V Kraji Vysočina by se průzkumy týkaly lokality Horka na Třebíčsku, území Hrádek na Jihlavsku a lokality Kraví Hora na Žďársku.
Nejvyšší částku, téměř 3,4 milionu korun, by obdržel Hodov, nejmenší příspěvek, kolem 600 tisíc korun, by putoval do obce Sejřek.
Pro Hojkov na Jihlavsku by dotace například znamenala možnost navýšit roční rozpočet obce o 100 procent. "Když nechceme úložiště, nechceme zde ani žádné průzkumné vrty," odmítá ale peníze starostka Hojkova Milada Duchanová.
Peníze do obcíVláda schválila možnost milionových příspěvků obcím za geologický průzkum k hlubinnému úložišti. Hodov 3 492 823 Kč |
Má obavy z dopadu geologického průzkumu na kvalitu vod, které vedou místní potoky z úpatí nedalekého vrchu Čeřínek do Hubenovské přehrady, zásobárny pitné vody pro Jihlavu a okolí. "Každý geologický průzkum je zásahem do zemské kůry. A to ohrožuje spodní vodu," uvádí Milada Duchanová. O vládním příspěvku se nebojí říci, že jde o úplatek.
Půjde opravdu jen o průzkum?
Nabídku obdržela například i nedaleká obec Cejle. "Myslíte, že můžeme vládě věřit, že půjde jen o geologický průzkum?" ptá se však místostarostka Cejle Pavlína Nováková.
Obec by z dotace mohla například opravit kulturní dům. "Všechno se zdražuje a nikdo po nás nechce souhlas s výstavbou úložiště. Ale občané chtějí, aby úřad to či ono opravil nebo zaplatil. My ale peníze netiskneme," zmínil zase starosta Cejle František Novák.
Vstřícný přístup ke geologickému průzkumu na Jihlavsku zastává starosta Dolní Cerekve Zdeněk Jirsa. "Pokud chceme provozovat jaderné elektrárny, musíme vyřešit problém ukládání odpadu. Není jisté, že vláda vybere Vysočinu pro výstavbu hlubinného úložiště. Může se třeba ukázat, že vojenské újezdy jsou vhodnější," řekl Jirsa.
Obec Střítež by za souhlas s průzkumem pro hlubinné úložiště mohla dostávat ročně 2,3 milionu korun, což je podle starosty Radka Štourače dvojnásobek jejího ročního rozpočtu. "Že by to byl rozhodující faktor, to není, ale vliv na rozhodování to mít bude," míní starosta.
Zastupitelé podle něho budou nejdřív chtít znát názor většiny občanů. "Je na Správě úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO), aby přesvědčila lidi, že jim kvůli průzkumu žádné riziko nehrozí. Pokud se zvedne vlna odporu, zastupitelstvo musí respektovat vůli obyvatel," uzavřel Štourač.
"Zahájení geologického průzkumu není v žádném případě bráno jako souhlas s případným umístěním hlubinného úložiště v dané lokalitě. Musíme však prozkoumat geologické podloží, abychom zjistili vhodnost či nevhodnost území pro potenciální vybudování hlubinného úložiště. O tom proběhnou celospolečenské diskuse až na základě vyhodnocení dat z průzkumů," prohlásil ředitel SÚRAO Jan Prachař.
Budou také veřejné debaty
Veškeré nejasnosti a otázky kolem průzkumu chce SÚRAO také probrat přímo s občany z lokalit na plánovaných veřejných debatách.
Obce by podle Prachaře mohly čerpat příspěvky už od příštího roku. Dostávaly by je po celou dobu průzkumu, až do stanovení dvou finálních lokalit vhodných pro výstavbu úložiště, což se předpokládá v roce 2018.
Co na plány vlády a správy úložišť říkají obyvatelé z dotčených obcí? "Já bych pro průzkum nebyla. Když člověk uvidí peníze, snadno se nechá zlákat," řekla Irena Podoláková z Dolní Cerekve. "Žádný finanční profit by nevyrovnal ztrátu, která by tady nastala," poznamenala Libuše Vyskočilová z Rohozné na Jihlavsku.
