"Zaznamenali jsme určité změny ve vládě a nový kabinet budeme soudit podle jeho vlastních akcí," prohlásil velvyslanec EU v Barmě David Lipman po úterní schůzce v Bruselu, kde zástupci evropské sedmadvacítky rozhodli zmírnit sankce proti některým barmským politickým činitelům.
Celkem jde o dvaadvacet Barmánců: čtyři ministry a osmnáct viceministrů, informovala britská stanice BBC. Unie rozhodla, že jim na jeden rok zmírní cestovní a finanční omezení. Představitelé režimu dosud nesměli cestovat do zemí EU a jejich finanční aktiva v evropských státech byla zmražena. Za rok se uvidí, zda uvolnění sankcí prodlouží, nebo naopak zpřísní.
Příznivci Národní demokratické síly vyvěšují před svým sídlem plakát se Su Ťij
Vesničané na východě Barmy při útěku před barmskou armádou
Nový barmský muž číslo jedna - prezident Thein Sein
Restrikce vůči zbývajícím ministrům, stejně jako obchodní a finanční sankce, které Unie na zemi uvalila (zákaz vývozu tradičních artiklů typu dřeva či drahých kamenů), zůstanou dál v platnosti, a to nejméně rok, upřesnila EU v prohlášení.
"Umírněná demokracie" jen na oko
Brusel sankce omezil vůbec prvně od chvíle, kdy je v roce 1996 poprvé nařídil. Juntu tehdy potrestal za porušování základních lidských práv a brutální represe na oponentech režimu. Podle EU se nyní situace v Barmě zlepšuje. Jen málokdo však pochybuje, že nejde o manipulativní frašku.
Sankce ano, či ne?Uvolnění, či zachování sankcí vzbuzuje již dlouho řadu otázek. Podle některých restrikce ubližují spíše obyčejným lidem, než barmským lídrům. Kvůli zákazu obchodních aktivit se třeba Thajsko a Čína obracejí jinam a chudému státu unikají důležité zakázky. Naopak příznivci sankci tvrdí, že pouze jimi se může zvýšit tlak na barmskou vládu, který by mohl zastavit porušování lidských práv v zemi. "Sankce musejí zůstat," prohlásila barmská disidentka Su Ťij. "Sankce se mohou zrušit jen v případě, že se něco změní," dodala v rozhovoru se zahraničními médii minulý měsíc. |
Loni na podzim se v zemi uskutečnily první volby po dvaceti letech. Nutno podotknout, že byly zmanipulované a vyhrála v nich juntou vytvořená Strana solidarity a rozvoje, která získala osmdesát procent křesel. (více zde)
Generálové tak mohli hlásat, že se režim změnil v civilní, a přitom si zachovat moc. To také udělali a zahájili cestu k "umírněné demokracii". Na konci března s velkou pompou oznámili oficiální zrušení junty a jmenovali nového prezidenta a premiéra v jedné osobě Theina Seina.
Jenže důležité posty ve vládě i v parlamentu zůstaly v rukách těch samých lidí, kteří byli úzce spjatí se starými strukturami. Vždyť i Sein zastával v minulém režimu premiérský post.
Podle mnohých analytiků má celá změna jediný cíl, obalamutit mezinárodní společenství a přilákat do země, kde třetina obyvatel živoří v bídě, zahraniční investice.
A to se jim zdá se částečně daří. Zástupci EU sice uvedli, že dvaadvacet barmských představitelů vlády nikdy nebylo v armádě, nebo odešli velmi dávno, ale to je pravda tak napůl. Třeba současný barmský šéf diplomacie Wunna Maung Lwin, kterého se uvolnění sankcí také týká, kdysi v armádě strávil pěknou řádku let. Podle EU je ale "nepostradatelným prostředníkem" v dalších jednáních s nynější "civilní" vládou.
