Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kardinál Tomášek a restituce: stopy výroku vedou ke KSČM a chybné citaci

  20:01aktualizováno  20:01
Když prezident Miloš Zeman minulý týden připsal kardinálovi Františku Tomáškovi výrok, podle kterého církev už nebude žádat o další restituce, ohradilo se pražské arcibiskupství, že je to lež. Portál iDNES.cz pátral po tom, kde se vzala. Dostupné stopy ukazují k zástupcům KSČM a jedné chybné interpretaci z roku 1992.

Kardinál Tomášek stál na začátku 90. let v čele katolické církve. Výrok, který mu mnozí připisují, ale není k nalezení. | foto:  Jan Zatorsky, MAFRA

Pro připomenutí, zmíněný výrok kardinála Františka Tomáška měl znít takto: „To je poslední nárok, který církev vznáší.“ Někdy se zmiňuje s mírně přeházeným slovosledem, někdy se spojením „církve vznášejí“.

Mluví se o něm v souvislosti s církevními restitucemi - jako o slibu katolické církve z roku 1991, že už nebude požadovat další majetek. Naposledy jej zmínil prezident Miloš Zeman (více o výroku v Úholičkách zde).

V minulosti výrok Tomáškovi aktivně přisuzovala spisovatelka Lenka Procházková, někdejší chartistka a nynější Zemanova kandidátka do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Též aktivista bojující proti církevním restitucím.

František kardinál Tomášek

Kardinál František Tomášek při modlitbě v kapli na pražském arcibiskupství....

Významný katolický duchovní, od roku 1976 kardinál (titul se uvádí před příjmením, pozn. red.) a od roku 1977 arcibiskup pražský.

Nepodepsal Chartu 77, i tak se ale v 80. letech stal symbolem odporu proti komunistům. Jeho život a úsilí o rehabilitaci církve završila kanonizace Anežky České (12. listopadu 1989) a návštěva papeže Jana Pavla II. v Československu (v dubnu 1990).

Pro vysoký věk požádal o zproštění úřadu arcibiskupa, do nějž byl 26. 3. 1991 jmenován Miloslav Vlk (správu diecéze převzal 1. 6. 1991).

Kardinál Tomášek zemřel 4. srpna 1992 ve věku 93 let. Je pohřben ve svatovítské katedrále.

Procházková výrok datovala k přibližně 1. srpnu 1991 (zde), předseda ČSSD Jiří Paroubek v roce 2012 (zde) obecněji k srpnu téhož roku.

Repríza kauzy Peroutka? Výrok nikde není

Jenže výrok není nikde k dohledání. Portál iDNES.cz prošel archiv MF DNES a Lidových novin ze 26. července až 10. srpna. Procházková totiž uvedla, že kardinál svůj výrok přednesl „v děkovné řeči“, o které „informovala média“.

Tématy dne v té době bylo, jestli na Slovensku vznikne na armádě nezávislá domobrana, válka v Chorvatsku nebo útěk vyšetřovatele Alexeje Žáka (zabýval se Františkem Čubou a JZD Slušovice) do Švýcarska. Ale o kardinálovi Tomáškovi, tehdy jedné z největších osobností české společnosti, ani slovo.

Případ tak připomíná „kauzu Peroutka“, v níž šlo o to, že prezident Miloš Zeman přisoudil známému novináři Ferdinandu Peroutkovi autorství článku „Hitler je gentleman“. Text není v archivech, podle historiků i znalců Peroutky neexistuje. Zeman se ale odmítl omluvit, i když mu to nařídil soud.

Tomášek v srpnu 1991 už nebyl arcibiskup

Církev se proti výroku připisovanému kardinálovi Tomáškovi ozvala už několikrát, arcibiskup Dominik Duka se tématu věnoval na nejvyšší možné úrovni - v dopise papeži v roce 2013. Výrok přesto žije vlastním životem.

To se citátům, které nejsou pravdivé, ale podle některých lidí by mohly být, stává. Stačí, že v jejich pravost lidé věří, třeba proto, že potvrzují jejich vidění světa, a sdílejí je. Dokázat neexistenci výroku přitom z podstaty prakticky nejde.

I kdyby výrok padl, jakkoliv k tomu neexistuje žádná věrohodná indicie, stále platí, že František Tomášek v srpnu 1991 už nebyl arcibiskupem a mohl tedy nanejvýš sdělovat své osobní názory, nikoliv závazná stanoviska či sliby jménem církve.

