Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Budou Češi bojovat v Pacifiku? NATO řeší, co po stažení z Afghánistánu

  11:06aktualizováno  11:06
Co bude s NATO po ukončení operace v Afghánistánu? Budoucnost Aliance po její historicky největší vojenské mise byla jedním z hlavních témat konference GLOBSEC v Bratislavě.

NATO ukončí největší operaci své historie. Co bude po ní? | foto: Americké ministerstvo obrany

Příští rok skončí operace NATO v Afghánistánu, do které se během více jak deseti let trvání zapojily desetitisíce aliančních vojáků. Uzavře se zároveň další zásadní kapitola v historii NATO.

Stejně jako po konci studené války nebo po operacích na Balkáně v 90. let se i nyní objevují otázky po budoucí roli Aliance, na které se do Bratislavy sjeli hledat odpovědi světoví státnici a experti.

Nejde jen o operace

"Severoatlantická aliance představuje mnohem více než jen organizací provádějící operace," nechal se v slovenské metropoli slyšet italský ministr obrany Giampaolo Di Paola, podle kterého jde o nenahraditelný spolek zemí, které uznávají společné hodnoty, jež jsou odhodlány chránit.

Z GLOBSECu:

"Podobné otázky se objevily už dříve, ale přece nezahodíte deštník jen proto, že přestane pršet," prohlásil náměstek generálního tajemníka NATO Hüseyin Diriöz.

Bezpečnostní hrozby posledních let mají podle něj jedno společné, a sice že je nelze předvídat. NATO má podle Diriöze zůstat klíčovým zdrojem stability v nepředvídatelném světě.

"Ve světě existuje mnoho zdrojů hrozeb, ale málo zdrojů bezpečnosti a i bezprostřední okolí Evropy se nyní potýká s více bezpečnostními problémy než před pěti lety," argumentuje ve prospěch NATO poradce francouzského ministra zahraničí Alexis Morel.

Konec operace v Afghánistánu, byť významné a největší, tak smysl a fungování NATO do budoucna nemá ovlivnit.

Aliance nabízí společné plánování a velení

Jednou z konkrétních výhod členství v NATO je podle Diriöze vytváření společných schopností. "Nejen jednotlivé členské země mají své schopnosti. Unikátní možnosti poskytuje i Aliance: společné obranné plánování, velitelská struktura či síly rychlé reakce."

"Opravdovým drahokamem získaným dosavadními zkušenostmi je pak tzv. interoperabilita jednotek aliančních zemí, tedy schopnost armád různých zemích spolu vzájemně spolupracovat," říká Alexis Morel.

V době narůstající technologické náročnosti vojenských technologií je schopnost vzájemné spolupráce při zajišťování bezpečnosti naprosto nepostradatelná, shodují se účastníci konference.

V tomto smyslu může NATO působit dokonce jako referenční organizací, což využívají i USA. "Spojené státy využívají NATO jako základ pro spolupráci s jakoukoli další zemí, abychom měli jednu funkční soustavu globálních standardů," řekl pro natoaktual.cz viceprezident amerického think tanku Atlantic Council.

Čeští vojáci v Pacifiku?

Velká pozornost byla během akce věnována i asijsko-pacifické oblasti, kam chtějí svou pozornost v tomto století zaměřit zejména USA. "Pokud se začnou na Asii a Pacifik zaměřovat USA a Kanada, tedy členové NATO, měla by se tato oblast stát i zájmem celé Aliance," říká italský ministr Di Paola.

V minulosti si spojenci zvykli, že pokud byl problém v Evropě či jejím okolí, sloužili tu s námi i vojáci ze Severní Ameriky, argumentuje s Di Paolem i bývalý český ministr obrany Alexandr Vondra.

"Přesun americké pozornosti do Asie není problémem, je to logický důsledek redistribuce moci ve světě," řekl Vondra v Bratislavě. Podle něj američtí vojáci roky nasazovali své životy v Evropě a stejně tak by mohli italští, francouzští nebo čeští vojáci být v oblasti Pacifiku.

Autoři:


Témata: Alexandr Vondra, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.