Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brity a Švédy trápí tajemné ponorky, pátrají po nich lodě i letadla

  13:38aktualizováno  13:38
Británie a Švédsko mají potíže s tajemnými cizími ponorkami u svých břehů. Zatímco Londýn požádal znovu o pomoc s hlídkováním nad mořem spojence z NATO, Švédové chtějí společně s Finskem zdokonalit lov takových nezvaných plavidel.

Snímek stop na dně podle švédského námořnictva ukazuje na ponorku ze závěrečné zprávy o pátrání po neznámém plavidlu ve švédských vodách | foto: Forsvarsmakten

Británie znovu požádala spojence o pomoc s leteckým hlídkováním nad svými teritoriálními vodami. Důvodem je další případ pozorování cizí ponorky u pobřeží Skotska.

Do pátrání po neznámém plavidlu nasadilo britské námořnictvo protiponorkovou fregatu HMS Somerset a ze vzduchu oblast podle britských deníků pročesávají dva americké průzkumné letouny P-3 Orion. Denně mají podnikat dva hlídkové lety nad vodami v okolí základny Faslane, která je mateřským přístavem britských jaderných ponorek.

Fotografie

Švédské pátrání po ruské ponorce v Baltu
Loď švédského námořnictva při pátrání po ruské ponorce
Sonarový snímek, který zveřejnila švédská armáda a pokládá ho za důkaz přítomnosti ponorky ve výsostných vodách Švédska.
Letouny Nimrod MR.2 pro hlídkování nad mořem britské letectvo kvůli rozpočtovým škrtům vyřadilo ze služby

Stejně jako v předchozím případě britské ministerstvo obrany operaci dosud nijak podrobně nekomentovalo. „Můžeme potvrdit, že Spojené království nedávno požádalo spojence o poskytnutí námořních hlídkových letounů, které operují ze základny RAF Lossiemouth na omezenou dobu v součinnosti s Královským námořnictvem. O detailech námořních operací nebudeme diskutovat,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.

Britská média spekulují, že přítomnost cizí ponorky může mít souvislosti s avizovaným vyplutím jedné z britských ponorek třídy Vanguard, nesoucí jaderné střely Trident, ze základny.

Poprvé se záhadné podmořské plavidlo objevilo ve skotských vodách koncem listopadu a pátrání po něm skončilo po týdnu. Londýn už tehdy musel požádat o pomoc spojence, protože nedávno kvůli rozpočtovým škrtům vyřadil ze služby speciální letouny Nimrod pro námořní hlídkování, které byly ke stopování ponorek určeny.

Hon na ponorku přitom začal bezprostředně poté, co byl na moři pozorován periskop neznámého plavidla. Bylo to přitom v místech, kde ponorky britského námořnictva mířící na strategickou základnu Faslane plují už vynořené. Výzvědné a průzkumné letouny poskytli Londýnu tři spojenci - Spojené státy, Kanada a Francie.

Další případ potvrdilo i Švédsko

Druhý případ narušení teritoriálních vod řeší také Švédsko. Loni v říjnu švédské námořnictvo intenzivně pátralo po neidentifikovatelném podmořském plavidlu přímo ve stockholmském souostroví. 

Závěrečná vyšetřovací zpráva konstatovala, že šlo o neznámou cizí ponorku. Švédská strana ale i přes některé náznaky nemohla potvrdit, že šlo o ruské plavidlo, jak se spekulovalo. Moskva nasazení své tehdy ponorky odmítla.

Podívejte se, jak Švédové v říjnu pátrali po ponorce:

Nyní švédské ministerstvo obrany potvrdilo, že jen o dva týdny později námořnictvo tajně pátralo po dalším neznámém podmořském plavidlu, které bylo zpozorováno jen několik kilometrů od centra Stockholmu. Informaci odhalil švédský deník Dagens Nyheter. Informace později potvrdilo ministerstvo obrany i námořnictvo. Tajnou pátrací operaci obrana rozjela po třech nezávislých pozorování náhodných svědků.

Podle státní tajemnice ministerstva vnitra Ann Lindeové chce Švédsko v budoucnu zintenzivnit spolupráci se sousedním Finskem a zlepšit schopnosti, jak taková nezvaná plavidla včas odhalit a dopadnout.

Neutrální Švédsko, stejně jako sousední Finsko, v posledních měsících zaznamenalo několik narušení vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny. Incidenty znovu v zemi rozpoutaly živou diskuzi o případném vstupu do NATO. A podpora členství v Alianci mezi obyvateli za poslední rok raketově vzrostla. 

Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění je pro vstup do NATO 48 procent Švédů, proti 35 procent a 17 procent neví. Přesně před rokem bylo pro 36 a proti 40 procent obyvatel.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.