Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Syrský Homs znovu ovládl Asad, rozhádaná opozice jedná v Rijádu

  8:20aktualizováno  15:24
Stovky lidí opustily poslední čtvrť západosyrského města Homs, kterou dosud ovládali rebelové. Město se tak vrátilo pod kontrolu syrské vlády. V Saúdské Arábii pokračují jednání desítek představitelů syrské opozice. Washington uvedl, že pouze 30 procent ruských náletů v Sýrii cílí na pozice islamistů.

Klid zbraní v syrském Homsu (9. prosince 2015). | foto: AP

V povstalecké čtvrti syrského města Homs během středy pokračovala evakuace civilistů i povstalců. Guvernér stejnojmenné provincie Talál Barazí řekl, že ze čtvrti Váir bylo odvezeno bylo 272 povstalců a 447 civilistů.

Jde o poslední část Homsu, kterou ovládala opozice. Evakuace je součástí dohody o místním příměří a dohledem na ni byla pověřena OSN, která zajistila eskortu pro konvoj autobusů. Jakmile z Váiru odejdou poslední povstalci, bude celé město pod kontrolu syrské vlády. Přednostně do autobusů nastupovali staří muži, ženy a děti a sanitky odvážely raněné.

Klid zbraní zavládl poté, co syrská vláda uzavřela za pomoci OSN dohodu s opozicí. Na základě dohody, jež umožnila ukončení bombardování Váiru, má z Homsu do dvou měsíců odejít asi 3 200 povstalců.

Fotogalerie

V první fázi má jít o dvě stě až tři sta ozbrojených mužů, včetně bojovníků spojených s al-Káidou. Umírněnější skupiny prozatím zůstanou ve Váiru. Součástí dohody je uzavření příměří, propuštění vězňů a navrácení státních institucí zpět do rukou režimu.

Syrští opoziční bojovníci začali Homs opouštět už o víkendu. Do čtvrti Váir, kde žije asi 75 tisíc lidí, začala proudit humanitární pomoc (více čtěte zde). Povstalci nyní podle BBC zamířili do provincie Idlíb na severu země, kterou rebelové stále ovládají.

V syrském třetím největším městě Homs se uskutečnily jedny z prvních protestů proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Přezdívalo se mu proto „hlavní město revoluce“. V květnu 2014 syrská armáda po dvouletém obléhání, bombardování a bojích, které zdevastovaly jeho historickou část, dobyla centrum Homsu. Na okraji města vládní jednotky nadále obléhaly čtvrť Váir.

OSN prosazuje dohody o lokálních příměřích jako možnost, jak zklidnit syrská bojiště a pomoci civilistům. V září se podařilo dosáhnout dohody o klidu zbraní pro město Zabadání ležící u hranice s Libanonem a pro dvě vesnice v provincii Idlíb. Zprostředkovateli tehdy byly Írán a Turecko, tedy země, které podporují opačné strany konfliktu.

USA: Jen třetina ruských náletů cílí na IS

Brett McGurk, americký zástupce při koalici, jež v Sýrii bojuje pod velením USA, prohlásil, že pouze 30 procent ruských náletů v Sýrii bylo zaměřeno na Islámský stát (IS). Při 70 procentech leteckých operací Ruska byly podle McGurka zasaženy „jiné ozbrojené skupiny“.

Koalice vedená USA se podle něj zaměřuje výhradně na IS. Právě nyní se snaží dosáhnout uzavření posledního úseku syrsko-turecké hranice, kterou IS ještě ovládá - hnutí tam využívá přechody k zásobování a přepravě svých lidí.

Rusko v Sýrii bojuje od konce září a Západ je od počátku kritizuje za to, že se nezaměřuje na radikály, ale na umírněné oponenty režimu v Damašku.

Ruské ministerstvo obrany ve středu popřelo zprávu, podle níž Rusko buduje v Sýrii další letecké základny. Mluvčí Igor Konašenkov také řekl, že generální štáb syrské armády má důkazy, že na syrskou vojenskou základnu v provincii Dajr Az-Zaur útočila západní letadla. Při tomto útoku byli 6. prosince usmrceni tři syrští vojáci, ale USA tehdy vyloučily, že útočila koalice, jíž velí.

Jednání v Rijádu

O míru v zemi zmítané více než čtyři roky občanskou válkou se jedná i v Rijádu, kde od úterka pobývá asi 100 zástupců různých opozičních formací. Pokusí se sjednotit na stanovisku, s nímž by se zapojily do rozhovorů s Damaškem.

Válka v Sýrii

Do Rijádu nebyly pozvány teroristické skupiny ani Kurdové. Přítomni jsou ale zástupci skupiny Ahrár aš-Šám neboli Svobodní muži Levanty, jejíž zakladatelé udržovali kontakty s al-Káidou. Těsně před zahájením středečního jednání vydala tato skupina prohlášení, v němž trvá na tom, aby byl Asad postaven před soud a aby byly rozpuštěny „utlačovatelské syrské instituce“. V prohlášení také stojí, že mezi účastníky rozhovorů jsou někteří lidé, kteří mají blíže k syrské vládě než k opozici.

Jednání, které má pokračovat do čtvrtka, se koná za mimořádně přísných bezpečnostních opatření v jednom z rijádských hotelů, odkud byli předem vykázáni novináři.

Mezi účastníky jsou také skupiny připojené volně k Syrské svobodné armádě a zástupci politických opozičních formací. Ahrár aš-Šám je první, která zřetelně formulovala své stanovisko. Žádá kromě jiného, aby byla ukončena „rusko-íránská okupace Sýrie a aby odešly milice, které ji podporují“. Vyzývá ke „svržení Asadova režimu a všech jeho opor a symbolů a jejich postavení před spravedlivý soud“. Podle skupiny mají být také rozpuštěny všechny syrské bezpečnostní sbory.

Toto stanovisko je v rozporu s dohodou, k níž v listopadu ve Vídni dospěli účastníci mezinárodního setkání. Dohodli se na tom, že by v Sýrii mělo být vyhlášeno přechodné období, v němž by se připravily volby. Syrský konflikt nemá být řešen podle žádného náboženského klíče.

Na konci září zahájilo bombardování Homsu Rusko:

Kdo ovládá území Sýrie

Kdo ovládá území Sýrie

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.