Ujednání mezi Íránem a šesti mocnostmi (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) obsahuje závazek, že Islámská republika nebude rozšiřovat svůj jaderný program, a to ani v kontroverzním těžkovodním reaktoru v Aráku. Naopak v dohodě nakonec není explicitní uznání práva Íránu na obohacování uranu, o které Teherán usiloval.
Americký prezident Barack Obama to označil za "první důležitý krok ke komplexnímu řešení" íránské jaderné otázky. "Smlouva obsahuje podstatná omezení, která Íránu brání ve výrobě jaderné zbraně. Stručně řečeno, přehrazuje Íránu nejpravděpodobnější cestu k bombě," prohlásil Obama.
V dohodě se mimo jiné praví, že se Írán zbaví svých zásob 20procentního uranu tím, že jeho koncentraci sníží pod pět procent nebo ho přemění do podoby, která je nepoužitelná pro další obohacování.
Otevírá se cesta k bezpečnějšímu světu, míní Obama
Írán slíbil, že zastaví obohacování uranu nad pět procent a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 procenta. Nemá instalovat další centrifugy na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu. Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních.
Za úspěchem může stát tajná dohoda Íránu a USASpojené státy s Íránem rok tajně vyjednávaly, čímž připravily cestu k dohodě, která byla dnes uzavřena v Ženevě. USA prý tyto rozhovory tajily i před svými spojenci. Agentura AP uvedla, že poslední čtyři kola utajovaných jednání se konala až po srpnové inauguraci nově zvoleného íránského prezidenta Hasana Rúháního. Jejich zahájení údajně povolil prezident Barack Obama. Utajovaná příprava podle AP vysvětluje, že se k dohodě s Íránem podařilo dospět relativně rychle po letech bez jakéhokoli úspěchu. Izrael coby jeden z nejbližších spojenců USA se po schůzkách mezi americkými a íránskými diplomaty dozvěděl až před dvěma měsíci. Utajování přípravných vyjednávání bylo zřejmě také příčnou americko-francouzské roztržky při minulém kole ženevských jednání. Francie tehdy s dohodou nesouhlasila a spolu s Izraelem ostře kritizovala diplomatické sbližování s Teheránem. |
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že nedělní dohoda, kterou označil za velký úspěch, znamená uznání íránského jaderného programu a vyjádřil naději, že nakonec bude uznáno i jeho právo na obohacování uranu a že budou zrušeny všechny sankce vůči Íránu. Zaríf slíbil také intenzivnější spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.
Nedělní první krok má podle šéfa Bílého domu umožnit pracovat na širší dohodě v příštích šesti měsících. Pokud Írán v následujícím půlroce svým závazkům nedostojí, Spojené státy od zmírňování sankcí ustoupí a naopak znovu začnou na Írán vyvíjet tlak. Nyní ale není vhodná doba na uvalování dalších sankcí vůči Íránu, zdůraznil Obama.
Podle Obamy dohoda pravděpodobně přerušila směřování Íránu k vývoji jaderné bomby. "Diplomacie otevřela cestu k bezpečnějšímu světu," prohlásil Obama. Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že ujednání znamená více bezpečnosti pro partnery USA na Blízkém východě včetně Izraele.
Radostí tleskat nebudeme, zní z Izraele
Právě Izrael je největším kritikem dohody. Izraelská vláda ji označila za "špatnou" a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na "klamu". Jde prý o "největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky". Obama bude o obavách Izraele hovořit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Šéf izraelské diplomacie Avigdor Lieberman ji považuje za úspěch íránské diplomacie, ale také za začátek zbrojního závodu. To prý bude špatné nejen pro Izrael, ale i pro Turecko, Egypt a země Perského zálivu. "Pro nás je největší problém obohacování a to platí i pro Saúdskou Arábii, Turecko a Egypt. Nikdo z nich nebude radostí tleskat," řekl.
Írán dosud uran obohacoval až na 20 procent, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 procent.
Podle dohody má zůstat mimo provoz zhruba polovina už instalovaných odstředivek v Natanzu a tři čtvrtiny ve Fordo. Dále se Írán zavázal, že nebude zavážet další palivo do těžkovodního reaktoru v Aráku a nebude v něm instalovat další komponenty.
Až do poslední chvíle nebylo jasné, zda z jednání, k nimž se v pátek a v sobotu připojili ministři zahraničí vyjednávacích velmocí, nějaká dohoda vůbec vzejde. Írán mimo jiné trval na tom, aby dohoda obsahovala explicitní vyjádření jeho práva na obohacování uranu, ačkoli ve smlouvě o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsal i Teherán, takové právo výslovně zakotveno není.
Pokud by se během příštích šesti měsíců podařilo sjednat s Teheránem celkové řešení problému, což nynější dohoda předpokládá, bylo by to podle Reuters pro Obamu vítané politické vítězství. Jeho politiku nyní schvaluje pouze 40 procent Američanů, což je nejméně od jeho nástupu do Bílého domu.
Íránský prezident Hasan Rúhání zdůraznil, že dohoda uznává právo Íránu obohacovat uran a její text je v souladu s požadavky, které stanovil duchovní vůdce ajatolláh Chameneí. Rúhání ujistil, že Írán nebude nikdy usilovat o atomovou zbraň. Prosazuje také, aby se okamžitě začalo jednat o konečné dohodě, protože ta nynější je provizorní.
