Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Haag předčasně pustil z vězení bývalou prezidentku bosenských Srbů

  12:05aktualizováno  13:01
Haagský soud pro bývalou Jugoslávii rozhodl o předčasném propuštění někdejší prezidentky bosenských Srbů Biljany Plavšičové. Ta v roce 2003 dostala jedenáct let za zločiny proti lidskosti spáchané za bosenské války v 90. letech. Plavšičová byla prezidentkou samozvané bosenské Republiky srbské, Haagu se vydala sama v roce 2001.

Biljana Plavšičová před soudem v Haagu v roce 2001 | foto: Profimedia.cz

Devětasedmdesátiletá Biljana Plavšičová je jedním z nejvyšších politiků z bývalé Jugoslávie, které Haag zatím odsoudil (kupříkladu někdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič zemřel během procesu v cele a verdiktu se už nedočkal). Trest si odpykává ve Švédsku, ve věznici Hinseberg severně od Örebro.

Koncem října bude mít za sebou dvě třetiny trestu a za dobré chování bude moci na svobodu. Umožňuje to švédské právo, a to bez ohledu na závažnost zločinu, kterého se odsouzený dopustil, vysvětlil haagský soudce Patrick Robinson. Plavšičová by tak mohla ze žaláře vyjít 27. října, napsaly agentury.

Biljana Plavšičová, bývalá profesorka biologie z univerzity v Sarajevu, se v roce 1990 stala první ženou, jež zasedla v tříčlenném prezidiu Bosny a Hercegoviny (tehdy ještě socialistické republiky v rámci Jugoslávie).

Od února do května 1992 byla jednou ze dvou úřadujících prezidentů samozvané Republiky srbské v BiH, načež se stala viceprezidentkou a nakonec členkou velení bosenskosrbské armády.

Daytonská dohoda, jež v roce 1995 ukončila bosenskou válku, vykázala z politiky bývalého předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče, Plavšičová se stala prezidentkou Republiky srbské a byla jí do roku 1998.

Haagu se vydala sama v roce 2001. Měla čelit obžalobě ze zločinů proti lidskosti či z podílu na genocidě, ale s tribunálem se dohodla: přiznala vinu, čelila jen jednomu bodu obžaloby (zločiny proti lidskosti) a dostala "jen" 11 let - konkrétně za "podíl na politických, rasových i náboženských perzekucích" nesrbského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny. Podle ICTY například pozvala do Bosny ze Srbska kruté polovojenské jednotky, které bosenským Srbům pomáhaly při etnickém čištění.

Radovan Karadžič v soudní síni.

Radovan Karadžič v soudní síni.

Její někdejší šéf Radovan Karadžič spravedlnosti třináct let unikal. Lapili ho až loni v létě na kraji Bělehradu, kde žil pod cizím jménem jako alternativní léčitel a maskoval se obřími brýlemi a mohutným knírem. Karadžič teď v Haagu čeká na proces, ten by měl začít - i přes jeho protesty - 19. října. Karadžič čelí jedenácti bodům obžaloby z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a z genocidy ve Srebrenici. Vinu odmítá. - přečtěte si Proces s Karadžičem by měl začít 19. října

Bosenská válka v letech 1992-1995 si podle střízlivějších odhadů vyžádala na sto tisíc obětí. Jen genocida ve Srebrenici z léta 1995 si vzala přes osm tisíc životů. Byla to nejhorší etnická čistka v Evropě od druhé světové války.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chorvatsko bojuje s rozsáhlými požáry
Pobřeží Chorvatska znovu sužují požáry, kvůli dýmu uzavřeli dálnici

Jadranské pobřeží Chorvatska sužuje nová vlna požárů. Postižena je zejména velká oblast mezi Zadarem a Šibenikem, ale i některé ostrovy jako Ugljan, Hvar a...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.