Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do školek chodí jen třetina Romů, roste počet ghett, tvrdí vládní zpráva

  20:10aktualizováno  20:10
Pouze dvacet osm procent romských dětí chodí do mateřské školky. Příčinou je nedostatek míst či neinformovanost a finanční problémy rodičů. Vyplývá to ze Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2012, kterou ve středu schválila vláda. Podle dokumentu také roste počet ghett i nezaměstnanost mladých Romů.
Mateřské školy navštěvuje v Česku necelých třicet procent romských dětí (ilustrační snímek).

Mateřské školy navštěvuje v Česku necelých třicet procent romských dětí (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Zatímco školky navštěvuje necelých 30 procent malých Romů, u ostatních dětí to je téměř 80 procent. Vládní zpráva to zjistila z mezinárodního výzkumu, který se zaměřil na některé země východní Evropy. Do školek chodí v Česku spíše romské děti z měst (33 procent) a méně z venkova (17 procent).

"Největší bariéra je nedostatečná kapacita školek. Mnozí romští rodiče také neposílají děti do školek, protože je to pro ně nedostupné, nebo z toho mají obavy," řekl iDNES.cz pověřený ředitel vládní Sekce pro lidská práva a spolupředkladatel návrhu Martin Šimáček. Sami rodiče ve výzkumu nejčastěji argumentovali, že o jejich děti je doma dobře postaráno. Zmiňovali i příliš nízký věk dítěte a nedostatek peněz.

Vládní zpráva

Zprávu o stavu romské menšiny vláda projednává každoročně od roku 2005. Připravuje ji kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Romským dětem, které nechodí do školky, často chybí řada návyků a často kvůli tomu zbytečně končí v praktických (tedy bývalých zvláštních) školách. "Předškolní vzdělávání dětem chybí, nástup do školy je pro ně potom velmi těžký," uvedla pro iDNES.cz Petra Banďouchová z Muzea romské kultury, které pro romské děti dříve pořádalo předškolní klub. 

Současný stav by se mohl zlepšit, když by byl povinný poslední ročník školky. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tuto novinku zvažuje zavést. "Byla by to cesta, jak dostat děti, které tam teď z různých důvodů nechodí, do školek," míní Baňdouchová. "Pomohlo by to odstranit bariery v přístupu romských dětí do mateřských škol," doplnil Šimáček.

Podle něj je nutné ve spolupráci s terénními pracovníky zvýšit informovanost romských rodičů o důležitosti docházky v mateřské škole. Rodiče zatím často dávají přednost lacinějším přípravným třídám při základních školách. Některé ale fungují ve zmíněných praktických školách a řada dětí v nich pak nastupuje i do první třídy, byť nemá lehkou mozkovou dysfunkci.

Roste počet ghett i nezaměstnanost mladých Romů

Zpráva, kterou kabinet Jiřího Rusnoka přijal jednomyslně, upozorňuje i na zhoršení situace v oblasti bydlení a zaměstnanosti. "Problémem číslo jedna je nárůst počtu ubytoven, to se musí řešit. Návrh ministerstva pro místní rozvoj to neřeší dostatečně. Nepředpokládá zavedení sociálního bydlení, které je výrazně levnější než vyplácení obrovských částek spekulantům s ubytováním," uvedl Šimáček. 

Za velký problém považuje i rostoucí nezaměstnanost romské mládeže. Z lidí od 15 do 26 let jich nemá práci 61 procent. Podle Šimáčka by situaci zlepšilo zavedení dobrovolné a placené veřejné služby. Ta byla povinná pro všechny nezaměstnané, než to před rokem zrušil Ústavní soud (více čtěte zde).

Zvyšuje se i počet sociálně vyloučených lokalit, kde z velké části bydlí právě Romové. Podle odborníků je jich nyní zhruba 400 (není to ale nový odhad, tento počet se uváděl už v roce 2011). Sedm let stará studie ministerstva práce a sociálních věcí jich identifikovala 310, aktualizovaná čísla mají být k dispozici příští rok. Ghetta se částečně přesouvají z měst do menších obcí, kam se Romové přesouvají za dostupným bydlením na ubytovny.

Podle řady odborníků, včetně bývalé zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové, by prosazování lidskoprávních (a tedy i romských témat) pomohlo, kdyby je místo úřednického zmocněnce prosazoval politický ministr.

Stejný názor má i Šimáček. "Domnívám se, že takový člen vlády hodně pomůže v koordinace resortů, které to mají v kompetenci. Zároveň dodá vážnost společensky důležitým tématům. Je ale také důležité, kdo obsadí posty ministra práce a sociálních věcí, školství, vnitra či pro místní rozvoj, které jsou nejdůležitější pro úspěšná systémová opatření," uvedl.

Vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ale s obnovením postu ministra pro lidská práva nepočítá.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace budoucí podoby nové výškové budovy, která má vyrůst v areálu nově
Olomouc se postavila věžáku Šantovka Tower, brání ochranné památkové pásmo

Olomoucká radnice vystoupila proti developerům, kteří plánují u centra vztyčit Šantovka Tower. Ve sporu se rozhoduje, zda pozemky pro budovu leží v ochranném...  celý článek

Smědá se rozvodnila také v Bílém Potoce (14. července 2016).
Řeky v Jizerských horách klesají, meteorologové odvolali stav ohrožení

Meteorologové varovali před povodněmi v Královéhradeckém a zejména v Libereckém kraji. Pro ten vydali po šesté hodině ranní nejvyšší stupeň varování, v 10:10...  celý článek

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík a šéf lidovců Pavel Bělobrádek při představení...
Doplnění kandidátek po vypadnutí Starostů nebude problém, hlásí lidovci

Představitelé KDU-ČSL neočekávají, že by strana měla problémy s doplněním kandidátek do podzimních sněmovních voleb po rozkolu ve spolupráci s hnutím...  celý článek

Bulgur s petrželkou a citronem
Bulgur s petrželkou a citronem

Lehké jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.