Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do školek chodí jen třetina Romů, roste počet ghett, tvrdí vládní zpráva

  20:10aktualizováno  20:10
Pouze dvacet osm procent romských dětí chodí do mateřské školky. Příčinou je nedostatek míst či neinformovanost a finanční problémy rodičů. Vyplývá to ze Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2012, kterou ve středu schválila vláda. Podle dokumentu také roste počet ghett i nezaměstnanost mladých Romů.
Mateřské školy navštěvuje v Česku necelých třicet procent romských dětí (ilustrační snímek).

Mateřské školy navštěvuje v Česku necelých třicet procent romských dětí (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Zatímco školky navštěvuje necelých 30 procent malých Romů, u ostatních dětí to je téměř 80 procent. Vládní zpráva to zjistila z mezinárodního výzkumu, který se zaměřil na některé země východní Evropy. Do školek chodí v Česku spíše romské děti z měst (33 procent) a méně z venkova (17 procent).

"Největší bariéra je nedostatečná kapacita školek. Mnozí romští rodiče také neposílají děti do školek, protože je to pro ně nedostupné, nebo z toho mají obavy," řekl iDNES.cz pověřený ředitel vládní Sekce pro lidská práva a spolupředkladatel návrhu Martin Šimáček. Sami rodiče ve výzkumu nejčastěji argumentovali, že o jejich děti je doma dobře postaráno. Zmiňovali i příliš nízký věk dítěte a nedostatek peněz.

Vládní zpráva

Zprávu o stavu romské menšiny vláda projednává každoročně od roku 2005. Připravuje ji kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Romským dětem, které nechodí do školky, často chybí řada návyků a často kvůli tomu zbytečně končí v praktických (tedy bývalých zvláštních) školách. "Předškolní vzdělávání dětem chybí, nástup do školy je pro ně potom velmi těžký," uvedla pro iDNES.cz Petra Banďouchová z Muzea romské kultury, které pro romské děti dříve pořádalo předškolní klub. 

Současný stav by se mohl zlepšit, když by byl povinný poslední ročník školky. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tuto novinku zvažuje zavést. "Byla by to cesta, jak dostat děti, které tam teď z různých důvodů nechodí, do školek," míní Baňdouchová. "Pomohlo by to odstranit bariery v přístupu romských dětí do mateřských škol," doplnil Šimáček.

Podle něj je nutné ve spolupráci s terénními pracovníky zvýšit informovanost romských rodičů o důležitosti docházky v mateřské škole. Rodiče zatím často dávají přednost lacinějším přípravným třídám při základních školách. Některé ale fungují ve zmíněných praktických školách a řada dětí v nich pak nastupuje i do první třídy, byť nemá lehkou mozkovou dysfunkci.

Roste počet ghett i nezaměstnanost mladých Romů

Zpráva, kterou kabinet Jiřího Rusnoka přijal jednomyslně, upozorňuje i na zhoršení situace v oblasti bydlení a zaměstnanosti. "Problémem číslo jedna je nárůst počtu ubytoven, to se musí řešit. Návrh ministerstva pro místní rozvoj to neřeší dostatečně. Nepředpokládá zavedení sociálního bydlení, které je výrazně levnější než vyplácení obrovských částek spekulantům s ubytováním," uvedl Šimáček. 

Za velký problém považuje i rostoucí nezaměstnanost romské mládeže. Z lidí od 15 do 26 let jich nemá práci 61 procent. Podle Šimáčka by situaci zlepšilo zavedení dobrovolné a placené veřejné služby. Ta byla povinná pro všechny nezaměstnané, než to před rokem zrušil Ústavní soud (více čtěte zde).

Zvyšuje se i počet sociálně vyloučených lokalit, kde z velké části bydlí právě Romové. Podle odborníků je jich nyní zhruba 400 (není to ale nový odhad, tento počet se uváděl už v roce 2011). Sedm let stará studie ministerstva práce a sociálních věcí jich identifikovala 310, aktualizovaná čísla mají být k dispozici příští rok. Ghetta se částečně přesouvají z měst do menších obcí, kam se Romové přesouvají za dostupným bydlením na ubytovny.

Podle řady odborníků, včetně bývalé zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové, by prosazování lidskoprávních (a tedy i romských témat) pomohlo, kdyby je místo úřednického zmocněnce prosazoval politický ministr.

Stejný názor má i Šimáček. "Domnívám se, že takový člen vlády hodně pomůže v koordinace resortů, které to mají v kompetenci. Zároveň dodá vážnost společensky důležitým tématům. Je ale také důležité, kdo obsadí posty ministra práce a sociálních věcí, školství, vnitra či pro místní rozvoj, které jsou nejdůležitější pro úspěšná systémová opatření," uvedl.

Vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ale s obnovením postu ministra pro lidská práva nepočítá.

Autor:


Témata: Ubytovna, školka




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.