Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klausovi poradci útočí na církevní restituce. Jde o hranici únor 1948

  5:53aktualizováno  5:53
Při schvalování církevních restitucí je tu pro vládu další komplikace. Tvrdě proti nim vystoupili už dva poradci prezidenta Václava Klause. Právě Klaus přitom může situaci vládě ztížit, když koalice přehlasuje veto levicového Senátu. I on totiž může zákon vrátit. Prezidentův poradce Jaroslav Kuba návrhu vlády vytýká, že jde před únor 1948.

Osud církevních restitucí budou mít v rukou nejen poslanci, ale i prezident Václav Klaus. Už dva jeho poradci proti vládnímu návrhu ostře vystoupili. | foto: ČTK

Už dříve proti vládnímu návrhu vystoupil jiný prezidentův poradce Jiří Payne, který na podzim kandiduje do Senátu za Stranu svobodných občanů. Na jejich tiskovce prohlásil, že církevní restituce nejsou v souladu s názorem občanů (čtěte zde). A v textu pro Parlamentní listy pak Payne doslova napsal: "Církev, která si nárokuje dokonce i majetek, který neměla ve vlastnictví, se stane nejen bohatou, jako nikdy v historii, a také opovrhovanou, jako nikdy."

Ještě ostřeji s kritikou navrženého zákona, který ve středu odmítl Senát (více o tom najdete zde), vystoupil Klausův poradce, právník Jaroslav Kuba. "Ten text je v rozporu s právním řádem. Ustupuje se za hranici února 1948," řekl iDNES.cz Kuba. Připomněl politickou dohodu po roce 1989 o tom, že restituce nepůjdou před 25. únor 1948.

Senát restituce odmítl, na řadě je Sněmovna

Na dotaz, zda bude prezidentovi doporučovat, aby zákon vrátil Sněmovně, když ho dostane k podpisu, odvětil, že když ho prezident požádá o právní názor a vyjde z jeho doporučení, tak k jinému závěru ani nemůže dospět.

"Dříve, než bude-li v této podobě vládní návrh zákona parlamentem přijat a prezident bude jako v případě Lisabonské smlouvy prokazovat svůj postoj k dekretům, měla by být prozkoumána odpovědnost autorů tohoto výtvoru," napsal Kuba v článku pro Právo, který vyšel právě v den hlasování Senátu o restitucích.

Klaus dříve mluvil o tom, že má v této věci řadu otazníků

Prezident přitom zatím jasně neřekl, co udělá, až církevní restituce k podpisu dostane. "Je to politická hra, ČSSD si určitě měla zvážit, jestli to byl racionální krok nebo ne. Nechme každého občana, ať si to vyhodnotí sám," reagoval Klaus na kampaň ČSSD proti církevním restitucím při výstupu na Sněžku.

Začátkem dubna na Žofínském fóru Klaus naznačil, že má jisté pochybnosti. "Já si nemyslím, že otázka vyrovnání je, jestli si to teď můžeme dovolit. To mě trápí méně. Já si od nepaměti kladu otázku, nakolik je to koncepčně správně zvolený princip. V tomto smyslu řadu otazníků tam vidím," prohlásil.

Když se novým pražským arcibiskupem stal Dominik Duka, mnozí zdůrazňovali jeho dobré vztahy právě s Klausem a že by to mohlo mít vliv na prezidentův postoj k církevním restitucím. Klaus a Duka se pak také rychle dohodli na řešení vleklého sporu o svatovítskou katedrálu. Jenže to ještě nebyla na stole konkrétní podoba zákona o církevních restitucích, kterou teď kritizují dva prezidentovi poradci.

Zákon ruší revizi pozemkové reformy z roku 1947, kritizuje ČSSD

Na to, že vládní návrh podle nich prolamuje hranici 25. února 1948, poukazovali ve středu při jednání Senátu sociální demokraté. "Ruší revizi pozemkové reformy z roku 1947," řekl šéf hospodářského výboru Senátu Jan Hajda z ČSSD. Zdůraznil, že zákon z roku 1947 přijal svobodně zvolený parlament ve svobodné zemi (více zde).

Ministryně kultury Alena Hanáková z hnutí Starostů a nezávislých naopak principy vládního návrhu, který by znamenal, že církve dostanou majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční odškodnění 59 miliard korun v průběhu třiceti let, hájila. Poukazovala na to, že revize pozemkové reformy z roku 1947 počítala s finanční kompenzací za majetek zabavovaný církvi, to se ale nestalo.

První místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS a prezidentský kandidát této strany řekl iDNES.cz, že klíčové podle něj je, že majetek fakticky zabavovali až komunisté po únoru 1948 a finanční kompenzace za majetek vyplacena nebyla. Hranici 25. února 1948 podle něj zákon neprolamuje.

Je to pro stát výhodnější než současný stav, říká Nečas

Premiér a předseda ODS Petr Nečas ve středu řekl, že věří, že se ve Sněmovně najde 101 hlasů pro to, aby církevní restituce podle vládního návrhu prošly. "Až u toho mostu budeme, tak ho přejdeme," řekl po jednání vlády Nečas k tomu, kde najde potřebné hlasy.

Premiér také tvrdí, že navržená podoba církevních restitucí je pro stát výhodná. "Z dlouhodobého horizontu je pro stát výhodnější a šetrnější než setrvání současného stavu," uvedl. Připomněl, že nevyřešený církevní majetek blokuje územní rozvoj 1 500 obcí.

"Až budeme jednou umírat v hospicu, tak nám bude jedno, zda ho provozuje hejtman, biskup nebo ministr, půjde nám jenom to, aby ty služby byly opravdu kvalitní," hájil církevní restituce ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Ilustrační foto
Déšť nepustí slunce na oblohu, na horách může o víkendu sněžit

V povolebním týdnu skrze mraky nepronikne příliš slunečních paprsků. Zato při častých přeháňkách přijdou vhod deštníky. V úvodu teploty vystoupí maximálně...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty, Gazdíka i sociální demokraty

Zástupci hnutí ANO mají za sebou první schůzky o povolebním uspořádání Sněmovny. V průhonické Sokolovně se již ukázal předseda komunistů Vojtěch Filip či...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.