Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Turecku po puči obvinili 99 generálů, akademici nesmí za hranice

  11:08aktualizováno  17:19
V Turecku pokračují masivní čistky. Více než 60 000 lidí po nezdařeném pokusu o puč skončilo ve vazbě, přišlo o práci nebo o svou funkci. Obviněno bylo 99 generálů a admirálů a vysokoškolská rada zakázala až do odvolání všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí.

Turecká státní média za strůjce puče označují bývalého velitele letectva Akina Öztürka (17. července 2016) | foto: Profimedia.cz

Turecké ministerstvo obrany zahájilo vyšetřování všech vojenských soudců a prokurátorů a 262 z nich zbavilo funkcí. V souvislosti s pokusem o převrat z minulého týdne bylo oficiálně obviněno 99 generálů, což je podle agentury Reuters více než čtvrtina všech generálů v Turecku. Dosud bylo kvůli pokusu o převrat zadrženo přes 6000 členů armády, včetně řadových vojáků.

Propuštění 262 vojenských soudců a prokurátorů je dalším z kroků v rozsáhlých vládních čistkách, s nimiž vláda začala v sobotu. Dotkly se již asi 60.000 vojáků, policistů, soudců, státních zástupců, učitelů a státních úředníků, kteří byli buď zatčeni, vyhozeni z práce či odvoláni z funkcí.

Dnes bylo odvoláno z funkcí dalších 900 policistů, již dříve bylo vyhozeno z práce na 8000 policistů. V justici se odvolání týká už asi 3000 soudců a prokurátorů, uvedl Reuters.

Turecké ministerstvo školství propustilo celkem už 21 700 zaměstnanců a odebralo licence 21 000 učitelů pracujících v soukromých institucích. Turecká vysokoškolská rada (YÖK) v úterý nařídila 1 577 děkanům státních i soukromých univerzit v zemi, aby podali rezignaci. Ve středu ve funkci skončili čtyři univerzitní rektoři. Například na Istanbulské univerzitě bylo celkově odvoláno 95 lidí.

Fotogalerie

Podle středečního vyjádření nejvyššího dozorového orgánu nad tureckým vysokým školstvím by měly univerzity okamžitě zpět do vlasti povolat všechny své zaměstnance, kteří v současnosti v cizině už pobývají. Informovala o tom státní agentura Anadolu.

Rektory YÖK vyzvala, aby prověřili členy svých akademických sborů kvůli jejich možnému napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Úřady se domnívají, že někteří akademici byli v kontaktu s členy armády, bližší detaily k tomu však zatím neposkytly.

Gülena turecká vláda a prezident Recep Tayyip Erdogan obviňují ze zosnování pátečního pokusu o puč. Gülen, který dlouhodobě pobývá v USA, obvinění odmítl a naznačil, že neúspěšný převrat mohl zinscenovat sám Erdogan, který si chtěl upevnit moc v zemi (psali jsme zde).

Turecké úřady po pokusu o převrat zahájily rozsáhlé čistky ve státních institucích, jejichž cílem je odstranit z nich Gülenovy údajné příznivce. Dotkly se již více než 60 000 vojáků, policistů, soudců, státních zástupců, učitelů a státních úředníků, kteří byli buď zatčeni, vyhozeni z práce či odvoláni ze svých funkcí.

Puč v Turecku

Tvrdý postup proti údajným příznivcům Gülena kritizuje organizace Amnesty International (AI). Po státních zaměstnancích se vláda prý nyní zaměřila na potlačení svobody médií.

Úřady podle AI zablokovaly přístup k více než dvaceti zpravodajským stránkám, zrušily akreditace 34 novinářů a na jednoho novináře kvůli způsobu, jakým o nezdařeném pokusu o převrat informoval, dokonce vydaly zatykač. Podle některých zpráv úřady loajální vládě a prezidentovi Erdoganovi zrušili také licence 25 mediálních domů. Organizace se síldem v Londýně vyzvala Turecko, aby respektovalo během vyšetřování puče svobodu tisku.

Rozsáhlé čistky v Turecku kritizovala prostřednictvím svého mluvčího Steffena Seiberta také německá vláda. Turecký právní stát je podle Berlína v ohrožení. „Denně přibývají nová a nová opatření, která odporují právnímu státu a zásadu přiměřenosti pouští ze zřetele,“ uvedl Seibert.

Turecko zablokovalo přístup na server WikiLeaks

Turecký úřad pro dohled nad internetem ve středu zablokoval přístup obyvatel země na server WikiLeaks, který v úterý večer zveřejnil na Twitteru téměř 300 000 e-mailů ze schránek členů vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Podle světových agentur se informace obsažené v elektronické komunikaci týkají vnitřních záležitostí strany, ale i vztahů Turecka se zahraničím.

Turecká telekomunikační rada v souvislosti s tím oznámila, že proti serveru WikiLeaks, přijala „administrativní opatření“. Podle agentury Reueters tento termín běžně užívá pro blokování přístupu k internetovým stránkám.

19.července 2016 v 22:30, příspěvek archivován: 20.července 2016 v 13:54

RELEASE: 294,548 emails from Turkey's ruling political party, Erdoğan's AKP #AKPemails https://t.co/1Yof7YZpH7 pic.twitter.com/GGzGS8oUrY

Zprávy, které WikiLeaks zveřejnily, pocházejí z doby od roku 2010 do letošního 6. července. Server je dostal údajně týden před pátečním zmařeným pokusem o puč a zveřejnit se je rozhodl v reakci „na vládní čistky“.

Po událostech posledních dní si musí Turci dávat pozor i na to, co zveřejňují na internetu. Podle televizní stanice CNN Türk zadržely úřady v posledních dnech v různých částech Turecka sedm lidí, kteří se na sociálních sítích kriticky vyjadřovaly na adresu vlády a prezidenta Erdogana. Policie je viní mimo jiné ze schvalování trestného činu a urážky hlavy státu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.