Gross jde na Hrad. Bude premiérem?

  • 175
Měsíc po pádu Špidlovy vlády přichází klíčový den: prezident Klaus by mohl jmenovat Stanislava Grosse novým premiérem. Úřadující šéf sociální demokracie Gross jde v pondělí na Hrad, aby prezidentovi ukázal "důkaz", že je schopen sestavit staronovou vládu.

Tím důkazem jsou podpisy všech 101 poslanců ČSSD, lidovců a unionistů, kteří jsou ochotni podpořit nový koaliční kabinet.

"Pan Gross přichází pana prezidenta informovat, jak splnil výzvu k sestavení vlády. Takže zatím nelze předcházet, co bude následovat," říká Klausův mluvčí Petr Hájek. "Ale je pravda, že podle ústavy by teď mělo následovat jmenování premiérem."

ANKETA:
BUDE STANISLAV GROSS DOBRÝM PREMIÉREM?

 

 

Sám Gross označil dnešní schůzku s prezidentem pouze za "pracovní setkání" s tím, že ještě jmenování neočekává.

Rozhodně se ještě v pondělí po schůzce na Hradě naplno rozběhnou jednání o podobě nové vlády: Gross se sejde s šéfy lidovců a unionistů Miroslavem Kalouskem a Pavlem Němcem.

"Budou se poprvé oficiálně bavit o rozdělení resortů mezi jednotlivé strany a o jménech nových ministrů," říká místopředseda sociální demokracie Zdeněk Škromach. Gross už dříve řekl, že chystá výraznou obměnu vlády - vyměnit chce přes polovinu ministrů a zároveň přivést do kabinetu více žen i nestraníků.

V úterý se sejde vedení všech tří stran, aby domluvilo konkrétní podobu nové vlády i nové koaliční smlouvy. Tu o víkendu dokončovali straničtí vyjednavači, přičemž stručná dohoda má obsahovat šest klíčových priorit.

"Všechny tři strany dáváme velký důraz podpoře rodin s dětmi," říká místopředseda lidovců Milan Šimonovský. Koaliční politici například zvažují obnovení výhodných novomanželských půjček nebo prodloužení placené mateřské dovolené.

Špidla je pryč. Teď ukáže Gross, co umí

S nadsázkou se dá říct, že poslední měsíc využil Stanislav Gross k tomu, aby zjistil, že jinak to nepůjde. "Rozhodně si dovedu představit ideálnější variantu," pravil přesně před měsícem na otázku, zda bude dávat dohromady znovu koalici ČSSD, KDU a Unie svobody.

Co Grossovi nevyšlo
Gross si původně myslel, že unii odežene od vlády (maximálně jí "dovolí", aby vládu její poslanci podporovali) a dá dohromady menšinový kabinet s lidovci. Nemusel by tak dělat velké programové kompromisy s liberálními unionisty, které byly řadě sociálních demokratů trnem v oku.

Jenže tohle nevyšlo. Nevyšel ani druhý plán: přizvat k podpoře vlády nejsilnější opoziční stranu, ODS. Gross nabízel lidem z ODS různé posty (dozorčí rady firem, post prezidenta NKÚ), ale nepočítal s tím, že celá ODS napřela veškeré úsilí směrem k předčasným volbám. Takže by podpořila jen dočasnou vládu.

Nové volby samozřejmě Gross, novopečený lídr zesláblé ČSSD, rozhodně nepotřeboval. A tak se vrátil k vládním partnerům, které spojovalo totéž - nové volby jsou pro ně největším strašákem. A vzkřísil tak opět "osvědčenou" koalici 101 hlasů v dvousetčlenné sněmovně.

Ale nebylo to tak snadné. Někteří poslanci ČSSD dělali problémy, sázeli totiž na spolupráci s komunisty, kterou Gross zavrhl. Ani Unie svobody nebyla "při síle". Zachránil ji až dobrovolný odchod rebelujícího poslance Bielesze a nástup oddaného člena strany Kořistky. Klíčový 101. hlas poskytl staronové koalici poslanec Petr Kott, vyloučený z ODS pro nezvládnutý alkoholismus, který se teď dal do služeb Unie svobody.

101 hlasů: Chceme mít vládu
Grosse při sestavování vlády limitoval ještě tento výrok prezidenta Václava Klause: "Veřejnost by se těžko smiřovala s pouhou obměnou několika tváří."

Takže sotva dal Gross a jeho kolegové dohromady 101 podpisů, které dnes odnese na Hrad (těmito podpisy dávají poslanci vlastně jen najevo, že nějakou vládu chtějí mít, ale zatím nevědí, jaká bude a jestli ji nakonec všichni podpoří), rozjel akci: výrazná obměna ministrů. Zatím jen řekl, že každá vládní strana by měla vyměnit zhruba polovinu svých křesel a dát do vlády více žen.

Jestliže Grossova představa vlády Klause zaujme a bude-li jmenován premiérem, bude následovat už předjednaný proces personálního obsazování vládních křesel. Do konce tohoto týdne pak má být jasno, jaký program staronová koalice bude prosazovat a jestli ji při klíčovém hlasování ve sněmovně podpoří skutečně 101 poslanců.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video