Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderná dohoda s Íránem je zatím v nedohlednu, vyjednavači neuspěli

  14:07aktualizováno  18:53
Teherán a šestice světových mocností nedospěly ke konečné dohodě o omezení íránského jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí. Oznámila to íránská agentura IRNA. Podle íránského prezidenta Hasana Rúháního se země a mocnosti názorově přiblížily. Další jednání už potvrdil ruský i americký ministr zahraničí.

Íránská jaderná elektrárna v Búšéhru na archivním snímku | foto: AP

Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova učinili vyjednavači v rozhovorech „značný pokrok“, ale k závaznému paktu nedospěli. V následujících třech až čtyřech měsících by se ovšem podle něj mohly zúčastněné strany dohodnout na základních principech budoucí dohody. S odkazem na Lavrovova slova pro ruskou televizi informovala o neúspěšném závěru nynějších vídeňských rozhovorů agentura Reuters.

Íránská agentura IRNA upřesnila, že se zúčastněné strany dohodly na pokračování rozhovorů již v následujících týdnech. Uvedla také, že původní lhůta k dosažení dohody, jenž měla vypršet v pondělí ve 23 hodin středoevropského času, byla prodloužena až do 1. července 2015. Opakuje se situace z letošního července, kdy vyjednavači nedospěli k dohodě ve stanoveném termínu a posunuli ho právě na listopad.

Spojené státy po boku svých tradičních spojenců Velké Británie, Francie, Německa a rovněž Ruska s Čínou tlačí na Teherán s požadavkem na omezení jeho jaderného programu už přes deset let. Loni v listopadu se zdálo, že už mají konečně vyhráno, když Írán předběžně souhlasil, že Islámská republika nebude rozšiřovat svůj jaderný program výměnou za zrušení části mezinárodních sankcí (více o tom zde).

Svět má podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho odhodlání sankce ukončit, sporné otázky kolem íránského jaderného programu ale trvají. „Děláme opatrné pokroky, ale stále jsou tam velké mezery, které se snažíme zalepit,“ uvedl ministr reportérům. Ačkolivn vyjednavači udělali pokroky, nyní jsou na mrtvém bodě. Pokud se podle Kerryho jednání zásadně neposunou, nepůjde jejich ukončení odkládat donekonečna, uvádí The Washington Post.

„Teď ale není čas je přerušovat,“ řekl Kerry. Prohlásil také, že fakt, že jsou rozhovory prodlouženy, neznamená, že budou příští kola snadnější. „Bude to obtížné,“ řekl.

Podle íránského prezidenta Hasana Rúháního však už jednání ve Vídni přineslo výsledky. „Vyplnili jsme mnoho mezer a naše postoje se přiblížily,“ citovala jeho slova agentura Reuters. 

Další kola jednání by se mohla odehrávat v Ománu

 To, že další kolo rozhovorů by mohlo začít už v prosinci, potvrdil agentuře AFP západní diplomatický zdroj, jenž si přál zachovat svou anonymitu. „Rozhovory míří k předpokládanému prodloužení s tím, že by experti a týmy vyjednavačů mohli být svoláni v prosinci na dosud neurčeném místě“, prohlásil ještě předtím, než bylo formálně oznámeno prodloužení rozhovorů do července.

Kromě rakouské metropole se jako o dalším možném dějišti jednání skupiny označované P5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN plus Německo) spekuluje o Ománu.

Detaily a podmínky dalšího jednání ještě nejsou známy. Írán podle západních diplomatických zdrojů zatím však zcela jistě nemůže doufat v úplné uvolnění mezinárodních sankcí kvůli zásadním rozporům. Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí se ještě v létě nechal například slyšet, že jeho země by neměla omezovat svůj jaderný program, ale naopak zvýšit počet centrifug na obohacování uranu na desetinásobek současného stavu (podrobnosti o tom zde).

Britský ministr zahraničí Philip Hammond v pondělí novinářům řekl, že Teherán nicméně bude mít možnost po dobu prodloužených rozhovorů čerpat měsíčně 700 milionů dolarů (15,5 miliard korun) z fondů, které mu byly zmrazeny v rámci sankcí.

Írán v současnosti disponuje zhruba 19 tisíci odstředivkami, z nichž je v provozu zhruba víc než polovina. Obohacený uran je nezbytný pro palivo jaderných reaktorů, ale také pro výrobu atomové bomby. Právě její úspěšný vývoj v režii Teheránu je představou, jež děsí nejen Izrael a okolní sunnitské země, ale prakticky celý západní svět.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předvolební kampaň německé strany FDP (18.9.2017)
Volební programy jsou příliš dlouhé, většina Němců je číst ani nechce

Berlín (Od zpravodajky MF DNES) Jsou delší a komplikovanější než Nový zákon a přečíst je všechny by zabralo 17 hodin. Řeč je o programech německých stran před nedělními parlamentními volbami....  celý článek

Ekologičtí aktivisté bojují za čistější oceány založením Souostroví odpadků.
V Pacifiku se rodí nový stát. Souostroví odpadků má vlastní pas i peníze

V Tichém oceánu plave takové množství odpadu, že by dokázal zformovat ostrov o velikosti Francie. Tohoto faktu se chytili ochránci životního prostředí a bojují...  celý článek

Záchranáři a dobrovolníci prohledávají trosky domů v Mexico City. (19. září...
Zemětřesení v Mexiku pohřbilo 22 dětí ve škole, zemřelo přes 240 lidí

Při úterním zemětřesení v Mexiku zahynulo nejméně 248 lidí, z toho více než polovina v hlavním městě země. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.