesnil.

Sklad radioaktivních odpadů Jáchymov - Josef Vošahlík má na starosti měření koncentrace radonu v ovzduší (24. března 2010)

Josef Vošahlík měří koncentrace radonu

Sklad radioaktivních odpadů Jáchymov -  vstup do prostoru hlavního úložiště (24. března 2010)

Vstup do prostoru hlavního úložiště

Měřící přístroj ukázal 0,3 mikrosievertu, těsně nad sudem maximálně 3 nebo 4 mikrosieverty (laicky řečeno jednotka dávky). "Roční limit dávky pro obsluhu je 20 milisievertů. Normální veřejnost má limit roční dávky 2 milisieverty. To znamená, že při naměřené hodnotě 4 mikrosieverty by normální člověk zde na sudu mohl sedět pět set hodin a ještě by se vešel do limitu, tedy do povolené roční dávky," uvedl Faltejsek.

Ukládané odpady jsou kromě jiných jehlové zářiče vyrobené z přírodního rádia, používané pro ozařování nádorů. Právě toto radium se vrací k uložení na místa, kde se před časem vytěžilo v uranové rudě.

Úložiště je jen nepatrnou částí důlního díla, které má rozlohu 9,8 km2 s více než 80 km štol. Navazuje na stará důlní díla, kde byl těžen smolinec a kde jsou přítomny jeho nevytěžitelné zbytky.

Sudy s radioaktivním smetím se sem budou vozit až do roku 2030. Do kdy tady odpad bude? Pokud lidstvo nevymyslí jiný způsob jeho využití, tak napořád.

Sklad radioaktivních odpadů Jáchymov - schéma úložiště v dolu Bratrství

Schéma úložiště radioaktivních odpadů v jáchymovském dolu Bratrství

Z jáchymovské historie

Od smolince od odhalení rádia a polonia k těžbě uranu

Již v 16. století se v Jáchymově těžila stříbrná ruda. Když došli havíři na konec žíly, narazili obvykle na černý kámen. Této hornině proto začali říkat "smolná ruda", protože jim přinášela smůlu - konec další těžby.

Prvek uran objevil roku 1789 německý chemik Martin Klaproth, v radioaktivním smolinci je obsažen v oxidu uraničitém. Hlavní uplatnění měl uran v té době při výrobě barev pro barvení skla nebo porcelánu.

V polovině 19. století jáchymovské doly dodávaly barvy do mnoha evropských sklářských hutí. V roce 1898 objevila M. Curie-Sklodowská v jáchymovském smolinci dva nové radioaktivní prvky - radium a polonium a začala nová éra těžby v Jáchymově.

Ze smolince se začalo pro laboratoře izolovat velmi vzácné a drahé radium. Např. v roce 1927 se zpracováním 35 tun jáchymovského smolince získaly asi 3 gramy čistého radia.

Po druhé světové válce nabyla velké důležitosti těžba uranu a smolinec se stal významnou strategickou surovinou v právě začínající studené válce. Intenzivní geologický průzkum vedl k rozšíření těžby i do dalších oblastí Čech a Moravy.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Maročana Abouyaaqouba hledá celá Evropa. Ať je radši mrtvý, říká jeho matka

Katalánská vláda a policie se přiklání k tomu, že vůz při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.