Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO by nestihlo zastavit ruský útok v Pobaltí, varoval generál

  17:37aktualizováno  17:37
Na případný ruský útok na pobaltské republiky by NATO nestačilo zareagovat dostatečně rychle. Ruské jednotky by hlavní města Litvy, Lotyšska a Estonska obsadily v rozmezí 36 až 60 hodin, tvrdí velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges.

Hromadný seskok amerických, polských a britských vojáků během cvičení „Anakonda 16“ | foto: MON

„Rusko by dokázalo pobaltské státy obsadit rychleji, než bychom se tam přesunuli na jejich obranu,“ uvedl generál Hodges v rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit. Ruským jednotkám by podle něj trvalo obsadit hlavní města Tallinn, Rigu a Vilnius v rozmezí 36 až 60 hodin.

Před několika dny ukončené rozsáhlé alianční cvičení Anakonda v Polsku, do kterého se zapojilo 31 tisíc vojáků z 22 zemí, navíc podle něj ukázalo, že by spojenci měli v takové operaci značné logistické a komunikační problémy.

„Ani rádiová komunikace, ani e-maily nejsou bezpečné. Myslím, že všechno, co napíšu na mém BlackBerry, je monitorováno,“ řekl v rozhovoru Hodges. Ten tvrdí, že by se v případě ruského útoku na Pobaltí nepodařilo dostatečně rychle přesunout těžkou techniku ze západní Evropy. Už dříve přitom apeloval, že by v rámci Evropy měl pro takové případy fungovat „vojenský Schengenský prostor“, který by umožnil jednotkám osmadvacítky volný pohyb bez zdržující byrokracie.

„Rusové jsou schopni přesunovat obrovské formace a spoustu techniky na dlouhé vzdálenosti velmi rychle... Měli bychom být toho schopni taky,“ apeloval.

Cvičení Anakonda bylo zaměřeno právě na obranu pobaltských spojenců, oficiálně však šlo o polské „národní manévry“, protože podle Hodgese některé země jako Francie či Německo považovaly označení za cvičení NATO za příliš provokativní vůči Rusku.

Na blížícím se červencovém summitu NATO chtějí spojenci vyslat do Pobaltí čtyři mnohonárodní vojenské prapory. Podle předsedy Vojenského výboru Aliance Petra Pavla by mělo jít o dostatečnou odstrašující sílu, která by měla Rusko odradit od možné destabilizace pobaltských republik za pomocí hybridního způsobu boje použitého například při anexi Krymu nebo na východní Ukrajině.

„Není cílem Aliance vytvořit na východě vojenskou hráz proti rozsáhlé ruské agresi, protože taková agrese není na pořadu dne a veškerá zpravodajská hodnocení nic takového nenaznačují,“ uvedl Pavel.

Rusko v reakci na plány Aliance však avizovalo, že vytvoří u hranic hned tři nové vojenské divize, které by měly „vyvážit nebezpečné posilování vojenské přítomnosti“ u jeho hranic.

Putin chválil za anexi Krymu

S vyostřenou rétorikou vůči NATO ve středu vystoupil ruský prezident Vladimir Putin. Rusko podle něj musí zvýšit svou bojeschopnost v reakci na „agresivní akce“ NATO v blízkosti ruských hranic.

„NATO posiluje svou agresivní rétoriku a jeho agresivní akce poblíž našich hranic. Za těchto podmínek jsme vázáni povinností věnovat zvláštní pozornost řešení úkolů k posílení bojeschopnosti naší země,“ vyzval v projevu na poslední schůzi Státní dumy, svolané k 75. výročí útoku nacistického Německa na Sovětský svaz.

Putin promluvil během posledního zasedání před letní přestávkou a všeobecnými volbami v září. Za historický výsledek ruských zákonodárců označil „integraci“ Krymu, tedy ruskou anexi ukrajinského poloostrova. „Integraci předcházela vaše upřímná a srdečná morální podpora obyvatel poloostrova v předvečer referenda o vstupu do Ruské federace,“ chválil Putin.

Zároveň kritizoval Západ za to, že nechce s Ruskem budovat „moderní, kolektivní bezpečnostní systém bez bloků“. „Jaká lekce je ještě potřeba, abychom dnes odvrhli staré ideologické rozpory a geopolitické hry a sjednotili se v boji s mezinárodním terorismem?“ prohlásil v projevu Putin.

Současnou situaci srovnal s třicátými lety minulého století, kdy světové společenství podle něj neprokázalo dostatek pozornosti a vůle, aby zabránilo válce a zachránilo miliony životů. Lidstvo podle něj nyní čelí nebezpečí, že se mu nepodaří „ubránit rychle se šířící hrozbě terorismu, stejně jako se mu nepodařilo sjednotit proti rostoucí síle nacistického Německa“.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.