Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptský soud potvrdil trest smrti 183 stoupencům Muslimského bratrstva

  10:34aktualizováno  12:28
Egyptský soud potvrdil tresty smrti 183 stoupencům Muslimského bratrstva za podněcování k násilí na loňském protestu, při němž zemřel jeden policista. Informovala o tom agentura Reuters. Hnutí, které až do loňského červencového puče zemi vládlo, je nyní řazeno k teroristickým organizacím.

Stoupenci sesazeného prezidenta Mursího pozdvihávají ruku se čtyřmi prsty na znamení nesouhlasu se zásahem ozbrojených složek z minulého týdne (19. srpna 2013). | foto: AP

Mezi odsouzenými je i jeden z vůdců Muslimského bratrstva Muhammad Bádí. Ten si ve čtvrtek vyslechl rozsudek smrti ještě ve druhém, samostatném procesu (podrobnosti o tom se můžete dočíst zde).

Sobotní verdikt se vztahuje k incidentu z loňského srpna, kdy po svržení demokraticky zvoleného prezidenta Muhammada Mursího z řad Muslimského bratrstva desetitisíce stoupenců tohoto hnutí vyšly do ulic po celé zemi. Soud rozhodl, že odsouzení nesou vinu za násilný protest ve městě Mínja, při němž přišel o život jeden policista a jeden civilista. Podle soudu se podíleli na podněcování k násilí.

Před sobotním stáním byl navrhnut trest smrti pro celkem 683 obžalovaných. Soud nejvyšší trest potvrdil podle agentury Reuters nejméně 183 z nich včetně vůdce Bádího. Původně se hovořilo až o 197 odsouzených. Další čtyři pak soud poslal do vězení na 15 až 25 let. Zbytek obžalovaných osvobodil, informovala BBC.

Není nicméně vyloučeno, že někteří odsouzení trestu uniknou, neboť jsou souzeni v nepřítomnosti. Několik prominentních bratří uprchlo za hranice v okamžiku, kdy bylo jasné, že se moci v zemi naplno chopila armáda.

Podle právníků je navíc možné ještě verdikt, k němuž se předtím vyjadřovala nejvyšší muslimská autorita státu velký muftí, zvrátit v odvolacím řízení, uvedla stanice al-Džazíra.

Nová vláda po loňském puči likviduje Bratrstvo

Hned několik hromadných procesů se členy Muslimského bratrstva bylo zahájeno letos na jaře. Představují širší snahu zlikvidovat stoupence hnutí poté, co moc loni v létě převzala armáda a sesadila úřadující hlavu státu. Do té doby vládnoucí hnutí bylo prohlášeno teroristickou organizaci a veškerý jeho majetek byl zabaven.

Před soud byl kromě stovek stoupenců a někdejšího vůdce Bádího postaven také exprezident Muhammad Mursí. Ten na nejvyšším postu vydržel pouhý rok od chvíle, kdy v červnu 2012 nahradil letitého autoritativního vládce Husního Mubaraka. Téměř po třiceti letech v čele osmdesátimilionové země se Mubarakovi stala osudnou revoluční vlna arabského jara, která se Egyptem i dalšími zeměmi regionu prohnala. Mubarak pod nátlakem masových protestů nakonec rezignoval. Šestaosmdesátiletý exprezident je jako jeho nástupce Mursí souzen, a to hned v několika procesech.

Počátkem června byl novým egyptským vůdcem potvrzen bývalý šéf armády Abdal Fattáh Sísí, který se podílel na Mursího svržení. Devětapadesátiletý polní maršál vzešel jako vítěz z květnových prezidentských voleb. V projevu, následujícím po inauguraci označil za prioritu nadcházejícího období boj s terorismem a dosažení bezpečnosti se zřetelnou narážkou na dnes již ilegální Muslimské bratrstvo.

To se mimo zákon ostatně dostalo již poněkolikáté. Od svého vzniku v roce 1928 se však žádnému z egyptských vládců ani lídrů dalších zemí, kam Bratrstvo expandovalo, islamistické hnutí zcela vymýtit nepodařilo.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.