Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova učinili vyjednavači v rozhovorech „značný pokrok“, ale k závaznému paktu nedospěli. V následujících třech až čtyřech měsících by se ovšem podle něj mohly zúčastněné strany dohodnout na základních principech budoucí dohody. S odkazem na Lavrovova slova pro ruskou televizi informovala o neúspěšném závěru nynějších vídeňských rozhovorů agentura Reuters.
Íránská agentura IRNA upřesnila, že se zúčastněné strany dohodly na pokračování rozhovorů již v následujících týdnech. Uvedla také, že původní lhůta k dosažení dohody, jenž měla vypršet v pondělí ve 23 hodin středoevropského času, byla prodloužena až do 1. července 2015. Opakuje se situace z letošního července, kdy vyjednavači nedospěli k dohodě ve stanoveném termínu a posunuli ho právě na listopad.
Spojené státy po boku svých tradičních spojenců Velké Británie, Francie, Německa a rovněž Ruska s Čínou tlačí na Teherán s požadavkem na omezení jeho jaderného programu už přes deset let. Loni v listopadu se zdálo, že už mají konečně vyhráno, když Írán předběžně souhlasil, že Islámská republika nebude rozšiřovat svůj jaderný program výměnou za zrušení části mezinárodních sankcí (více o tom zde).
Svět má podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho odhodlání sankce ukončit, sporné otázky kolem íránského jaderného programu ale trvají. „Děláme opatrné pokroky, ale stále jsou tam velké mezery, které se snažíme zalepit,“ uvedl ministr reportérům. Ačkolivn vyjednavači udělali pokroky, nyní jsou na mrtvém bodě. Pokud se podle Kerryho jednání zásadně neposunou, nepůjde jejich ukončení odkládat donekonečna, uvádí The Washington Post.
„Teď ale není čas je přerušovat,“ řekl Kerry. Prohlásil také, že fakt, že jsou rozhovory prodlouženy, neznamená, že budou příští kola snadnější. „Bude to obtížné,“ řekl.
Podle íránského prezidenta Hasana Rúháního však už jednání ve Vídni přineslo výsledky. „Vyplnili jsme mnoho mezer a naše postoje se přiblížily,“ citovala jeho slova agentura Reuters.
Další kola jednání by se mohla odehrávat v Ománu
To, že další kolo rozhovorů by mohlo začít už v prosinci, potvrdil agentuře AFP západní diplomatický zdroj, jenž si přál zachovat svou anonymitu. „Rozhovory míří k předpokládanému prodloužení s tím, že by experti a týmy vyjednavačů mohli být svoláni v prosinci na dosud neurčeném místě“, prohlásil ještě předtím, než bylo formálně oznámeno prodloužení rozhovorů do července.
Kromě rakouské metropole se jako o dalším možném dějišti jednání skupiny označované P5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN plus Německo) spekuluje o Ománu.
Detaily a podmínky dalšího jednání ještě nejsou známy. Írán podle západních diplomatických zdrojů zatím však zcela jistě nemůže doufat v úplné uvolnění mezinárodních sankcí kvůli zásadním rozporům. Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí se ještě v létě nechal například slyšet, že jeho země by neměla omezovat svůj jaderný program, ale naopak zvýšit počet centrifug na obohacování uranu na desetinásobek současného stavu (podrobnosti o tom zde).
Britský ministr zahraničí Philip Hammond v pondělí novinářům řekl, že Teherán nicméně bude mít možnost po dobu prodloužených rozhovorů čerpat měsíčně 700 milionů dolarů (15,5 miliard korun) z fondů, které mu byly zmrazeny v rámci sankcí.
Írán v současnosti disponuje zhruba 19 tisíci odstředivkami, z nichž je v provozu zhruba víc než polovina. Obohacený uran je nezbytný pro palivo jaderných reaktorů, ale také pro výrobu atomové bomby. Právě její úspěšný vývoj v režii Teheránu je představou, jež děsí nejen Izrael a okolní sunnitské země, ale prakticky celý západní svět.
