Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezident není odpovědný za to, co říká, tvrdí Hrad v kauze Peroutka

  13:52aktualizováno  13:52
Dovolání obou stran v kauze kolem Ferdinanda Peroutky už jsou napsaná a putují k Nejvyššímu soudu, který o nich rozhodne. Hrad trvá na tom, že kancelář prezidenta neodpovídá za to, co hlava státu řekne. Peroutkova vnučka Terezie Kaslová namítá, že tímto výkladem nelze poškozeným odpírat zadostiučinění.

Dovolání Hradu i Terezie Kaslové jsou už hotová a míří k Nejvyššímu soudu. | foto: koláž iDNES.cz

Redakce iDNES.cz měla možnost do textů obou dovolání nahlédnout. Právní zástupce kanceláře prezidenta Marek Nespala trvá na tom, že prezident požívá hmotněprávní indemnitu, a není tedy z výkonu své funkce odpovědný. Protože odpovědnost nemá, nelze ji ani přenést na někoho jiného, například na jeho kancelář, zdůrazňuje právník v podaném dovolání.

„Soudy bez dalšího dospěly k právnímu závěru, že lze na jiný subjekt přenést odpovědnost za výroky neodpovědného prezidenta republiky, a to na Českou republiku - Kancelář prezidenta republiky,“ vytýká Nespala dvěma pražským soudům, které ve věci už rozhodly a přikázaly kanceláři se omluvit (více o verdiktech čtěte zde a zde).

Fotogalerie

Kancelář navíc podle něj neměla žádný vliv na to, co bude prezident říkat. „Žalobou napadená tvrzení prezident republiky pronesl v ústním projevu „spatra“ (= bez asistence žalované) na mezinárodní konferenci a následně tiskové konferenci,“ uvedl Nespala.

Peroutkova vnučka Terezie Kaslová a její právní zástupce František Vyskočil mají na odpovědnost prezidenta jiný názor. „Hmotněprávní imunita prezidenta spočívá v tom, že satisfakce se nelze, v případě jím způsobené újmy při výkonu funkce, domáhat přímo na něm a prezident není nucen být účastníkem soudního řízení, čímž je zaručen nerušený výkon jeho funkce,“ uvedl Vyskočil. Bylo by podle něj absurdní, aby indemnita prezidenta vedla k zániku nároku poškozených na zadostiučinění. To je dané zákonem a ani ústava ho neruší.

Soud vykládá historii, nelíbí se Kaslové

Zatímco kancelář prezidenta nesouhlasí s celým pravomocným rozsudkem o omluvě, Kaslová podala dovolání z jiného důvodu. Nelíbí se jí, že odvolací soud část původně navrženého textu omluvy zamítl.

Kauza Peroutka

Problematická slova o Peroutkovi řekl prezident Zeman na konferenci Let My People Live!, pořádané při 70. výročí osvobození Osvětimi. Následně je ještě několikrát doplnil. Peroutkovi připsal autorství článku s názvem Hitler je gentleman, který ale Peroutka nenapsal, a dále výroku o vytí s vlky. Uvedl také, že Peroutka a jiní intelektuálové podlehli fascinaci zrůdným učením.

Peroutkova vnučka chtěla, aby se prezident za nepravdivé výroky omluvil. Když se jí toho nepodařilo dosáhnout, obrátila se s žalobou na soud. Ten prvoinstanční jí dal zcela za pravdu, odvolací později část žaloby zamítl a text nařízené omluvy zkrátil. Ani po pravomocném rozhodnutí se ale Hrad do určené doby neomluvil a Nejvyšší soud mu k tomu schválil odklad (více zde).

Obvodní soud pro Prahu 1 dal nejprve zcela za pravdu Kaslové a kanceláři přikázal omluvit se osobním dopisem i na webových stránkách za vše, co Zeman o Peroutkovi řekl. Městský soud později rozhodl mírněji, kancelář se podle něj nemusí omluvit za to, co prezident sice Peroutkovi připsal neprávem, ale pro co lze v jeho díle údajně najít oporu. Konkrétně jde o slova o vlcích a andělech a dovození, že Peroutka byl fascinován nacismem a změnil se z Jekylla v Hydea. Slova „nemůžeme-li zpívat s anděli, musíme výti s vlky,“ nenapsal Peroutka, ale Jan Stránský.

Soudce Městského soudu v Praze Tomáš Novosad sice potvrdil, že větu o vytí s vlky Peroutka nenapsal, ale dospěl k názoru, že novinář vyjadřoval obsahově podobné názory, a lze ho tedy pokládat za fascinovaného nacismem. „Není vůbec jasné, proč by měl být Ferdinandu Peroutkovi veřejně připisován výrok někoho jiného,“ brání se takovému závěru ve svém dovolání Kaslová.

Novosad si podle ní vykládá historii po svém, i když tvrdí, že to je právě to, co soudy dělat nemohou. „Je naprosto nepochopitelné, pokud odvolací soud konstatuje, že není jeho úkolem, aby vykládal či soudil historii, a poté odůvodňuje své rozhodnutí historickým kontextem a výkladem pocitů či stanovisek skupin obyvatel o určitém historickém rámci,“ píše se dále v dovolání.

Vyskočil v něm také zdůrazňuje, že žalovaná strana nepřinesla důkaz o tom, že by výroky prezidenta nebyly nepravdivé. Přitom u žaloby na ochranu osobnosti, jakou podala Kaslová, leží důkazní břemeno na žalované straně.

Kaslová se v pořadu Rozstřel střetla s mluvčím Hradu Ovčáčkem:

Vyřčenou omluvu nelze vzít zpět

I když rozsudek o omluvě je již pravomocný, Hrad uspěl s návrhem na jeho odložení. Nejvyššímu soudu totiž zaslal vyjádření, podle kterého by předčasnou omluvou mohla Česká republika přijít k újmě. „Jakmile bude jednou zveřejněna omluva, jakýkoli právní prostředek nápravy by postrádal jakýkoli svůj smysl i účel. Žalovaná si nedovede představit, jakým způsobem by v případě, že by bylo jejímu právnímu prostředku nápravy vyhověno, brala svou omluvu zpět,“ uvedl právník Nespala.

V dovolání také napsal, že kdyby se Hrad musel omluvit ještě před rozhodnutím Nejvyššího soudu, byl by to nebezpečný precedens. Podávat žaloby by pak podle něj mohli všichni, kdo by se cítili poškozeni projevem prezidenta. „Mohlo by dojít k neurčitému množství šablonovitě podávaných žalob na Českou republiku prostřednictvím Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl Nespala.

„Nebude-li prezident pronášet nepravdivé výroky, není se třeba obávat lavinovitého podávání žalob s nároky různých dotčených subjektů na omluvu,“ reagoval na to Vyskočil.

Kdy Nejvyšší soud o dovoláních rozhodne, není ještě určeno. „Samotná dovolání k nám ještě řádně prvoinstanční soud nezaslal, takže o nich naši soudci ještě nerozhodují a ani není známo, který senát rozhodovat bude,“ řekl iDNES.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Odůvodnění rozsudku, na jehož základě se má Hrad omluvit:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.