Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bez zdravé ekonomiky bude těžké zajistit bezpečnost, zní z GLOBSECu

  16:40aktualizováno  16:40
Situaci v Sýrii nebo na Korejském poloostrově nelze přehlížet, pro Evropu je ale nejdůležitější stabilizace ekonomiky a obnovení růstu. Shodli se na tom bezpečnostní špičky na konferenci GLOBSEC.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na bratislavské konferenci GLOBSEC | foto: GLOBSEC 2013

Ve znamení vlivu hospodářských problémů a finanční krize na světovou bezpečnost se nese letošní konference GLOBSEC, která ve čtvrtek odstartovala v Bratislavě za přítomnosti stovek hostů z celého světa.

GLOBSEC

Z konference se za osm let trvání stalo jedno z nejrespektovanějších mezinárodních fór zahraniční a bezpečnostní politiky,  na které se sjíždějí přední představitelé evropské i světové bezpečnostní komunity. Státníci, premiéři, ministři, poradci, diplomaté a uznávaní experti. Letos se koná v Bratislavě od 18. do 20. dubna a organizátoři očekávají na 600 hostů.

"Nemůžeme sice přehlížet dramatickou situaci v Sýrii a vývoj na Korejském poloostrově, ale klíčové pro úspěšné globální zapojení Evropy je stabilizace evropské ekonomiky a obnovení růstu," řekl slovenský premiér Robert Fico.

Schopnost zajišťovat bezpečnost a stav ekonomiky jsou pode něj velmi úzce svázané oblasti. Obrana a bezpečnost je pak předpokladem pro vývoj ve všech ostatních oblastech a nelze ji mít za samozřejmou, upozornil slovenský premiér.

S odkazem na úsilí Evropy při stabilizaci Balkánu a východních partnerů Evropy Fico rovněž připomněl, že konflikty nelze řešit jen vojensky. "Naše chápání bezpečnosti je širší než jen vojenské, zahrnuje rovněž ekonomické a kulturní dimenze. Naší snahou je vyřešit nejen ty okamžité problémy, ale i strukturální kořeny konfliktů."

Země Visegrádu mají šanci

Jednou z hlavních událostí GLOBSECu bylo setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky, kteří společně vystoupili hned na úvod třídenní konference. Upozornili na strategické ambice středoevropského regionu, který podle nich spoluprací již mnohé dosáhl a společným hlasem může ještě mnohé získat.

Hlavní témata

  • NATO po Afghánistánu
    Operace v Afghánistánu, kterou Severoatlantická aliance udávala za svůj hlavní operační úkol v posledních deseti letech, pomalu končí.
  • USA a škrty
    Na Spojené státy letos poprvé dopadají rázné škrty v obranném rozpočtu a navíc obracejí svou pozornost směrem k asijsko-pacifickému regionu.
  • Budoucnost EU
    Budoucnost Evropské unie a její institucionální podoba, bližší pohled na evropské politiky východního partnerství po změnách na prahu Evropy.

"V politice jsou důležité nejen ambice, ale i zdroje," prohlásil polský ministr zahraničí Radek Sikorski s tím, že visegradské země jsou nyní na rozdíl od celé Evropy v unikátním postavení. Na rozdíl od většiny Evropy, kde je průměrný ekonomický růst roven nule, totiž v rámci Visegrádu ekonomiky rostou.

Jedním ze společných východisek pro spolupráci V4 je podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga podpora jaderné energie. "Není tajemstvím, že země V4 podporují jadernou energii. My víme, jak důležité je mít nezávislý zdroj energie a protože nemáme mnoho jiných alternativ, držíme se jádra," řekl šéf české diplomacie.

Dokladem úspěšnosti dosavadní spolupráce zemí V4 je podle něj také to, že s našimi zeměmi chce spolupracovat stále více partnerů.

Praktický význam visegrádské spolupráce připomněl například maďarský ministr zahraničí Janos Martonyi: "V NATO sice nejsou žádné vnitřní skupiny, ale my můžeme společně prosazovat vybrané postoje, protože prostě máme stejné geopolitické zájmy."

Ministři zahraničí zemí V4 společně v Bratislavě vydali deklaraci za efektivnější bezpečnostní a obrannou politiku Evropské unie. Ta podle nich musí s NATO spolupracovat daleko více a vzájemně se doplňovat. Kvůli rozporům mezi některými členy obou organizací se to ale zatím nedaří, shodli se ministři.

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.