Rok 1951, osmadvacátý duben. Novým předsedou íránské vlády se stává Muhammad Mosaddek, vůdce Národní fronty. Prominentní poslanec, vzděláním právník. Rychle zahajuje reformy. Pozemkové, sociální...
Nicméně Západ nejpozorněji sleduje jiné jeho kroky: ty v oblasti ropného průmyslu. Íránská ropa je od roku 1913 de facto pod kontrolou Britů, respektive jejich Anglo-perské ropné společnosti (z níž se později stane British Petroleum neboli BP).
Ale Mosaddek to chce změnit. Začíná ropný průmysl znárodňovat, a tedy odebírat z britských rukou. To se Londýnu líbí jen pramálo. A kromě toho se Británie a USA bojí, že Mosaddek tíhne k Sovětskému svazu.
Co s tím? O dva roky a pár měsíců později, přesně 19. srpna 1953, je Muhammad Mosaddek sesazen vojenským převratem a vládcem země se stává šáh Réza Páhlaví. Ten, kterého pak Íránci sami svrhnou během islámské revoluce 1979.
"V poledne už je jasno..."
A teď skok do roku 2000. Tak nějak se ví, že za Mosaddekovým svrženém v roce 1953 stáli Britové spolu s Američany. Respektive jejich tajné služby MI6 a CIA. Teď to však připouští i americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. A netrvá dlouho a list The New York Times publikuje materiál z roku 1954, který unikl přímo ze CIA a v němž se o angažmá americké tajné služby v íránském převratu hovoří.
Pak, o devět let později, přichází další potvrzení: nový prezident Barack Obama pronáší 4. června 2009 v Káhiře svůj napjatě očekávaný projev k muslimskému světu a říká v něm: "Uprostřed studené války hrály USA roli v sesazení demokraticky zvoleného íránského kabinetu."
Jen CIA mlčí. Svou roli v íránských událostech roku 1953 nikdy formálně nepotvrzuje. Nakonec to však za ni činí její vlastní dokumenty, které odtajnila v rámci amerického zákona o svobodném přístupu k informacím a které byly zveřejněny tento týden - u příležitosti 60. výročí převratu. O nově odtajněných materiálech, které zkoumají vědci z Univerzity George Washingtona, napsala americká i britská média.
Podle CNN nabízí dokumenty detailní vhled do vnitřního fungování tehdejší CIA a do jejího postupu týkajícího se Íránu. "Vojenský převrat , který svrhl Mosaddeka a jeho kabinet, byl proveden na pokyn CIA a coby akt americké zahraniční politiky, s vědomím a posvěcením z nejvyšších vládních pater," stojí v dokumentu.
Autorem je Donald Wilber, špion a hlavní architekt "projektu Ajax", jak znělo kódové jméno íránské operace. Wilber tehdy napsal, že se USA obávaly "pádu Íránu za Železnou oponu". "Kdyby se tak bývalo stalo, mohlo by to znamenat vítězství Sovětů ve studené válce a pro Západ velký nezdar na Blízkém východě," napsal tehdy Wilber, jenž zemřel v roce 1997.
Cílem projektu Ajax byl pád Mosaddekovy vlády a znovunastolení vlády šáha Rézy Páhlavího. CIA (spolu s Brity) začala Moseddekovo svržení připravovat vcelku záhy po nástupu jeho kabinetu. Obě tajné služby vedly intenzivní kampaň na premiérovu diskreditaci: v novinách, prostřednictvím letáků či za pomoci vlivného teheránského duchovenstva. Chtěly Mosaddeka znemožnit "všemi dostupnými prostředky".
Den D pak nastal, jak už bylo řečeno, 19. srpna 1953. Američané a Britové pomohli shromáždit šáhovy stoupence a uspořádat velké protesty proti Mosaddekovi.
"Armáda se velmi brzy přidala na stranu šáhových stoupenců a už v poledne bylo jasné, že Teherán, stejně jako některé provincie, jsou pod kontrolou armádních jednotek a pouličních skupin nakloněných šáhovi. Členové Mossadekovy vlády se skrývali nebo již byli uvězněni," popsal v dokumentu Wilber.
A aby si mohla nová vláda zjednat klid a pořádek, dostala během dvou dnů od CIA pět milionů amerických dolarů. Mosaddek byl po převratu odsouzen k smrti, ale verdikt nebyl nikdy vykonán. Expremiér zemřel v roce 1967 v Teheránu.
A jak dodala CNN, stín tehdejších událostí nevymizel ani po šedesáti letech: íránští politici a náboženští vůdci dodnes používají americkou účast na převratu k rozdmýchávání antiamerických nálad.
