Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zůstat u živého vysílání by znamenalo průser, řekl Duhan k Hovorům z Lán

  13:42aktualizováno  15:54
Pokud bychom zůstali u živého vysílání Hovorů z Lán, byl by z toho průser. Tak vysvětloval ve středu ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan, proč rozhlas v prosinci otočil a na Hrad vzkázal, že pořad už nebude vysílaný živě, ale jen ze záznamu. Prezident Miloš Zeman reagoval tím, že rozhovory začal poskytovat Frekvenci 1.

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan | foto:  Milan Bureš, MAFRA

„Pokud jde o změnu, tak to bylo dáno tím, že to usnesení (listopadové usnesení Rady Českého rozhlasu, pozn. red.) bylo mimořádné silné. Byl to imperativ, že když se to stane (rozhlas bude Hovory z Lán vysílat stále živě, pozn. red.), bude průser. Rada je můj partner, je to zástupce veřejnosti. Navíc členy rady volíte vy, a to je další imperativ, tak mně se nedivte,“ řekl ve středu poslancům volebního výboru generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo).

Vysvětloval tak, proč ČRo od listopadových Hovorů z Lán, kde prezident použil několik vulgarismů, tvrdil, že pořad chce i nadále vysílat, a to živě. Jenže v prosinci náhle vedení ČRo obrátilo a Duhan napsal Zemanovi dopis, že pořad bude předtočený. Prezident něco takového okamžitě odmítl (více o dopisu čtěte zde).

Jaký „průser“ měl Duhan na mysli, neupřesnil. Když ale odcházel ze schůzky se Zemanem, jeho výroky některé radní popudily tak, že jeden z nich iDNES.cz řekl, že vzpouzení proti usnesení rady by se mohlo projevit v odměnách pro ředitele ČRo (více čtěte zde). Duhan následně na dalším jednání rady vysvětloval, že souhlas s prezidentem neznamená, že si jeho názory osvojil (více čtěte zde).

Pořad skončil, přesto se o něm hodinu debatovalo

K Hovorům z Lán se ve středu vrátil poslanecký volební výbor. Na jednání si přizval šéfa Rady ČRo Michala Stehlíka, aby poslancům vysvětlil listopadové usnesení rady (více o něm čtěte zde). O Hovorech z Lán politici debatovali hodinu.

Poslanci se rozdělili na dva tábory. Jeden z nich, do kterého patřil například Zbyněk Stanjura (ODS) či Vítězslav Jandák (ČSSD), Radu ČRo tvrdě kritizoval za to, že napomohla konci Hovorů z Lán a Zemana vytlačila na komerční stanice. 

Poslechovost Prezidentského Pressklubu

Na jednání výboru zaznělo, že rozhlasová stanice Frekvence 1, vlastněná firmou Lagardere Active Michela Fleischmanna, si rozhovorem s Milošem Zemanem polepšila co do počtu posluchačů.

Běžný Pressklub si průměrně poslechne 150 tisíc lidí. Jaká byla poslechovost Prezidentského Pressklubu sice vysílatel zatím neuvedl, zřejmě ale byla několikanásobně vyšší než běžný průměr.

Jen z internetové poslechovosti Prezidentského Pressklubu lze vyčíst, že v daný okamžik byla poslechovost trojnásobná ve srovnání s běžným vysíláním.

„Nahráli jste soukromému sektoru, který má velkou sledovanost a bude mít ještě větší. Myslím, že vaše rozhodnutí bylo ‚moudré’. Co teď v tomto momentu chcete řešit? Přišli jste o pořad, ale lidi to už vůbec nezajímá. Já žiji na venkově a tam to nikoho nezajímá, to jsou jen přestřelky z pražských kaváren,“ řekl Jandák.

Jenže jiní poslanci, například Nina Nováková (TOP 09) nebo Martin Kolovratník (ANO), byli jiného názoru. Podle nich rada jednala zcela správně, když zaujala stanovisko vyvolané negativními ohlasy posluchačů. „Je třeba si uvědomit, koho Rada ČRo zastupuje, jsou to koncesionáři a ti měli nějaký názor na vystoupení pana prezidenta. Obsah (posledních Hovorů z Lán) byl v přímém rozporu s noblesou, který by ten pořad měl mít,“ uvedla Nováková.

Rada nezamezila prezidentovi přístup k mikrofonu, řekl radní

Podle předsedy Rady Stehlíka bylo usnesení vyjádřením subjektivního názoru radních. Vyjádřili jím podle něj názor, že by se situace se sprostými slovy mohla opakovat.

„Rada nezamezila panu prezidentovi přístup k mikrofonu ČRo, rada se bavila o formátu a vyslovila pouze názor, že by měly být za těchto okolností Hovory předtáčené, což pan prezident nepřijal. Pan prezident Havel drtivou většinu rozhovoru předtáčel a neměl k tomu žádnou připomínku. Nepřeji si, aby ze sídla Masaryka zaznívala taková slova,“ uvedl místopředseda Rady ČRo Jiří Vejvoda.

„Rada připomněla ČRo platný kodex a to, jak se pak rozhodl pan generální ředitel, to bylo jeho vlastní rozhodnutí a na to není skutečně žádné další stanovisko rady,“ dodal místopředseda Rady ČRo Petr Šafařík.

Volební výbor ve středu pokračoval také v projednávání novely, která by umožnila ČRo mít VKV pro stanici Plus a plénu Sněmovny ji doporučil přijmou.

Na jednání výboru se poslanci dozvěděli, že ČRo se dohodl s Asociací provozovatelů soukromého vysílání na tom, že stanice Plus nebude smět vysílat reklamu, ale ani sponzorské znělky a další komerční sdělení. ČRo také deklaroval, že frekvence bude hledat optimalizací vlastních kmitočtů a nebude usilovat o ty, které se uvolní v komerčním sektoru. 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.