| Ohlasy na rezoluci | - Čeští politici Evropskému parlamentu vyčítají hlavně skutečnost, že nevyslechl českou stranu |
| Boj Rakušanů o informace pokračuje | - Opakované výzvy Rakouska, aby česká vláda obnovila s Vídní dialog, vycházejí stále naprázdno |
| Temelín: vážný mezinárodní problém | - Usilovnost, s jakou se Rakousko brání Temelínu, se stupňuje, obsahuje znění usnesení rakouského parlamentu k Temelínu |
| Česko bude v pátek čelit další blokádě | - co o Temelínu řekl hornorakouský hejtman a další informace o blokádě |
| Temelín není pro Němce dost bezpečný | - proč by Němci Temelínu neudělili licenci a další informace o jejich názoru na jeho bezpečnost |
Nehlasovalo se elektronicky, ale zvednutím ruky. Hlasy se proto nepočítaly, předsedající jen oznámil, že drtivá většina z asi 200 přítomných poslanců (z celkových 626) byla pro.
"Ať se odhlasuje, co se odhlasuje, nebude to mít vliv na rozjíždění Temelína," řekl ředitel Temelína Hezoučký. Narážel tak na fakt, že rezoluce Evropského parlamentu nemají právní platnost a nejsou pro nikoho závazné.
"Obchodovat se strachem z Temelína je snadné. Stačí dostatečně vystrašit farmáře v pohraničí." Tak zněla jeho odpověď na otázku, zda bylo možné nějak omezit současnou vlnu emocí.
"Evropský parlament jedná o nás bez nás. Nepřipustili ani vysvětlující vystoupení českého zástupce. Ať vydají jakoukoli rezoluci, postup našich lidí v Temelíně nemůže zastavit. To může udělat pouze majitel."
Evropa se snaží oddálit start Temelína
Po několika týdnech bezvýsledných nátlaků na českou stranu se Rakousku podařilo dotlačit vzpěčující se Temelín do Evropského parlamentu.
Ještě před hlasováním parlametu se očekávalo, že rezoluce bude schválena, protože už v úterý vyslovily s jejím návrhem souhlas oba hlavní politické kluby v EP - konzervativci a socialisté - plus zelení a komunisté.
Rakousko také ve středu oznámilo, že je přístupné dalšímu jednání - a očekává z Prahy signál, že je k takovému jednání připravena.
O čem je rezoluce
Osou rezoluce je výzva české vládě, aby zajistila detailní informace pro domácí i mezinárodní veřejnost od provozovatele Temelína (ČEZ) a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), na jejichž základě budou odborníci moci zkoumat bezpečnost elektrárny.
České straně se také jednoznačně doporučuje, aby pozvala zahraniční odborníky na přezkoumání bezpečnostních norem.
Rezoluce dále nabádá český parlament k rychlé ratifikaci mezinárodní konvence o hodnocení dopadu vlivu staveb na životní prostředí (Konvence z Espoo), která dává občanům sousedních zemí právo vyžadovat kontrolu projektů a zařízení, jež mohou mít zásadní vliv na životní prostředí.
Otazníky kolem bezpečnostních norem
Česká republika reagovala na námitky o bezpečnostu Temelína tím, že jednotné evropské bezpečnostní normy ohledně jaderných elektráren vlastně neexistují.
Sami autoři textu, mezi nimiž byly nejaktivnější Maria Bergerová (Evropská socialistická strana) a rakouské poslankyně Marieliese Flemmingová (Evropská lidová strana) se soustředili především na ekologický aspekt provozu Temelína, čímž implicitně uznali zásadní argument EU, že Temelín nepatří mezi nebezpečné elektrárny v přidružených zemích.
"Jsme si plně vědomi toho, že od České republiky nemůžeme chtít něco, co nemá ve svých předpisech ani Evropská unie," prohlásila Maria Bergerová v rozhovoru pro ČTK. "Máme však nadále pochybnosti a proto chceme, aby česká strana provedla vyhodnocení dopadů na životní prostředí a vzala na vědomí rakouské studie. Je-li si váš Státní úřad pro jadernou bezpečnost tak jist svou pravdou, nemělo by tomu nic bránit."
Vedoucí lidovecké delegace Ursula Stenzelová ve Štrasburku se domnívá, že jednotné bezpečnostní normy ohledně atomové energie by se měly co nejdřívě zavést.
Německé bezpečnostní normy by měly být vzorem
Mnozí poslanci Evropského parlamentu se zase shodují na tom, že státy usilující o vstup do EU, by se měly řídit nejpřísnějšími normami, jež v členských zemích existují, a to jsou normy německé. A představitelé německého ministerstva životního prostředí prohlašují, že by Temelín z bezpečnostních důvodů za současného stavu nedostal v Německu licenci k provozu.
Názory odborníků na bezpečnost Temelína se velmi různí. Ředitel Informačního centra OSN v Praze Andreas Nicklisch sdělil, že IAEA, mezinárodní organizace pro atomovou energii, která je agenturou OSN, o Temelínu prohlásila, že základním bezpečnostním předpisům vyhovuje.
Spíše než o bezpečnosti je Temelín o emocích
Velmi emotivně reagovali poslanci EP na vyjádření české strany, které jim ve středu adresoval český velvyslanec při EU Libor Sečka. "Dopis neodráží realitu," namítla Bergerová. Podle Flemmingové je možné, že česká strana splňuje předpisy a zákonné požadavky, chová se však prý v rozporu s duchem, který vůči jaderné energetice převládá.
Podle švédského liberálního poslance Karla Olssona, spolupředsedy Parlamentního výboru přidružení EU-ČR, který je rovněž odpůrce jaderné energie, převažuje stále duch těch, kterým je jaderná energie trnem v oku. Olsson je ale na rozdíl od mnohých kolegů ochotný přiznat, že emocionální rozměr temelínské kauzy prostě převažuje nad faktickými argumenty.
"Jsem si vědom toho, že z právního hlediska je Temelín v pořádku. Odpovídá požadavkům EU. Mám však obavu, že bitva mezi faktickými argumenty na jedné straně a emocemi na druhé bude pokračovat.
Zhoršení česko-rakouských vztahů by mohlo zablokovat přijetí ČR do EU
Olsson vyjádřil v této souvislosti obavu, aby prudké zhoršení rakousko-českých vztahů kvůli Temelínu nepoškodilo české šance na přijetí do EU.
Dohoda o přistoupení ČR do EU musí být totiž ratifikována parlamenty členských zemí i Evropským parlamentem. Zatímco EP by velmi pravděpodobně, navzdory svým rezolucím, nehodnotil problém Temelína za tak závažný, aby měl vliv na přijetí, v rakouském parlamentu by to mohlo být jiné.
Bergerová na jedné straně tvrdí, že seriózní rakouští politikové nechtějí používat Temelín jako záminku proti českému vstupu do unie. Na druhou stranu ale prohlašuje, že "s výjimkou Haiderovy strany si všichni myslíme, že je ČR třeba dát zelenou, jakmile splní kritéria jaderné bezpečnosti."
