Prezident Václav Klaus koncem února zformuloval své shrnující desatero, proč by Česko mělo odmítnout ústavu EU.
"Pro mě je evropská ústava základním, zvratovým krokem, který přeměňuje Evropu států ve stát Evropa. Můžu to rozvinout do pěti set vět, ale toto je základ. Líp to říct neumím," uvedl Klaus. - více zde
Jako první se do polemiky s Klausem pustil bývalý eurokomisař Pavel Telička. "Klausovo desatero mi připomíná jeho výrok, že se Česko v unii rozpustí jako kostka cukru v šálku kávy. Nestalo se to a nestane se to ani v budoucnu," uvedl a napsal reakci na jednotlivé body desatera. - více zde
Klasovy výroky rozdělily EP
S Klausem nyní začali polemizovat zástupci všech hlavních proudů v EP - křesťanských demokratů, socialistů i liberálů.
"Nyní je jasné, že pan Klaus nikdy nepochopil Evropskou unii, ani to, co členství v ní znamená pro Českou republiku," řekl Andrew Duff, britský liberál a bývalý člen ústavodárného Konventu.
|
DOKUMENTY: |
"Je třeba se ptát, jakou službu českému lidu dělá muž, který jako premiér a pak jako prezident tak málo ví o teorii a praxi evropské integrace."
Zcela opačně hodnotí Klausovy vývody Jens-Peter Bonde, dánský šéf euroskeptického klubu Nezávislí/Demokraté. "Klaus se nemýlí takřka v ničem, naopak, ve většině bodů uhodil hřebík na hlavičku."
"Četl jsem pozorně jeho článek a byl jsem překvapen, jak přesně dokázal prezident nové země, který nemá specifické znalosti o EU, unii vylíčit. Tato ústava vytváří právní základ pro budoucí federaci."
Podle španělského konzervativního politika Iniga Mendéze de Viga, zpravodaje EP pro ústavu, "Klaus nic nepochopil a stále se drží klasického konceptu národního státu. Unie je něco jiného, něco, co se za pět desetiletí nesmírně osvědčilo jako záruka míru, stability a prosperity. Jeho deset přikázání neobstojí v kontaktu s realitou."
Rouček: Klaus nic nového nepřinesl
Podle českého sociálního demokrata Libora Roučka prezident nepřinesl nic nového a zásadního. "Spíše shrnul svoji staronovou kritiku jakékoli formy evropské integrace. I když je možné mít k návrhu evropské ústavy různé výhrady, rozhodně nelze zkreslovat fakta do té míry, do jaké tak činí."
Odstíněně se vyjádřil Timothy Kirkhope, šéf klubu britských konzervativců v EP, kteří podobně jako poslanci ODS ústavu odmítají, ale nikoli šmahem.
"Věřím, že unie potřebovala novou smlouvu, aby se zohlednilo rozšíření. Bylo zapotřebí zjednodušit vztahy mezi institucemi a umožnit lidem, aby začali unii chápat. To si členské státy uložily - a neuspěly. Tento dokument unii nezjednodušuje, ale komplikuje."
Pro ústavu je většina
Proústavní "křídlo" představuje v EP zhruba 550 ze 732 poslanců zvolených v přímých volbách ve 25 členských státech. V lednu se pro rezoluci vyjadřující podporu ústavě vyslovilo 500 ze 677 přítomných europoslanců, 137 bylo proti a 40 se zdrželo hlasování.
Ústavu podporují tři hlavní politické kluby plus Zelení a částečně frakce Svaz pro Evropu národů. Proti je zhruba padesát členů křídla Evropští demokraté přidruženého ke klubu Evropské lidové strany, včetně devíti poslanců ODS, dále pak tři desítky euroskeptiků včetně Vladimíra Železného a řada nezařazených, například Jana Bobošíková.
Zásadní výhrady mají také, ovšem z jiných důvodů, čtyři desítky členů klubu komunistů včetně šesti Čechů. Poslanci 22 zemí ústavu převážně schvalují. Odmítá ji
naopak většina českých, polských a britských členů EP.
 O Evropské unii nemluvil Klaus nikdy s nadšením. "Evropská ústava? To není v ničem zajímavý a obohacující text," řekl například. Jeho boj o podobu unie bude podle jeho slov trvat "až do konce světa". |
