Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Desetiletá Islanďanka nedostala pas, protože se jmenuje Harriet

  18:58aktualizováno  18:58
Desetileté islandské dívce jménem Harriet se nečekaně zkomplikovala cesta na prázdniny ve Francii. Úřady jí kvůli jejímu anglickému jménu odmítají vydat pas. Není totiž na seznamu povolených jmen, kterým kontroverzní zákon chrání islandský jazyk a kulturu.

Islandské úřady odmítly vydat své občance pas kvůli jejímu jménu (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

„Celá situace je spíše nešťastná," stěžuje si britský otec dívky Tristan Cardew. Úřady nechtějí desetileté dívce prodloužit pas, protože se její jméno nevyskytuje na seznamu 3 565 povolených islandských jmen. Proti rozhodnutí národního registru v Reykjavíku se rodina odvolala. O případu informuje britský deník The Guardian.

Harriet a její o dva roky starší bratr Duncan, jehož jméno také nevyhovuje tamním předpisům, sice až dosud pas měli, místo jejich křestního jména však v něm bylo napsáno Stúlka a Drengur, tedy islandsky dívka a chlapec.

„Nyní se však úřady rozhodly uplatnit literu zákona. Občané, kteří nemají povolené islandské jméno, žádné oficiální dokumenty nedostanou,“ vysvětlil Cardew, který se do země přestěhoval před čtrnácti lety a pracuje jako kuchař.

„Máme jim snad změnit jméno?“

Rodina žijící v druhém největším městě ostrova Kópavoguru má přitom už příští týden odcestovat na prázdniny do Francie. Požádala tedy britskou ambasádu o vydání nouzových cestovních dokladů, díky kterým můžou vyjet ze země. 

Kontroverzní zákon mohli přitom manželé Cardewovi obejít, pokud by svým dětem dali islandská střední jména. „Na to už je docela pozdě. A je to příliš hloupé. Chtějí nám snad říct, že tu nejsme vítáni?“ postěžoval si Cardew.

Island slaví 70 let nezávislosti

Staletí pod cizí nadvládou zakořenila v Islanďanech zášť vůči Dánům, která však s postupem let pozvolna mizí.

Povolená islandská jména musí mít islandskou koncovku, vyhovovat pravidlům pravopisu a nesmí kolidovat s jazykovou strukturou islandštiny. Nejpozději do šesti měsíců po porodu musí rodiče jméno dítěte nahlásit Národnímu registru jmen. Pokud není jméno na seznamu schválených 1 853 ženských a 1 712 mužských jmen, musí rodiče zažádat o výjimku. Z přibližně sto ročních žádostí odmítne speciálně zřízená komise asi polovinu.

Zákon z roku 1996, který má zachovávat kulturu a jazyk asi 320 tisíc islandských obyvatel, se v posledních pěti letech ocitl pod palbou ostré kritiky. „Je to neférové a přihlouplé. Navíc to omezuje kreativitu,“ řekl bývalý starosta Reykjavíku Jón Gnarr.

Autor:


Témata: Island, pravopis




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.