Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané odtajnili dokumenty o roli CIA v íránském puči v roce 1953

  15:41aktualizováno  16:25
Americké ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo tajné dokumenty o roli CIA při svržení íránského premiéra Muhammada Mosaddeka v roce 1953. Washington tak učinil v době, kdy napětí mezi Washingtonem a Teheránem opět povážlivě roste, píše agentura AP.

Role americké tajné služby ve svržení pokrokového politika, který znárodnil ropný průmysl, provedl pozemkovou reformu a sesadil šáha, není žádným tajemstvím. CIA to ostatně před čtyřmi lety sama přiznala (více zde). Detaily Operace Ajax se ale dostaly na veřejnost až nyní.

Ministerstvo zahraničních věcí odtajnilo celkem 1 007 stran dopisů a diplomatických telegramů, z nichž vyplývá, že Američané puč v Íránu chystali téměř rok. Zatímco vláda Dwighta Eisenhowera se obávala rozšíření sovětského vlivu, Britům šlo především o ropné pole v Abadánu, v té době největší na světě. Vládní kruhy v USA také znepokojila vražda premiéra Alího Ramzára, po němž se Mosaddek v roce 1951 ujal premiérské funkce.

Fotogalerie

„Znárodnění ropného průmyslu spolu s dalšími vraždami vrcholných íránských představitelů včetně šáha by snadno mohlo vést ke kompletnímu zhroucení íránské vlády a společenského uspořádání. Výsledkem by mohl být prosovětský režim, který by z Íránu udělal satelitní stát,“ píše se v jedné z odtajněných analýz CIA.

Výsledkem obav ve Washingtonu a Londýně byla Operace Ajax, tajný plán na svržení Mosaddeka a upevnění amerického a britského vlivu. Z odtajněných dokumentů vyplývá, že CIA shromáždila tolik zbraní a výbušnin, že by gerile o síle deseti tisíc mužů stačil na půl roku. Na úplatcích pro íránské komplice vydala 5,3 milionu dolarů, což by dnes bylo 48 milionů dolarů (1,1 miliardy korun).

Šáh je slaboch a morous

Na výplatní pásce CIA bylo několik velitelů íránské tajné služby a CIA doufala, že se jí podaří získat i vlivné šíitské duchovní. Několik dokumentů dokazuje, že Američané byli ve styku s ajatolláhem Kašáním, který stál v čele íránského parlamentu a v průběhu puče se postavil proti Mosaddekovi.

Největší problém pro CIA představoval šáh Mohammad Réza Páhlaví, který je v dokumentech popisován jako slaboch a morous. „Není schopen přijímat rozhodnutí, což ve spojitosti s tendencí plést se do politického života mělo rušivý vliv,“ varovala americká ambasáda v Teheránu v únoru 1953. Šáha nakonec k souhlasu s pučem přesvědčila jeho sestra, princezna Ašraf.

Allen Dulles

Nejdéle sloužící ředitel CIA

Převrat vypukl v polovině srpna a zprvu to vypadalo, že je odsouzen k neúspěchu. Šáh prchl přes Bagdád do Itálie, Mosaddek se o plánu dozvěděl a začal pučisty zatýkat. Když už si myslel, že má vyhráno, vytáhli 19. srpna do ulic placení provokatéři vydávající se za komunistické revolucionáře a začali rabovat. Proti násilí se postavily tisíce obyčejných Íránců, kteří se báli komunistické vlády a volali po návratu šáha. Také tyto protesty organizovali placení agenti.

V tu chvíli přišla chvíle pro vůdce puče, generála Zahedího. K nastolení klidu poslal do ulic vojáky a při té příležitosti obsadil i vládní budovy. Mosaddek byl zatčen a odsouzen k smrti. Šáh mu později trest zmírnil na tři roky za mřížemi a doživotní domácí vězení. Funkce premiéra se ujal generál Zahedí.

Zveřejněné dokumenty poprvé ukázaly, že CIA se po prvotním neúspěchu snažila převrat odvolat. „Pokusili jsme se o operaci, nepovedla se, neměli bychom se účastnit žádných akcí proti Mosaddekovi. V akci nepokračovat,“ zněla depeše z ústředí CIA šéfovi agentů v Íránu. Kermit Roosevelt, vnuk někdejšího amerického prezidenta ale pokyn z 18. srpna ignoroval.

Inspirace pro Trumpovy jestřáby?

Západní intervence vyvolala v Íráncích hněv, který v nich byl dlouhých šestadvacet let. Naplno se ukázal v roce 1979, kdy šáha smetla islámská revoluce. Mladí přívrženci ajatolláha Chomejního během ní obsadili americkou ambasádu a její zaměstnance drželi 444 dní jako rukojmí.

„Pro řadu Íránců je to stále důležitý a velice emotivní mezník. Mnoho z nich to považuje za okamžik, kdy se z íránské politiky vytratila jakákoliv šance na demokracii,“ objasňuje význam roku 1953 v íránské kolektivní paměti historik Malcolm Byrne.

Trump versus Teherán

Na syrském bojišti začíná být těsno, Američané riskují střet s Íránem

AP poukazuje na to, že dokumenty byly zveřejněny ve chvíli, kdy se vztahy USA a Íránu propadly na bod mrazu a Trumpově vládě trvalo jen dva měsíce, než to schválila. „Taková rychlost je ve vládě neslýchaná, pokud k ní nejsou politické důvody,“ podotýká Byrne, podle nějž dřívější odtajnění mohlo být odkládáno kvůli jednání Obamovy administrativy o íránském jaderném programu.

Trump přelomovou dohodu odmítá a v jeho okolí je řada jestřábů, kteří režim v Teheránu považují za úhlavního nepřítele. Podle AP je možné, že svržení Mosaddeka je pro ně lákavou inspirací. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson se ostatně v polovině června nechal slyšet, že politikou USA je „podporovat uvnitř Íránu takové elementy, které by vedly ke klidnému předání moci“. Íránský velvyslanec při OSN Gholamali Chošrú jeho slova označil za „bezostyšný plán intervence“.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Protesty v ulicích Hamburku, kde se v pátek a v sobotu probíhal summit G20
Čech dostal za násilnosti během summitu G20 v Hamburku podmínku

Podmíněný trest 18 měsíců odnětí svobody v úterý u soudu v Hamburku dostal devětadvacetiletý Čech za to, že během summitu zemí G20 v červenci házel kameny a...  celý článek

Postavili byste se jim tváří v tvář?
Řecká policie našla tělo pohřešované turistky, zabili ji psi nebo vlci

Policisté v řeckém regionu Radopi objevili v sobotu tělo pohřešované britské turistky Celie Hollingworthové. Zemřela zřejmě při návratu z návštěvy...  celý článek

Prezident Donald Trump na setkání s jihokorejským prezidentem Moon Jae-inem a...
USA chtějí zamezit KLDR ve vývoji balistických střel, uvalily další sankce

Spojené státy kvůli severokorejskému programu na vývoj balistických střel a jaderných zbraní uvalily na Pchjongjang nové sankce, které se týkají finančního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.