Tento moment dobře ilustroval současný stav mezi odchodem Špidlovy vlády a nástupem Grossovy: právě ministr financí má jako jeden z mála jisté místo i v novém kabinetu.
Většina ministrů však takovou jistotu nemá a na téma své politické budoucnosti se vůbec nechtějí bavit. "Bez komentáře," odpověděl unionistický ministr informatiky Vladimír Mlynář na otázku, jestli se už o své další roli bavil se Stanislavem Grossem a šéfem unie Pavlem Němcem.
Ačkoliv lídři koalice tvrdí, že se o křeslech ještě ani nezačali bavit, uvnitř jejich stran už pracuje fantazie a zájmy jednotlivých skupin - zejména uvnitř ČSSD - naplno. Tak třeba pražští sociální demokraté chtějí prosadit náměstka primátora Jiřího Paroubka na post ministra pro místní rozvoj. Severočeské křídlo by zase rádo vidělo místopředsedu poslaneckého klubu ČSSD Miroslava Kapouna jako ministra dopravy.
Šéf Motola ministrem?
Někteří členové kabinetu už vědí, že ve své roli téměř jistě končí. Řeč je například o ministru zdravotnictví Jozefu Kubinyim, jenž je právě dnes sto dní ve funkci. Málokterý člen vlády si tolik rozhněval své stranické kolegy v ČSSD jako on.
Nejprve před eurovolbami zveřejnil, že uvažuje o trestním oznámení na svou předchůdkyni Součkovou. Pak po dopise britské spisovatelky J. K. Rowlingové nechal zrušit klecová lůžka v ústavech a vše "korunoval" tento týden zveřejněním koncepce, podle níž by měli pacienti více přispívat na zdravotní péči.
Rozzlobení poslanci už nechtějí "riskovat" a prosazují, aby se novým ministrem zdravotnictví stal ředitel největší tuzemské nemocnice Miloslav Ludvík z pražského Motola, který je navíc členem ČSSD.
"Určitě ho Grossovi navrhnu. Je to zkušený manažer, který sice nemá lékařské vzdělání, ale vystudoval ekonomii a práva. A přesně takového člověka nyní resort potřebuje," říká šéfka sněmovního zdravotnického výboru Milada Emmerová.
Šéfovi Motola se však do nové vlády moc nechce. "Mám sice docela jasnou představu o reformě zdravotnictví, ale ta za nynější situace není přijatelná. Vláda má křehkou většinu, navíc do voleb zbývá dvaadvacet měsíců," reagoval Ludvík.
Kostelka půjde z kola ven?
Pád Špidlovy vlády zřejmě nepřežije ani ministr obrany (a nestraník) Miroslav Kostelka. Poslanci ČSSD ho v úterý kritizovali kvůli tomu, že vyjednává o umístění raketové základny NATO v Česku, aniž k tomu má pověření. "Navíc v klubu není příliš velká ochota k tomu, aby ve vládě sedělo mnoho nestraníků," říká poslanec ČSSD Jan Mládek.
Kostelku může nahradit místopředseda branného výboru Miloš Titz z ČSSD. "Nikdo se mnou o tom ještě nemluvil, ale rozhodně bych nabídku zvažoval," reagoval pětašedesátiletý Titz, o němž se mluvilo už v roce 2001, po pádu ministra Vetchého. Přednost však tehdy dostal Jaroslav Tvrdík.
Šéfové koaličních stran mají z debat o křeslech spíše legraci. "Počítám, že budeme mít čtyři křesla," řekl s úsměvem šéf Unie svobody Pavel Němec. Pravděpodobné však je, že unie bude mít v novém kabinetu jen dvě křesla místo dosavadních tří. Místo toho by mohla získat post místopředsedy sněmovny.
"Budeme o tom hovořit. Je správné, když má každá frakce svého zástupce ve vedení sněmovny," říká Němec. Unie přišla o křeslo místopředsedy v září 2002, kdy z něj odstoupila Hana Marvanová.
