Exprezidentka bosenských Srbů je po šesti letech vězení na svobodě

Bývalá prezidentka bosenských Srbů Biljana Plavšičová opustila vězení a zamířila do Bělehradu. Ve Švédsku si odpykávala jedenáctiletý trest za zločiny proti lidskosti, spáchané v Bosně a Hercegovině za války v 90. letech. Haagský soud v polovině září rozhodl o jejím předčasném propuštění za dobré chování.

Biljana Plavšičová poté, co byla propuštěna ze švédského vězení (27. října 2009) | foto: AP

"Plavšičová byla ráno transportována na letiště Arlanda," uvedlo vedení švédských věznic v prohlášení. Podle dostupných informací zamířila okamžitě do Bělehradu, kde se podle jejího bratra hodlá usadit.

"Nevím co si myslet, po osmi letech se dostat na svobodu," prohlásila před reportéry krátce po svém propuštění žena, které se přezdívalo "bosenskosrbská Železná lady".

Někdejší prezidentka bosenských Srbů se podle ICTY podílela na pronásledování a vyhánění bosenských Muslimů a Chorvatů za války v letech 1992 až 1995, která si vyžádala na 100 tisíc lidských životů. Dnes 79letá žena zastávala ve stejné době funkci viceprezidentky Republiky srbské, v čele bosenských Srbů stála v letech 1996 až 1998.

Haagu se vydala sama v roce 2001. Původně měla čelit žalobě ze zločinů proti lidskosti či z podílu na genocidě, ale s tribunálem se dohodla: přiznala vinu a čelila jen jednomu bodu obžaloby (zločinům proti lidskosti).

Biljana Plavšičová nastupuje do letadla poté, co byla propuštěna ze švédského vězení (27. října 2009)

Dostala jedenáct let, z nichž si odseděla zhruba dvě třetiny. V září Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslavii (ICTY) rozhodl, že ji za dobré chování pustí na svobodu. Rozhodnutí kritizovali příbuzní bosenských muslimů, oslavovali ho naopak bosenští Srbové. - čtěte Haag předčasně pustil z vězení bývalou prezidentku bosenských Srbů

Plavšičová je jedním z nejvyšších politiků bývalé Jugoslávie, které Haag zatím odsoudil. Například bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič zemřel během procesu v cele a verdiktu se nedočkal.

Někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadžič čelí soudu právě nyní. Ostře sledovaný proces před Mezinárodním tribunálem začal v pondělí, obviněný se ale nedostavil, nestihl se prý připravit a prostudovat téměř milion stran spisu. - více o začátku procesu s Karadžičem čtěte zde

Karadžič, který se třináct let skrýval a dopadli ho teprve loni v Bělehradu, čelí jedenácti bodům obžaloby. Za válečné zločiny a genocidu ve Srebrenici mu hrozí doživotí. Jen v Srebrenici zemřelo téměř osm tisíc bosenských muslimů.

Biljana Plavšičová

Bývalá profesorka biologie z univerzity v Sarajevu, se v roce 1990 stala první ženou, která zasedla v tříčlenném prezidiu Bosny a Hercegoviny (tehdy ještě socialistické republiky v rámci Jugoslávie).
Od února do května 1992 byla jednou ze dvou úřadujících prezidentů samozvané Republiky srbské v Bosně a Hercegovině, načež se stala viceprezidentkou a nakonec členkou velení bosenskosrbské armády.
Daytonská dohoda, jež v roce 1995 ukončila bosenskou válku, vykázala z politiky bývalého předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče, Plavšičová se stala prezidentkou Republiky srbské a byla jí do roku 1998.