Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barmánci po dvaceti letech volili, vojenská junta ale u moci zůstane dál

  15:21aktualizováno  20:08
Obyvatelé Barmy byli poprvé po dvaceti letech u voleb. Vládnoucí vojenská junta je vyhlásila kvůli sílícímu mezinárodnímu tlaku a experti na mezinárodní vztahy nevěří, že mohou v zemi, která systematicky utlačuje lidská práva, něco změnit. "Volby v Barmě budou všechno, jen ne svobodné a férové," prohlásil americký prezident Barack Obama.

Disidentka Su Ťij ve volbách kandidovat nesměla. | foto: AP

"Barmánci příliš dlouho nemohli určovat svůj vlastní osud. Znovu naléháme na barmské úřady, aby propustily politické vězně," řekl Obama s tím, že v okamžiku, kdy junta zadržuje přes dvě tisícovky politických vězňů, postrádají volby jakoukoli důvěryhodnost.

Pochybnosti o demokratičnosti voleb vyjádřila i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Během návštěvy Austrálie řekla, že volby v Barmě ukazují zneužívání moci ze strany vojenské junty. Podobný postoj zaujímá i britský ministr zahraničí William Hague.

"Výsledkem voleb bude jen návrat k moci brutálního režimu, který vyraboval národní zdroje a hromadně porušuje lidská práva," řekl Hague. Stejného názoru je i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.

Rezignace byla v průběhu voleb cítit i mezi samotnými Barmánci. Podle agentury Reuters mnozí z nich nevěřili, že vhozením lístku do volební urny mohou na životě ve své zemi cokoli změnit. I proto byla volební účast velice nízká.

Junta místo voleb zosnovala švindl

Kosmetické změny mají legitimizovat tyrany

Barmánci rozhodovali o 1158 poslaneckých mandátech v jednom svazovém parlamentu a 14 regionálních shromážděních. V každém z nich je čtvrtina míst předem vyhrazena armádě.

Důkazem, že jsou volby spíše formalitou, která potvrdí nynější stav, je skutečnost, že jakékoli z vládou podporovaných stran stačí získat jen 26 procent ze zbývajících křesel, aby v zákonodárném sboru získala navrch. I kdyby opoziční strany ve volbách uspěly, neměly by tak šanci provést potřebné ústavní změny. Počet opozičních kandidátů navíc srazilo i zavedení vysokého registračního poplatku.

"Demokracie" bez disidentky Su Ťij

Junta z nich také březnovou změnou volebního zákona předem vyloučila hlavní opoziční stranu Národní ligu pro demokracii, v jejímž čele stojí vězněná disidentka Su Ťij. Strana musela ukončit svoji činnost. Poslední volby v roce 1990 přitom vyhrála s výrazným náskokem právě ona, junta jí však odmítla předat moc a politička strávila s přestávkami celkem patnáct let v domácím vězení.

Volby skončily kolem 16. hodiny našeho času a výsledky zatím nejsou k dispozici. Podle agentury AP je však téměř jisté, že Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), hlavní politická strana vojenské junty, vyjde z hlasování jako vítěz.

Volby podle agentur provázely drobné střety se skupinami menšinových povstaleckých skupin v některých pohraničních oblastech. Ve městech na průběh voleb dohlížely ozbrojené jednotky pořádkové policie, které kromě volebních místností střežily i ulice a náměstí. V průběhu voleb také opakovaně došlo k výpadkům internetu a elektřiny.

Podle britského listu Daily Telegraph už šest politických uskupení podalo na průběh voleb stížnost. Podle nich musely stovky státních zaměstnanců hodit hlas představitelům stávajícího režimu.

Barmský režim se už také připravil na případné protesty proti průběhu voleb. Vojenská junta vyhlásila na příštích 90 dní výjimečný stav, čímž případným demonstrantům de facto zabránila v pochodu ulicemi.

Jak se volí v Barmě

- Nová ústava vyhrazuje vojenskému režimu v parlamentu automaticky 25 % míst

- Na každou ústavní změnu je potřeba 75 % všech hlasů

- V politické straně nesmí být nikdo, kdo byl usvědčen ze zločinu, což vylučuje aktivisty i politické vězně

- V politice se nesmí angažovat ani církevní kruhy. Právě buddhističtí mniši byli na začátku protestů v roce 2007

- Volební zákony zakazují i pochody nebo proslovy, které by mohly poškodit image země

- Volební komisi vybírá vojenská vláda

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.