Hučín, kterého navrhla přerovská Konfederace politických vězňů, se teprve loni dočkal úplné rehabilitace za svou předlistopadovou činnost včetně ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu. - více zde
Čelil také obžalobě z toho, že v 90. letech, kdy pracoval v BIS, podněcoval levicový extremismus, aby mohl na jeho hrozbu upozornit.
Další kandidáti
Mezi nejnovějšími kandidáty je také bývalý disident a diplomat Jiří Gruša. Někdejšího ministra školství za ODS a současného ředitele Diplomatické akademie ve Vídni navrhlo občanské sdružení Archivy - společenství lidí, které spojuje zájem o naši nedávnou minulost a potřeba se s ní vyrovnat.
Brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury nominovalo svého výkonného ředitele a politologa Stanislava Balíka. Židovské muzeum v Praze navrhlo žurnalistu a moderátora Petra Broda. Zatím posledním nominovaným je Miroslav Kopt, kterého doporučil Skautský oddíl Velena Fanderlíka, jenž sdružuje bývalé politické vězně.
Své návrhy už přichystaly také poslanecké kluby. ODS chce mít v radě rektora Masarykovy univerzity v Brně Petra Fialu, KDU-ČSL děkana filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka či historika Michala Pehra.
Sociální demokraté navrhnou svého bývalého poslance, historika a archiváře Vladimíra Cisára. Zelení nominují někdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala a ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmu, který už získal nominaci od Sdružení historiků České republiky.
KSČM nikoho nenavrhne
Komunisté své adepty navrhnout odmítli, ke kandidátům ale už patří díky Českému svazu bojovníků za svobodu bývalá poslankyně za KSČM Jitka Gruntová. Mezi dosavadními kandidáty jsou také člen protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer nebo předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, kterou nominoval prezident Václav Klaus.
Ústav se bude věnovat období komunismu a nacistické okupace. Jeho rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování jeho ředitele. Kandidáty do rady bude možné navrhovat zřejmě až do konce října, kdy své kandidáty vybere sněmovna. - více zde
Kandidáty do rady mohou navrhnout sdružení odbojářů nebo politických vězňů či občanská sdružení a společnosti, které se věnují zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání nebo ochranou lidských práv. Z návrhů těchto uskupení Senát vybere čtyři členy rady, další dva z kandidátů Sněmovny a jednoho z prezidentských nominací.
Podrobné požadavky na kandidaturu najdete zde.
