Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přesuny vojsk po Evropě jsou pomalé, varuje generál. Brzdí je byrokraté

  17:58aktualizováno  17:58
Ani uvnitř Severoatlantické aliance není možné přesouvat vojenské síly dostatečně rychle, aby se dalo efektivně bránit případným krizím, kritizuje evropskou byrokracii velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges. "Uprchlíci se po Evropě nyní mohou pohybovat rychleji než vojenské konvoje," tvrdí.

Konvoj americké armády během cesty „Dragoon Ride“ v Lotyšsku | foto: Latvijas Armija

Ideálním řešením by podle Hodgese bylo vytvoření „vojenského Schengenu“, který by jednak umožnil rychlejší přesuny aliančních vojáků a techniky v rámci NATO, a jednak by tak rozvázal ruce politikům pro rychlejší rozhodování.

„Teď trvá v Evropě týdny získat povolení k tomu, aby se mohl konvoj přesunout z jedné země do druhé,“ varuje generál Hodges, který je na návštěvě v Praze. V porovnání například s Ruskem, které je schopno své jednotky na svém území přesouvat neskonale rychleji, tyto lhůty podle Hodgese pokulhávají. Svou legislativu už nicméně změnilo Polsko nebo Litva, kde se schvalovací procesy pro přejezdy zahraniční vojenské techniky zkrátily na pět dní, uvedl generál.

Spojenecké vojenské konvoje projíždějí napříč Evropou relativně často, v Česku patřil k nejvíce medializovaným loňský přesun „Dragoon Ride“, kde se Češi jako hostitelé osvědčili.

Podobné přesuny lze očekávat i příští rok, kdy budou Američané mimo jiné. přesouvat vojáky a techniku ze své základny v Německu do severovýchodního Polska v rámci opatření odstrašení Ruska přijatých na summitu NATO ve Varšavě.

Alchymie rozhodnutí

„Pokud chcete zabránit krizi, musíte umět přesunout své síly rychle a dát tak jasně najevo, že jste schopni na hrozbu reagovat,“ říká americký generál k přesunům vojáků, které jsou ale jen jednou ze součástí včasné reakce.

Nejprve je třeba vůbec rozpoznat, že hrozí krize, což je dnes komplikovanější než v minulosti. „Útok nezačne nájezdem řady tanků,“ uvádí Hodges a dodává, že v době hybridních hrozeb je spektrum indicií, které je třeba brát v úvahu, mnohem širší.

Druhým elementem je dostatečně rychlé politické rozhodnutí - pojmenování rizika a zvolení reakce. Tady ovšem podle Hodgese hrozí nebezpečí neadekvátní reakce a následného nařčení z provokace.

Teprve třetím elementem rozhodnutí je schopnost jednotky skutečně přesunout.

Pobaltí ochráníme

Pomalé přesuny jednotek jsou jedním z důvodů, proč NATO čelí kritice, že při případném útoku Ruska na pobaltské státy, které jsou členy NATO, by je Aliance nedokázala obránit. Tento postoj měl zastávat i Hodges podle rozhovoru německému deníku Die Zeit.

„Že by NATO nedokázalo Pobaltí ochránit je úplný opak toho, co jsem ve skutečnosti řekl,“ reagoval dnes na svá předchozí vyjádření Hodges. „Jsem přesvědčen, že NATO pobaltské země ubránit dokáže,“ řekl dnes v Praze Hodges, který ale upozornil na to, že hlavním smyslem navrhovaných opatření urychlení přesunu jednotek po Evropě je odstrašením zabránit tomu, aby k útoku vůbec došlo.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko (25. února 2016)
Jsme po Krymu na řadě? Opozice v Bělorusku se děsí manévrů s Ruskem

Bezpečnostní analytici upozorňují, že do zářijových rusko-běloruských manévrů ZAPAD 2017 může Moskva ve skutečnosti nasadit až 100 tisíc vojáků a že nemusí jít...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer přistává na mošnovském letišti
Američtí obři dosedli v Ostravě. Budou lákadlem Dnů NATO

Hned tři americké těžkotonážní letouny dosedly v pondělí po poledni na dráhu mošnovského letiště. Strategické bombardéry B-1B Lancer a B-52H Stratofortress....  celý článek

Belgická stíhačka F-16 doprovází nad Baltem nekomunikující ruský přepadový...
Ruské síly v pohybu. Přes Balt míří inkognito desítky vojenských letounů

Jen týden zbývá do začátku rusko-běloruského cvičení ZAPAD 2017, které kvůli svému charakteru budí obavy v Pobaltí i dalších zemích. Nad Baltem už nyní panuje...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.