Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruské ponorky nutí Evropu střežit své vody. Chybí jí ale letadla

  15:57aktualizováno  15:57
Aktivity ruského námořnictva a především ponorek na severu Evropy a v Arktidě znovu nutí evropské spojence v NATO po dvou dekádách relativního klidu "oprášit" jednu z podceňovaných vojenských schopností - námořní průzkum. Ukazuje se však, že Evropě pro to schází moderní hlídkové protiponorkové letouny.

Americký průzkumný letoun P-3 Orion nad Islandem | foto: Americké ministerstvo obrany

Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a akcím na Ukrajině se kromě „setkání“ na nebi nad Baltem či severním Atlantikem odráží i zvýšenou aktivitou námořnictva včetně ponorek.

Jak ukázalo několik případů v uplynulých měsících, evropští spojenci zjišťují, že bez hlídkových námořních letounů schopných protiponorkového boje se zkrátka neobejdou.

Asi nejvýmluvnějším důkazem je situace, v níž se ocitla Velká Británie. Londýn se v letech 2014 a 2015 několikrát obrátil na spojence o pomoc s leteckým hlídkováním nad svými teritoriálními vodami. Důvodem bylo pozorování cizích ponorek u pobřeží Skotska.

Do pátrání po neznámém plavidlu tehdy nasadilo britské námořnictvo protiponorkovou fregatu, ze vzduchu však oblast musely pročesávat dva americké námořní průzkumné letouny P-3 Orion (více o případu neznámé ponorky čtěte zde).

Letouny Nimrod MR.2 pro hlídkování nad mořem britské letectvo kvůli rozpočtovým škrtům vyřadilo ze služby

Letouny Nimrod MR.2 pro hlídkování nad mořem britské letectvo kvůli rozpočtovým škrtům vyřadilo ze služby

Evropa námořní průzkum zanedbala

Vlastní nebyly k dispozici, když kvůli rozpočtovým škrtům Británie před časem vyřadila ze služby speciální letouny Nimrod pro námořní hlídkování, které byly ke stopování ponorek předurčeny. „Tradiční námořní velmoc Velká Británie dnes není velkými hlídkovými letouny s protiponorkovými schopnostmi vybavena vůbec,“ konstatoval v analýze pro natoaktual.cz vojenský expert a publicista Lukáš Visingr.

Zvýšená aktivita ruských ponorek u evropských břehů podle něj úzce souvisí i s děním v Arktidě, na jejíž velkou část si Kreml činí nároky. Všechny současné typy námořních hlídkových a protiponorkových letounů, které jednotliví spojenci provozují, pocházejí ještě z dob takzvané studené války.

ANALÝZA: Námořní hlídkové letouny - vhodný prostor pro spolupráci členů NATO

Zatímco Rusko a Spojené státy usilují o rychlé nahrazení starých strojů novými typy, u většiny evropských zemí NATO je situace přinejmenším nejasná. Vedle USA provozuje námořní hlídkové letouny devět států NATO - Kanada, Francie, Německo, Norsko, Polsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Turecko, které mohou celkově vyslat do akce kolem osmdesáti strojů.

Vedle zhruba třiceti modernizovaných strojů P-3 Orion zahrnuje tento počet tucet letadel Atlantique a zbytek představují nejrůznější upravené letouny.

Mezi hodně zaostávající země v tomto ohledu patří i Francie. Konstrukce letounů Atlantique totiž pochází z konce 50. let minulého století a letadla dnes provozovaná byla vesměs dodána počátkem 80. let.

Hlídkové a protiponorkové schopnosti evropských zemí NATO tak zjevně nepostačují na to, aby mohly ruským ambicím čelit. Jejich současný počet i vybavení podle Visingra nestačí na tak intenzivní operační nasazení na severu a zároveň ve Středozemním moři či Perském zálivu.

Američané chtějí zpět na Island

Americká hlídková letadla svou přítomnost v Evropě od konce studené války velmi omezila. I když situace se zřejmě obrací, když Washington znovu investuje miliony dolarů do základny Keflavík na Islandu. Ta byla v dobách studené války klíčová. Právě odsud Američané sledovali pohyb sovětských ponorek (více o amerických plánech na Islandu v článku zde).

Fotografie

Hlídkový  P8 Poseidon je vyvinut z civilního stroje Boeing 737.
Letoun P-3 Orion německého námořnictva
Norský P-3 Orion na Dnech NATO v Ostravě
Kabina pilotů v  letounu P3 Orion

Skutečnost, že námořní hlídkové letouny jsou využívány téměř na hranici možností, může dokumentovat i fakt, že například v roce 2015 muselo Norsko zrušit účast svého stroje P-3 Orion na Dnech NATO v Ostravě.

Letos se na největší bezpečnostní akci svého druhu objevily tyto stroje hned dva - norský a německý, ale jejich účast nebyla do poslední chvíle zcela jistá.

„Počty letounů této kategorie v Evropě od skončení studené války výrazně klesly, a tudíž je evidentní, že státy NATO musejí své kapacity v tomto oboru obnovit,“ uvedl Visingr.

Prestižní americký think-tank Atlantic Council proto nedávno předložil návrh, aby nový námořní hlídkový letoun fungoval v rámci konsorcia členů Aliance, obdobně jako úspěšný alianční projekt letounů včasné výstrahy systému AWACS. Tedy, že by státy letouny společně nakoupily a společně také provozovaly tam, kde je potřeba.

Nehledě na to, některé země Aliance situaci neberou na lehkou váhu a situaci chtějí řešit po svém. Například polské ministerstvo obrany v květnu oznámilo, že zahájilo jednání o případném nákupu až šesti letounů pro námořní průzkum a sledování. Ty by měly nahradit už zastarávající stroje M-28 Bryza.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Krym, NATO




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.