Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci odhlasovali ústav pro studium minulosti

  12:15aktualizováno  19:11
Poslanci po emotivní debatě rozhodli o vzniku nové instituce, která bude zkoumat období českých dějin v letech 1938 až 1989. Bude se jmenovat Ústav pro studium totalitních režimů. V jeho čele bude stát rada jmenovaná politiky. Poslanci ČSSD opustili před hlasováním na protest sál.

Poslanci ČSSD před hlasováním opustili jednací sál. | foto: ČTK

Senátor Jiří Liška - a s ním členové vládní koalice - se mohou radovat. Většina poslanců schválila senátní návrh zákona, který znamená úplnou novinku v bádání v totalitní minulosti.

"Jsme skutečně přesvědčeni, že ústav pomůže vyrovnání se s naší neblahou minulostí," přesvědčoval senátor Liška oponenty těsně před rozhodujícím hlasováním.

Zákon měl ale namále. Sněmovnou jen těsně neprošly návrhy na jeho zamítnutí, případně přepracování.

Melčák s Pohankou byli pro
Například pro přepracování hlasovalo 88 poslanců, potřeba ale bylo 91 hlasů. Pro zamítnutí bylo 87 poslanců, což opět těsně nestačilo. Opozici chyběly hlasy dřívějších poslanců ČSSD Pohanky a Melčáka, kteří zákon podpořili.

V této chvíli je tedy téměř jisté, že vznikne ústav, který se bude především zabývat obdobím od roku 1938 do roku 1989. Jeho součástí ovšem bude i velký archiv, ve kterém budou soustředěny dokumenty o totalitní minulosti.

Nad ústavem bude "bdít" sedmičlenná rada, kterou bude volit Senát. A samotní radní poté vyberou i ředitele ústavu.

Parlament zároveň rozhodl, že členem rady ani ředitelem nemůže být někdo, kdo byl či je členem komunistické strany. Zaměstnanci musí mít čisté lustrační osvědčení. 

S kritikou začal Zaorálek
Když se loni senátoři rozhodli navrhnout zákon na vznik Ústavu paměti národa - tak se původně jmenoval, prošel jejich horní parlamentní komorou takřka bez problémů.

Zcela jinak se ale situace vyvíjela v Poslanecké sněmovně, a to už od chvíle, kdy zazněla slova prvního sociálního demokrata, Lubomíra Zaorálka.

"Máme my politici rozhodovat o tom, jak se má zpracovat moderní historie?" ptal se Zaorálek na počátku debaty loni v listopadu. Jeho pochybnosti se týkaly především toho, zda má takový ústav skutečně šanci zmapovat minulost Čechů. "Nejsem si jistý, jestli je tato cesta správná. Přesvědčete mě, že se mýlím."

Rath: ODS chce z historie udělat služku
Nechuť ČSSD k ústavu potvrdil i dnes už při úvodním - značně důrazném - vystoupení místopředseda klubu ČSSD David Rath.

"ODS se snaží udělat si z historie svou služku. Do svobody bádání ale politici mluvit nesmí. Doufám, že zvítězí zdravý rozum," prohlásil mimo jiné Rath. "Byl by to jen nový ústav marxismu-leninismu pod vedením ministra vnitra Langera," tvrdil.

Argumentoval přitom dopisy různých historiků, kteří vznik ústavu v nynější podobě odmítají. Mají prý obavu, že by politici do práce historiků zasahovali. "Proč jim vnucujete takovou pochybnou instituci?!" přidal se rozčileně ke kritice zastánců ústavu další poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský.

Když poslankyně ODS Alena Páralová namítla, že proti je jen část historiků a poukázala na jejich minulost, dočkala se velmi důrazné a emotivní odezvy. "Je to poprvé od listopadu 1989, co se od řečniště ve Sněmovně kádruje," ozval se předseda klubu ČSSD Michal Hašek. "Styďte se!" opřel se do Páralové Rath.

Tato slovní přestřelka nakonec donutila k vystoupení i premiéra Mirka Topolánka. "Z té diskuse tady je mi opravdu špatně," řekl.

Před hlasováním nebylo nic jisté
Za poslední týdny zaznělo ve Sněmovně na toto téma mnoho slov. Zaorálek i mnozí další zůstali nepřesvědčeni, a tak nebylo před definitivním rozhodováním nic jisté.

Ještě před definitivním rozhodování bylo možné, že vznikne Ústav paměti národa, který se bude zabývat obdobím po roce 1948 a v jeho čele nebudou moci sedět nynější či bývalí členové komunistické strany.

Stejně tak ale bylo možné, že si poslanci pozměňovacími návrhy vymohou Ústav pro studium totalitních režimů, který vezme do vedení i exkomunisty a zaměří se na historii už od roku 1938.

Možné byly ale i kombinace předešlých možností. Vyloučit nešlo ani variantu nejkrajnější - tedy že by žádná nová instituce pro zkoumání minulosti nevznikla. Vládní koalice nakonec levicové poslance jasně přehlasovala a zákonu dala takovou podobu, jakou si přála.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kostelík svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové (18. srpna 2017)
Staletý kostelík září po opravě jako nový. Zase ztmavne, ujišťují památkáři

Obyvatelé Hradce Králové si musí zvykat na světlou barvu rekonstruovaného dřevěného kostelíku v Jiráskových sadech. Staré ztrouchnivělé dřevo opravit nešlo, a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.