Podle kardinála Duky se navíc tehdejší jednání netýkala církve jako takové, ale mužských a ženských řeholních řádů, existence a obnovy klášterů. „Tato jednání jsem osobně vedl, nikdy je nevedl pan kardinál Tomášek (...) Nikdy žádné takovéto prohlášení nečinil,“ řekl v roce 2013 arcibiskup Duka.

Rudá stopa z roku 2008

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček k výroku odkázal na skutečnost, že „má 85 tisíc odkazů na internetu“. To je podle všeho nadnesené číslo (nyní Google při vstřícném slovosledu nachází k 15 tisícům odkazů), které pochází z tohoto materiálu Britských listů. Napsal jej pracovník Arcibiskupství pražského Josef Nerušil, který zároveň údajný výrok hledal v archivech ČTK, Radiofóra, Rudého práva a Rozhlasových novin. Bez úspěchu.

Britské listy i řada jiných zdrojů dovozují, že údajný výrok kardinála Tomáška se začíná objevovat zhruba v letech 2011 až 2012, patrně v souvislosti s projednáváním církevních restitucí v parlamentu.

Portál iDNES.cz zjistil, že to není pravda: použil ho například předseda KSČM Vojtěch Filip v Poslanecké sněmovně v roce 2008. Komunisté ho vůbec používali s oblibou, například Filipův předchůdce ve funkci předsedy Miroslav Grebeníček si na něj „živě vzpomínal“. Ale ne tak živě, aby dodal, kde a kdy přesně měl výrok padnout.

Jedna stopa ale existuje. Nerušil upozornil, že Rudé právo 27. 2. 1992 napsalo: „Když v loňském roce projednával parlament novelu zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, prohlásil tehdy místopředseda federální vlády Jozef Mikloško, že je to poslední iniciativa vlády ohledně restitucí majetku církví.“

Diecéze, řády a kongregace

Diecéze jsou v katolické církvi územně vymezené správní jednotky vedené biskupy. Jsou vyšším stupněm struktury, která se v základu člení na jednotlivé farnosti.

Církevní řády jsou řeholními společenstvími lidí, kteří složili slib života v chudobě, čistotě a poslušnosti. Stojí mimo strukturu diecézí.

Novější řeholní společenství nebo sdružení více samostatných klášterů jednoho řádu se nazývají kongregace.

Zdroj: podle Cirkev.cz

Výrok to byl nepřesně vyřčený či zaznamenaný. O dva týdny později tentýž list uvedl, že se Mikloško ohradil - měl na mysli „poslední iniciativu v restituci řeholních řádů a kongregací.“

Což je něco jiného než církevní restituce ve smyslu zákona z dílny vlády Petra Nečase z roku 2012. Ten právě stál na navrácení majetku diecézím a farnostem (více o rozdílu v rámečku).

Nerušil citoval Rudé právo přesně - obsah deníku totiž od počátku 90. let je ukládán v placeném internetovém archivu médií Newton.

„O tom se zatím nejedná a ani se to neplánuje“

Faktem je, že řada čtenářů-diskutérů nejen pod předešlým článkem iDNES.cz (odkaz do diskuse zde) tvrdila, že si výrok kardinála Tomáška nebo výroky jiných církevních hodnostářů v podobném duchu pamatuje.

Šlo by namítnout, že lidská paměť nebývá přesná a navíc je selektivní. Experimenty například prokázaly, že si mozek umí „vybavit“ i události, které se nestaly. Kritici prezidenta USA Baracka Obamy si například nad fotografií (byla to montáž) „rozpomenuli“, jak se cítili, když si Obama potřásl rukou s íránským protějškem Mahmúdem Ahmadínežádem (více ve článku Technet.cz).

Ovšem o různých „posledních nárocích“ se ohledně restitucí hovořilo opravdu poměrně často. Úměrně tomu, jak velké a citlivé téma to bylo.

Například v záznamech Federálního shromáždění lze nalézt projev poslance Miloslava Ransdorfa, který zmiňuje „kolegu Zemana“ (bez uvedení křestního jména), který se podle něj v rozpočtových výborech ptal, zda „to je poslední nárok“ a byl ujištěn - Ransdorf neříká, kým - že ano. Byla to debata ohledně vracení majetku řádům a kongregacím.

Kritici restitucí kardinálovi Tomáškovi také přisuzují obecný výrok, v němž údajně k otázce vyrovnání státu s římskokatolickou církví těsně před Vánoci 1989 prohlásil: „O tom se zatím nejedná a ani se to neplánuje. Doufáme však, že ze strany státní správy bude větší otevřenost a že pro církevní činnost poskytne stát větší možnosti.“ Ani u tohoto výroku není jasně doloženo, za jaké příležitosti měl padnout, zároveň ale není nijak usilovně vyvracen.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.