Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senát odmítl církevní restituce, Nečas pro ně musí sehnat 101 poslanců

  11:39aktualizováno  20:02
Církevní restituce narazily v Senátu s převahou levice. Senátoři zákon odmítli a vláda teď musí sehnat 101 hlasů poslanců, aby veto přehlasovala. Nejdrsněji proti církevním restitucím vystoupil Vladimír Dryml, který je označil za "loupež za bílého dne". Politici ČSSD varují před tím, že restituce prolamují hranici 25. února 1948.

Církevní restituce označil senátor Vladimír Dryml za loupež za bílého dne. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Pro vrácení zákona poslancům bylo 38 senátorů ČSSD, komunistka Marta Bayerová, dva senátoři za Severočechy Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava a také dva bývalí sociální demokraté, kteří dezertovali k Miloši Zemanovi, Jiřina Rippelová a Vladimír Dryml. Proti byli senátoři ODS, TOP 09 i lidovci.

"Mám strach, že Vatikán už je za dveřmi, že šlechtici už se seskupují, aby si sebrali, co lze," reagovala v rozpravě ironicky na Drymlovo vystoupení místopředsedkyně Senátu Alena Palečková z ODS. Premiér Nečas věří, že se ve Sněmovně najde 101 hlasů pro to, aby církevní restituce podle vládního návrhu prošly. Koalice má 100 hlasů, ale pomoci by jí mohli poslanci za Věci veřejné Milan Šťovíček a Josef Dobeš.

Po více než hodinovém vystoupení Petra Bratského z ODS omezili senátoři na návrh šéfa klubu ČSSD Petra Víchy řečnickou lhůtu na dvakrát deset minut, podobně jako to udělala naopak vláda ve Sněmovně, když sociální demokraté obstrukcemi brzdili schvalování vládních reforem. Senátoři ČSSD se totiž začali bát, zda pravice nechce obstrukcemi "zařídit", aby Senát nestihl zákon projednat včas a vrátit ho poslancům (více zde). Byla to zbytečná hysterie, o zákonu ale Senát jednal 10 hodin.

Stát na církevním majetku vydělává miliardy ročně, říká Hanáková

Poslankyně Parlamentu ČR Alena Hanáková.

Alena Hanáková.

Ministryně kultury Alena Hanáková z hnutí Starostů a nezávislých v Senátu zdůraznila, že o nutnosti vydávání církevního majetku už předloni rozhodl Ústavní soud, podle něhož je současný stav v rozporu s ústavním pořádkem. Senátorům řekla, že církve budou muset svůj nárok na majetek dokázat a že se vrácení nebude týkat majetku v držení obcí, krajů nebo soukromých osob a firem.

Na majetku zabaveném církvím stát ročně vydělá 3 miliardy korun, zatímco výdaje na platy duchovních jsou zhruba 1,4 miliardy, řekla Hanáková. Pokud restituce neprojdou, církve se podle ní majetku domohou u soudu. To, že stát vydělává na zabaveném církevním majetku, spočítala Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické, jejíž závěry ministryně kultury v Senátu citovala.

Vícha se proto Hanákové od řečnického pultu zeptal, zda když nyní státu církevní majetek vynáší 3 miliardy ročně, jestli by církve v případě vydání majetku neměly samy platit své duchovní. Církve totiž mají i po vydání majetku v hodnotě 75 miliard korun a při vyplácení náhrady ve výši 59 miliard korun dalších 17 let dostávat peníze na platy duchovních. K odluce církví od státu by došlo až za 17 let.

Za majetek zabavený revizí pozemkové reformy měla být vyplacena náhrada

Sociální demokraté ve středu v Senátu zvýraznili jeden ze svých argumentů proti vládnímu návrhu církevních restitucí.

Ministryně kultury o zásahu zákona před únor 1948

"V roce 1947 byl přijat zákon o revizi první pozemkové reformy. Znovu se tedy měl vyvlastnit majetek. Znovu se měla za vyvlastnění vyplatit peněžitá náhrada. Přišel však 25. únor 1948, některé právní principy přestaly platit, tak tato pozemková reforma proběhla vlastně bez vyplacení náhrad."
ministryně Alena Hanáková (STAN) při obhajobě vládního návrhu církevních restitucí v Senátu

Zákon, jak ho předložila koalice ODS, TOP 09 a platformy LIDEM odštěpené od Věcí veřejných, podle ČSSD prolamuje hranici 25. února 1948, když podle ní fakticky ruší i revizi prvorepublikové pozemkové reformy, která byla schválena v roce 1947 (více o výhradách ČSSD najdete zde).

Hanáková tuto zásadní výhradu sociální demokracie svým vystoupením nezpochybnila. "Byl přijat zákon o revizi pozemkové reformy. Měla být vyplacena peněžní náhrada, přišel však únor 1948," prohlásila ministryně kultury. Kompenzace církvím za majetek, o který přišly zákonem přijatým v roce 1947, tedy ještě před komunistickým převratem, podle ní církvím náleží.

První místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS iDNES.cz řekl, že rozhodující není, kdy byl zákon o úpravě pozemkové reformy přijat, ale to, že fakticky majetek zabrali až komunisté po únoru 1948 a nevyplatili za něj náhradu. Podobně hájil rozsah restitucí zasahující i do poválečné pozemkové reformy i jeho kolega Miroslav Škaloud. "Byla realizována až po únoru 1948," uvedl v senátní rozpravě Škaloud.

Senátor za ČSSD, místopředseda strany a prezidentský kandidát Jiří Dienstbier řekl, že vládní návrh nezmírňuje křivdy, ale v nadsázce prohlásil, že cílem návrhu je napravit křivdy ve větším rozsahu, než byly spáchány. A uvedl, že když se v minulosti někteří pohoršovali nad ohrožením poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, najednou je hrozba mnohem reálnější.

Nevidíme se jako zloději, napsal Duka

Dominik Duka

Dominik Duka

"Nevidíme se jako zloději nebo skupina společnosti neprávem obdarovaná na úkor rodin s dětmi a starých lidí," napsal v den projednávání zákona senátorům za ČSSD kardinál Dominik Duka. Podle něj nejde církvím o majetek, ale o takový model, aby se mohly financovat samy (celý dopis Duky najdete zde).

Podle Věcí veřejných by se schvalování zákona mělo odložit a celá norma by měla být přepracována po diskusi napříč politickým spektrem. Předseda VV Radek John řekl, že ministerstva financí a kultury tají seznam majetku, který se má navracet. Uvedl, že zákon církve oproti jiným restituentům osvobozuje od daně z příjmu a z převodu nemovitostí. Kritizoval také, že vláda odmítla návrh na zavedení promlčecí dvacetileté lhůty. "Ta by eliminovala pokusy o majetkové spekulace a tunelování," je přesvědčený John.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...
Plán počítá s dostavbou Staroměstské radnice, křídlo jí chybí od války

Grandiózní i umírněné návrhy se během více než století objevily v souvislosti s novou podobou východního křídla Staroměstské radnice. Místo toho jsou přes 70...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.