Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Island slaví 70 let nezávislosti. Zášť k Dánům čas pomalu vyléčil

  10:16aktualizováno  10:16
Island slaví 70. výročí vyhlášení nezávislosti na Dánsku. Staletí pod cizí nadvládou zakořenila v Islanďanech vůči Kodani zášť, která však s postupem let pozvolna mizí. Starší generace sice Dány stále příliš nemusí, mladší však tuto nenávist přičítají spíše drsné povaze ostrovanů.

Island slaví 70 let nezávislosti. Zášť k Dánů však čas zcela nevyléčil. Na snímku islandská dívka během oslav. | foto: Profimedia.cz

Najdou se dokonce i takoví, podle kterých už něco jako nenávist obou národů neexistuje. Jedním z nich je i Aegir Dagsson. Na otázku, zda Islanďané k Dánům stále cítí zášť, má jasnou odpověď: "Ne!". Dánové podle něj vytáhli Island z chudoby. "Příprava na samostatnost v letech 1943 až 1944 probíhala mezi islandskými studenty v Kodani. Dodnes považují (Islanďané) Kodaň za své druhé hlavní město. Obrovské množství Islanďanů žije právě tam," uvedl pro server iDNES.cz Aegir.

Oddny, 29letá Islanďanka z Reykjavíku, jde dokonce až tak daleko, že kritizuje náturu svého vlastního národa. "Já k Dánům žádnou zášť necítím. My Islanďané si jen o sobě myslíme, že jsme až moc úžasní. Když pak cizincům říkáme, že jsme z Islandu, čekáme reakce typu: 'Ty jo, to je fakt super!'. Když se to v Dánsku nebo jiných skandinávských zemích nestane, hned si myslíme své," svěřila se Oddny.

Pětasedmdesátiletý Asvaldur však má na Dány mnohem přísnější pohled. "Nevím, asi je to tou historickou zkušeností, ale moje generace Dány prostě nemusí. V minulosti pro nás nic dobrého neudělali, tak se není čemu divit," myslí si Asvaldur a dodává, že podobný názor mají i jeho stejně staří známí.

Nadvláda Dánska

Komplikovaný vztah Islanďanů a Dánů se začal formovat kolem roku 1380, kdy se až dosud svobodný národ podrobil nadvládě Dánska. Spolu se ztrátou samostatnosti přišel hospodářský úpadek a období plné konfliktů. Situace se začala zlepšovat až ve 20. století, kdy se nastartoval proces osamostatňování Islandu. Společná Dánsko-Islandská komise se v roce 1918 shodla na úplné autonomii pro Island. Země však zůstala s Dánskem v personální unii a sdílela s ním společného krále. Postupem let však začaly sílit tlaky na zrušení personální unie. V roce 1944 byl Althingem (islandským parlamentem, který byl založen v roce 930 a je vůbec nejstarší podobnou institucí na světě), schválen návrh na zrušení unie s Dánskem, který v referendu podpořilo bezmála sto procent Islanďanů. Nezávislost Islandu pak byla oficiálně vyhlášena 17. června 1944.

Bez podobné zatvrzelosti, uzavřenosti a mnohdy až extrémního nacionalismu starší generace by se však Island zřejmě nikdy nepřerodil do podoby, v jaké ho známe dnes. Jak připomínají webové stránky českého Klubu islandských fanatiků, na Islandu pozorné oko mnohdy narazí i na umně skryté projevy xenofobie. Ostražitost před okolním světem je zakořeněna dokonce v jazyce. Výraz "útlendingur" (cizinec), lze totiž překládat i jako zvíře, blázen či podivín.

Dánština na školách a krize

I přes lehkou averzi starší generace však vliv dánské kultury na Islandu stále přetrvává - především v podobě dánštiny. "Dánština se stále vyučuje na našich školách. A to i přesto, že se nejedná o příliš oblíbený předmět. Myšlenkou však je, že bychom měli být schopni komunikovat s lidmi ze skandinávských zemí v dialektu, který je blízký tomu našemu," vysvětluje Egill Helgason na serveru grapevine.is.

Křehké vztahy s Dány se do popředí pozornosti médií naposled dostaly během islandské finanční krize v roce 2008, kdy část závazků trojice tamních největších bank musel převzít stát. Tím se však zadlužil a od bankrotu ho odvrátil až úvěr Mezinárodního měnového fondu, skandinávských zemí a Japonska (více o islandské finanční krizi se dočtete zde). Krizí pochopitelně tratily i banky v Dánsku, připomíná server cphpost.dk.  

Někteří zlomyslnější Islanďané dokonce po letech vtipkují, že krize byla jen poslední islandskou odplatou za staletí pod dánskou nadvládou.

Komplikovaný vstup do Evropské unie

Odrazem historických zkušeností jsou i mnohaleté peripetie Islandu v otázce vstupu do Evropské unie. V květnu letošního roku Island odložil zamýšlené stažení své žádosti o členství. Kabinet čelil jednak petici podepsanou 55 tisíci občany, která vybízela k uskutečnění referenda, jednak nedávnému průzkumu veřejného mínění, v němž se pro referendum vyslovilo více než 80 procent dotázaných.

V březnu a dubnu stejný cíl podpořily desítky tisíc demonstrantů. Islandský ministr zahraničí Gunnar Bragi Sveinsson nicméně podle agentury Reuters uspořádání referenda neslíbil a naopak předpověděl, že se stažením žádosti bude opět zabývat parlament na podzim.

Nynější vláda pravého středu, složená ze dvou euroskeptických stran, už vypracovala návrh zákona, na jehož základě by přihláška o členství v EU, podaná předchozí vládou v roce 2010, byla zcela stažena.

Podle průzkumu z dubna roku 2013 si za současných podmínek vstup do EU přeje pouhých 27,6 procenta Islanďanů. Bezmála 53 procent lidí si však myslí, že by mělo pokračovat vyjednávání o podmínkách vstupu (kompletní výsledky průzkumu najdete zde). Hlavní překážkou začlenění ostrovní země do EU jsou spory o rozsah rybolovu. Zastánci členství v EU poukazují zejména na výhody eura, které by podle nich přispělo ke stabilizaci ostrovní ekonomiky.

Island je v současnosti součástí schengenského prostoru a Evropského hospodářského prostoru.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.