Hledání receptu na dlouhověkost

Pravděpodobně nejstarší muž planety zemřel před pár dny na Sardinii dva týdny před 113. narozeninami. Zůstane takto vysoký věk i nadále jen nečetnou výjimkou, nebo se jej budou lidé časem dožívat běžně? Názory odborníků na tuto otázku se různí. Organizace spojených národů odhaduje, že se v průběhu 21. století předpokládaná doba života většiny obyvatel světa protáhne na 90 až 95 let. Zatím se české ženy v průměru dožívají 78 let a muži 71 let.

Jiní vědci jsou velkorysejší. Například profesor Mičio Kaku z Newyorské univerzity soudí, že dnešní děti se mohou dožít až 130 let. Tak velký optimismus je však stále spíše výjimečný.

Proč stárneme?
Existují dva pohledy na důvody stárnutí. Jeden říká, že je dědičně naprogramováno v buněčném jádru. Druhý pohled se spíše soustřeďuje na opotřebování buněk a tkání. Vychází z toho, že i organismus se užíváním ničí; musí stále opravovat poškozené buňky, ne pokaždé se však oprava podaří dokonale, poruch postupně přibývá, až nakonec tělo přestane fungovat.

"Současné teorie o stárnutí v sobě kombinují oba pohledy," konstatuje Zdeněk Kalvach z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Prakticky však lidé jen málokdy dosáhnou věku, který by jim mohl být dopřán, protože do hry osudu dále zasahují nemoci či nevhodný způsob života spojený obvykle s nedostatečným tréninkem všech částí těla.

V praxi se tedy může stát, že genetik prozkoumá stav buněčného jádra nějakého člověka a řekne - ten je mladý a bude žít ještě dlouho. A ošetřující lékař namítne: Ale kdeže, ten právě umírá na tu či onu chorobu," líčí doktor Kalvach.

Tréninkem pro delší život
Základním krokem k prodlužování lidského života tedy je úspěšné léčení či úplné odstraňování nemocí, které život ukončují dříve, než člověk dosáhne svých skutečných biologických hranic. To se medicíně daří.

Za důležitou lékaři považují i stálou aktivitu, která organismus udržuje ve formě. A to samozřejmě aktivitu nejen fyzickou (i kdyby měla mít podobu jen pravidelných delších procházek), ale i duševní.

Tak jako ochabují nepoužívané svaly, slábne i nezatěžovaný mozek. Proto odborníci doporučují i starším lidem nenechávat mozek zahálet, ale zatěžovat jej novými úkoly, třeba jen luštěním křížovek.

"K nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím zdraví a dosažení vyššího věku se dnes řadí vzdělání," uvádí Zdeněk Kalvach. S ním je obvykle spojena vyšší kreativita, a tedy trénink mozku. Vzdělaní lidé také mají více informací o zdravém způsobu života, často vydělávají více peněz, a mohou si proto snáze dovolit například vhodnější stravu i sportovní vyžití, dodává vědec.

Podobně statistiky dokládají, že zdravější bývají lidé žijící ve stálém partnerském vztahu. Naopak záporně působí chudoba či obtížný život v odlehlých oblastech, vzdálených od lékařské pomoci. Přestože právě tady se jako rarita objevují lidé žijící i více než sto let, celkově tam délka života bývá podprůměrná.

Pátrání po elixíru mládí
Vědci však stále zkoumají nejen to, jak lidem umožnit dožít se biologických hranic života, ale i jak tyto hranice dále posunout. Nadějných směrů výzkumu je více.

Například v roce 1997 oznámil americký nositel Nobelovy ceny Thomas Cech (jeho předkové byli skutečně českými rodáky), že jeho tým objevil gen, který řídí vytváření enzymu zvaného telomeráza. Ten ovlivňuje četnost buněčných dělení, a tím i délku života buněk. Telomeráza se však nepodílí na stárnutí buněk mozkových.

Vědci zkoumají i desítky dalších genů a jimi řízených enzymů, jejichž činnost ovlivňuje stárnutí. Před dvěma lety se italským vědcům podařilo vyřadit z činnosti jeden z takových genů u myší, a ty se pak dožívaly v průměru 973 dní, o celých 212 dnů déle, než je běžné.

Farmaceutické firmy bádají, jak na základě těchto poznatků vyvinout léky, které by člověka omlazovaly. Možná časem půjde i přímo zasahovat do genů v člověku, a oddálit tak jeho biologické stárnutí.

Jiní vědci zůstávají při zemi. Určitě se dá čekat, že se naučíme odstraňovat genetické a jiné defekty, které vedou k předčasnému stárnutí. Takže člověk, který by byl chorobně naprogramován zemřít někdy v padesátce nebo i dříve, se po zásahu do svých genů dožije devadesátky, možná stovky. "Tolik se zřejmě budou lidé v tomto století dožívat," předpokládá Zdeněk Kalvach.

Hned však připomíná: Ovšem představa, že bychom skutečně byli v dohledné budoucnosti schopni uměle posunout samu biologickou hranici lidského života, prodloužit obvyklou dobu života výrazněji nad sto let, zatím není naším poznáním dostatečně podložená. "Možnost přeprogramovat lidi tak, aby běžně žili 120 či 130 let, vypadá příliš vzdáleně," shrnuje Zdeněk Kalvach.

JOB A JEHO ŽENA

Biblický Job byl po neskutečných strádáních odměněn i dlouhým životem: "Job potom žil ještě sto čtyřicet let a viděl své syny i syny svých synů do čtvrtého pokolení," uvádí Starý zákon. Starozákonní postavy byly vůbec dlouhověké, Metuzalém se dožil 969 let, Adam 930, Noe 950... Čím to? Někteří badatelé soudí, že nešlo o skutečné roky, nýbrž o lunace - cyklus měsíce od novu k novu (29,5 dne). Potom by se třeba Metuzalém dožil 78 let, což už je představitelné. Martin Prudký, docent Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, však má jiný názor: "Mnohá tato čísla jsou očividně symbolická a bylo by zavádějící vidět v nich doslovná fakta."

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video