Už v roce 1997 přitom Ústavní soud rozhodl, že hájenka se má vydat. O rok později však Krupauer uplatnil námitku, v níž Schwarzenberga jako oprávněného dědice zpochybnil.
Krupauerův advokát tak zároveň nepřímo napadl veškeré už vyřízené restituce Schwarzenberga představující v Čechách hodnotu několika miliard korun.
Námitka vycházela z faktu, že Karla Schwarzenberga adoptoval v roce 1960 v Rakousku jeho strýc Jindřich z druhé rodové větve. Při uplatňování restituce podle zákona o půdě v roce 1992 však Schwarzenberg nepředložil notářsky ověřenou závěť po adoptivním otci ani po otci pokrevním.
|
Karel Schwarzenberg patří podle rakouského týdeníku News ke čtyřem nejbohatším šlechticům v Rakousku. V roce 1997 se jeho majetek odhadoval jen v Rakousku na 3,5 miliardy šilinků. Zahrnoval například dvacet hradů a zámků a 24 ticíc hektarů lesů. |
Písecká samosoudkyně Vlasta Halbrštátová nyní sice připustila, že adopcí zanikly právní vztahy s pokrevními rodiči - vlastníky hájenky, ale ne majetkové nároky. "Zůstal zachován nárok dítěte na dědění jak po pokrevních rodičích, tak i po osvojitelích," řekla.
Krupauerův advokát Ladislav Polák však s rozsudkem nesouhlasí: "Rozhodnutí je špatné. Budeme se odvolávat," řekl. Podle něho nelze oddělovat neověřenou závěť a nároky na dědictví.
Naopak Schwarzenbergův právní zástupce Jiří Bednář je klidný. "Takový výsledek jsme čekali, vše další jsou jen obstrukce. Za pravdu nám už dal Ústavní soud a jako člověku se třicetiletou praxí v advokacii mi je jasné, že názor Ústavního soudu je nejdůležitější."
Jeho soupeř v procesu Polák však oponuje, že Ústavní soud se vůbec adopcí a dědictvím nezabýval. "Je to první případ, kdy se soudy zabývají u Schwarzenberga těmito věcmi," prohlásil.
Výrok soudu vyslechl Krupauer bez vzrušení. Po skončení procesu uvedl, že hájenku využívá jeho rodina jako rekreační objekt a nechce se jí vzdát.
