Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zvažte sporný zákon o ústavním soudu, vyzývá Varšavu Evropská komise

  11:59aktualizováno  11:59
Evropská komise tlačí na Varšavu, aby zastavila kontroverzní novelu zákona o ústavním soudu. Navrhuje, aby se nejprve podrobně objasnily dopady novely na nezávislost nejvyšší soudní instance. Nová legislativa nyní čeká na podpis prezidenta Andrzeje Dudy.

Beata Szydlová a Jaroslaw Kaczynski během středečního hlasování v parlamentu ohledně schválení novely ústavního zákona (23. prosince 2015) | foto: AP

Na polskou vládu se s žádostí o pozastavení schvalovacího procesu obrátil místopředseda komise Frans Timmermans, píše server EU Observer. V dopisu žádá, aby „tento zákon nebyl definitivně přijat či aby přinejmenším nevstoupil v platnost, než budou úplně a správně vyhodnoceny všechny otázky týkající se jeho dopadu na nezávislost a fungování ústavního soudu“.

Šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn, jehož země nyní předsedá EU, ve čtvrtek varoval, že vývoj ve Varšavě připomíná cestu diktátorských režimů v postsovětských státech a že po zrušení nezávislosti soudnictví lze očekávat i omezení svobody slova. EU má však povinnost zajistit respektování základních svobod, a proto by měla konat.

KOMENTÁŘ: Česko musí zůstat přítelem Polska i po triumfu Kaczynského

Novelu zákona ve středu nad ránem schválil polský Senát. Obě komory parlamentu tak podpořily zákon navzdory odporu nejen opozice, ale i soudců, západních politiků a také desítek tisíc občanů, kteří proti němu demonstrovali v ulicích měst (více o protestech zde). Posledním krokem je nyní podpis prezidenta Dudy. Jeho kancelář oznámila, že zákon by měl schválit v ústavním termínu 21 dní.

Novela počítá s tím, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak spor zůstane nerozhodnutý. To podle kritiků povede k paralyzaci ústavního soudu, do jehož řad Právo a spravedlnost nedávno zvolilo pět vlastních soudců.

Tvrdá politika Práva a spravedlnosti

Pod palbu kritiky části polské veřejnosti a představitelů Evropské unie se strana Právo a spravedlnost dostala po vítězství v říjnových parlamentních volbách. Strana získala 235 ze 460 mandátů a bez problémů sestavila jednobarevnou vládu. Díky volebnímu vítězství si konzervativci zajistili nevídanou politickou moc a předsedají oběma komorám parlamentu, v čele státu pak mají prezidenta Dudu (více o povolební situaci v Polsku zde).

Fotogalerie

Od nástupu k moci konzervativci podnikli několik radikálních kroků. Kromě kontroverze kolem ústavního soudu strana Právo a spravedlnost provedla také čistku ve vedení tajných služeb, které odvolala během jediné noci. Duda posléze jako nového koordinátora tajných služeb jmenoval Mariusze Kaminského, který byl letos v květnu nepravomocně odsouzen za porušování pravomoci veřejného činitele. Duda mu však udělil milost.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v polovině prosince označil počínání polské strany Právo a spravedlnost za obdobu státního převratu. Část polské veřejnosti se ozvala s tím, že evropské instituce by neměly takto agresivně vstupovat do politického dění v jednotlivých státech a už vůbec ne v případě na adresu legitimně zvolené vlády. Premiérka Beata Szydlová se proti výrokům ohradila a po Schulzovi požadovala omluvu, která však nepřišla (více o sporu zde).

Partaj Jaroslawa Kaczynského má navzdory kritice ze zahraničí stále velkou podporu veřejnosti. Do ulic na podporu strany před pár dny vyšly desetitisíce lidí (více zde). Reagovaly tak na předchozí demonstrace namířené proti kontroverzním krokům polských konzervativců.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.