Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní soud: Nezaměstnaní nemusí povinně pracovat, je to ponižující

  14:12aktualizováno  16:27
Povinná veřejná služba zmizí z českých zákonů. Rozhodl o tom Ústavní soud, na který se obrátila ČSSD a žádala zrušení celkem čtrnácti reformních zákonů. Soudci ale nakonec kývli jen na zrušení poměrně malé části reformního balíku. Sloučení rozpravy k různým zákonům bylo podle soudu ústavně v pořádku.

Ústavní soudci jednají o vládních reformách (27. listopadu 2012). | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Rozhodnutí Ústavního soudu znamená, že úřad práce již nemůže vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který veřejnou službu odmítne. Doposud taková práce (maximálně 20 hodin týdně, pozn. red.) byla povinná, a pokud by ji někdo odmítl, přišel by i o podporu v nezaměstnanosti (podrobnosti z jednání najdete v tiskové zprávě Ústavního soudu).

Premiér Petr Nečas prohlásil, že respektuje rozhodnutí soudu, vláda jej prostuduje a vyvodí z něj případné legislativní změny. Uvedla to Česká televize.

Nejednotný soud

Soudci nebyli při rozhodování jednotní. S výrokem o veřejné službě nesouhlasili soudci Stanislav Balík, Ivana Janů a Vladimír Kůrka, odlišné stanovisko k odůvodnění si vyhradila Dagmar Lastovecká. Soudci Jiří Nykodým, Pavel Holländer, Vlasta Formánková a Miloslav Výborný měli ještě další výhrady proti zákonu o zdravotních službách. Soudce Jan Musil pravděpodobně zastával názor, že soud měl zrušit všechny napadené zákony pro porušení ústavnosti v legislativním procesu.

Podle ministryně práce Ludmily Müllerové se ovšem do doby, než rozhodnutí vyjde ve Sbírce zákonů, nic měnit nebude. "Ústavní soud zrušil povinnou veřejnou službu na základě věcných výhrad, nikoli procesních. Nejprve se tedy musíme se zněním nálezu detailně seznámit, abychom mohli rozhodnout, zda se pokusíme koncept veřejné služby nově nastavit s podmínkami, na které Ústavní soud odkazuje," vzkázala Müllerová.

Předseda soudu Pavel Rychetský v odůvodnění uvedl, že podle rozhodnutí senátu je povinná veřejná služba v rozporu s některými ustanoveními Listiny základních práv a svobod. Zároveň odporuje zákonu o zákazu nucené práce. "U uchazečů o práci může povinnost vykonávat veřejnou službu způsobovat ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti," prohlásil dále Rychetský.

Soud provedl také několik škrtů v zákoně o zdravotních službách. Například u tzv. dříve vysloveného přání, kterým pacient může dát souhlas či nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb (pro případ, že se ocitne ve zdravotním stavu, ve kterém nebude moci komunikovat), zrušili ústavní soudci větu omezující platnost přání na pět let.

Opoziční politici také napadli vznik jednotného Národního zdravotnického informačního systému, určeného ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva. Jeho součástí jsou i různé zdravotnické registry. Ústavní soud zrušil paragrafy týkající se obsahu a zadávání dat do Národního registru zdravotnických pracovníků.

Soud také zrušil ustanovení zákona o zdravotních službách, jež stanoví povinnost tzv. přeregistrace u dosavadních provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení. Vláda chtěla omezit platnost registrace těchto poskytovatelů na nejvýše 36 měsíců od okamžiku, kdy vstoupí v platnost zákon o zdravotních službách.

Procedura byla v pořádku, řekl soud

Sociální demokraté napadli celkem 14 zákonů, které loni v listopadu prosadila vládní koalice. Většina sporných norem je součástí sociální, zdravotní a důchodové reformy, obsahují například zavedení druhého pilíře důchodového systému. V "balíčku" je ale také zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo změna dolní sazby DPH z deseti na 14 procent.

Pokuta pro poslance

Ústavní soud dal 41 poslancům z KSČM a ČSSD pokutu 100 000 korun. Skupina totiž chtěla, aby jednání Ústavního soudu bylo veřejné, na jednání ale nakonec nikdo z nich nedorazil (více zde).

ČSSD vadil především způsob schválení skupiny zákonů, proto primárně požadovala zrušení všech norem jako celku. Vládní většina podle sociálních demokratů porušila práva opozice.

Koalice totiž po vrácení zákonů Senátem rozhodla o sloučení rozpravy ke všem zákonům a omezila délku poslaneckých vystoupení na dvakrát deset minut poté, co opozice zcela zablokovala chod Sněmovny obstrukcemi.

Ústavní soud uznal, že postup koalice byl v rozporu s jednacím řádem Sněmovny, protože mezi jednotlivými zákony se sloučenou rozpravou nebyla obsahová souvislost. Podle soudců to ale nevedlo k porušení základních ústavních principů. Zákony vrácené Senátem už totiž předtím prošly řádnou legislativní procedurou a trojím čtením ve Sněmovně, takže opoziční poslanci podle soudu měli dostatek času na to, aby se se zákony seznámili a navrhovali jejich změny.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

Andrej Babiš přichází na večerní jednání ministrů hnutí ANO v průhonické...
Dávali jsme ODS peníze, říká Babiš na nově zveřejněné nahrávce

Exministr financí Andrej Babiš na nahrávce, kterou ve středu zveřejnil server iRozhlas.cz, naznačuje, že v minulosti finančně podporoval ODS. Záznam pochází ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.