Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máme dva měsíce, pak se EU může rozpadnout, varuje švédský premiér

  16:50aktualizováno  20:52
Pokud Evropská unie nenajde do dvou měsíců společnou řeč v otázce řešení migrační krize, hrozí její rozpad. Na světovém ekonomickém fóru v Davosu to uvedl švédský premiér Stefan Löfven. Vyzval přitom ostatní evropské země, aby převzaly svůj díl odpovědnosti.

Přes chladné počasí se z tureckého pobřeží k řeckým ostrovům každý den plaví stovky běženců (3. ledna 2016) | foto: AP

„Víme, že s příchodem jara pravděpodobně opět naroste počet migrantů,“ uvedl Löfven. Pokud se do té doby nepodaří přesvědčit země odmítající přijímat běžence, aby změnily svůj názor, je podle něj v ohrožení Evropská unie a s ní i schengenský prostor.

Švédsko patří spolu s Německem a Rakouskem k zemím, které během současné migrační krize přijaly nejvíce žádostí o azyl. Situace ve Švédsku se ovšem podle Löfvena stala „neudržitelnou“, a země proto musela zavést kroky vedoucí k omezení počtu přijímaných běženců včetně hraničních kontrol.

Fotogalerie

Do Švédska loni podle místního ministerstva spravedlnosti přišlo rekordních 160 000 žadatelů o azyl. O lhůtě dvou měsíců na řešení krize tento týden hovořil i předseda Evropské rady Donald Tusk. V případě, že osmadvacítka nenajde shodu, hrozí podle něj zhroucení schengenského systému.

Evropská unie jako politický projekt podle Tuska selže, pokud nedokáže chránit své vnější hranice. Už loni v listopadu o ohrožení schengenského prostoru hovořil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Rakousko končí s „politikou vítání“

Nicméně společná řeč v otázce řešení migrační krize je stále v nedohlednu. Rakousko ve středu oznámilo vytvoření horní hranice pro přijímání uprchlíků. Rakousko má podle nového plánu letos přijmout maximálně 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkově nejvýše 127 500. Co však bude následovat v případě překročení uvedeného limitu, zůstává nejasné.

Podle kritiků dosáhne Vídeň stanovením limitu jen toho, že se v následujících měsících zvýší počet migrantů žádajících v Rakousku o azyl, neboť se budou chtít do země dostat ještě před naplněním limitu. K tomu by mohlo podle některých odhadů dojít už v květnu.

Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová ale uvedla, že opatřením vláda dosáhne přesně toho, čeho chtěla, tedy „dominového efektu“. „Potřebujeme politiku rozumu, skoncujme s neomezenou kulturou vítání,“ uvedla ministryně, podle níž se dalo přitvrzení politiky vůči migrantům v Evropě očekávat. Pokud se dosáhne limitu, chce Miklová-Leitnerová přestat zpracovávat podané žádosti o azyl, nebo odmítat běžence přímo na hranici.

Podle znalce, kterého rakouská vláda pověřila vypracováním právního posudku, nebude ale možné při dosažení limitu uzavřít hranice. To by totiž podle Waltera Obwexera bylo v rozporu s mezinárodním i evropským právem.

Uprchlická krize

Bavorský ministr financí Markus Söder vyzval spolkovou vládu kancléřky Angely Merkelové, aby na zavedení rakouského limitu na počet žadatelů o azyl reagovala stejným opatřením v Německu. Předseda sociálnědemokratické frakce v německém Spolkovém sněmu Thomas Oppermann označil dnes rakouský návrh za „volání o pomoc“.

Na středeční rakouské oznámení už reagovala například Makedonie, a to omezením tranzitu migrantů přes své území. Skopje přes řecko-makedonskou hranici dál do Evropy pouští jen běžence ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, a to pouze pod podmínkou, že uvedou jako cílovou zemi Rakousko či Německo. Migranty odjinud posílá makedonská policie zpět do Atén. Na stejném postupu se ve čtvrtek dohodla slovinská vláda.

U Turecka se utopili další běženci

Během nebezpečné cesty z Turecka na řecké ostrovy se ve středu utopilo dalších 12 lidí. Policie v souvislosti s plavbou podle agentury Anadolu zadržela dva převaděče.

Přestože v posledních dnech panuje v Egejském moři velmi nepříznivé počasí se silným větrem, na vratkých člunech se do Evropy i tak pokouší dostat další stovky až tisíce běženců. Příslušníci řeckých a tureckých námořních hlídek jich denně zachraňují desítky, někdy dokonce stovky.

Uprchlíků v prvních dvou lednových týdnech ubylo, přesto podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za prvních 16 lednových dní do Řecka připlulo 29 088 běženců.

Lidé však neumírají jen při nebezpečné plavbě na moři. Na řeckém ostrově Lesbos ve středu zemřely také dvě ženy a pětileté dítě na následky podchlazení. Promrzly během plavby z Turecka přes Egejské moře. Stejně tak teploty na Lesbu v současné době padají i pod bod mrazu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.