Oficiální setkání, shon a program navržený minutu po minutě - tak vypadala návštěva prezidentského páru v USA. Nestihl se zastavit na místech, která je zajímají. Chystají se proto, že si cestu do USA zopakují, až Havel nebude prezidentem.
"Samozřejmě, že bych se sem chtěla přijet podívat a teprve potom si ta místa prohlédnout," řekla Dagmar Havlová. Během zahraniční cesty se celá delegace musela řídit "minutovníkem" - knížkou, v níž je celý program podrobně rozepsán. "Někdy si dokonce ani nestihnu uvědomit, kde jsem, kde se nacházím," posteskla si první dáma.
Český prezident se na závěr svého pobytu v USA setkal s představiteli kubánského exilu a bývalými politickými vězni už v neděli večer. Neúspěšně se také pokusil zavolat opozičníkovi Oswaldu Payovi Sardiňasovi. Autora projektu Varela, jehož cílem je prosadit na Kubě referendum o demokratických změnách, Havel navrhl na Nobelovu cenu za mír.
"V komunistickém jazyku je vše pospojováno do uzavřeného systému dogmat, která vylučují cokoli, co do tohoto systému nezapadá, a obsahuje důvody, proč to zničit, potlačit nebo zakázat," vyzval Kubánce Václav Havel v proslovu, který přednesl po setkání s disidenty na Floridské mezinárodní univerzitě.
O charakteru změn na Kubě se zatím v miamské kubánské komunitě příliš veřejně nemluví, i když podle četných spekulací se horší zdraví kubánského prezidenta Fidela Castra, který je považován za diktátora, s nímž režim na Kubě stojí, či padá.
|
HAVEL V USA |
"Co fungovalo v České republice, nemusí fungovat na Kubě," soudí José Luis González, který strávil v kubánském vězení patnáct let. "Každá diktatura a diktátor mají své zvláštnosti," dodává Gonzáles a zdůrazňuje, že věří ve změnu.
Podle Havla je vzpoura proti komunistickému jazyku obtížná a nese s sebou riziko systému existenčních perzekucí, zákazů, donašečů, povinných voleb, fízlování, cenzury a posléze koncentračních táborů.
"I tento systém je zahalen do krásného jazyka, který se neštítí nazývat porobu vyšší formou svobody, samostatné myšlení službou imperialismu, lidskou podnikavost za ožebračování a lidská práva výmyslem buržoazie," řekl Havel.
Disident Luis Zúňiga, který ztratil v kubánských vězeních devatenáct let života, je sice pro pokojný přechod stejně jako ostatní, ale upozorňuje, že bude obtížný. Ve hře je podle něho mnoho zájmů a sil, které se budou držet moci a privilegií. "Ale já si jednoznačně přeji pokojnou cestu, žádné prolévání krve. Krev nechá nenávist a rány, které se budou dlouho léčit," podotkl.
"Když stále větší množství lidí dokáže mluvit svým vlastním jazykem a odmítnout užvaněný a prolhaný jazyk moci, pak je svoboda až překvapivě blízko, ba přímo na dosah. A najednou se ukazuje, že král je nahý a že tajemné vyzařování svobodného slova a svobodného chování je silnější než sebesilnější armáda," míní Havel.
Prezident se v Miami setkal také s Jebem Bushem, floridským guvernérem a bratrem amerického prezidenta. Bush poděkoval Havlovi za podporu kubánským disidentům a projektu Varela, který usiluje o referendum za demokratické změny na Kubě. "Havlova návštěva je pro nás velkou ctí," řekl guvernér s tím, že Havel proslul svojí odvahou v boji za svobodu.
Bush zároveň kritizoval Američany, kteří jezdí na Kubu utrácet peníze. Podle pozorovatelů jde o narážku nejen na zvědavce a americké turisty, kteří jezdí na Kubu přes Kanadu nebo Mexiko, nýbrž hlavně na americké politiky, kteří Kubu navštěvují ve snaze podpořit místní disidenty.
Na závěr své návštěvy Floridy měl prezident Havel v plánu navštívit Freedom Tower (Věž svobody), která byla první zastávkou uprchlíků mířících z Kuby do Spojených států a zastavit se u pamětní desky někdejšího starosty Chicaga Antonína Čermáka.
 Český prezident Václav Havel (vpravo) hovoří v Miami na Floridě s bývalými kubánskými vězni. Jeden z nich mu věnoval obraz od Guillerma Díaze-Lanze, který byl deset let vězněn a nakonec spáchal sebevraždu. (22. září 2002) |
