Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do šesti let může být na Měsíci základna

  10:53aktualizováno  10:53
Člověk by mohl do roku 2007 postavit na Měsíci stálou základnu. Na její vybudování bude třeba o polovinu méně peněz, něž kolik bude stát Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Píše to britský list The Times s odvoláním na vědce amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír.

Lunární základna by mohla být na okraji Shackletonova kráteru v blízkosti jižního pólu. Vybrané místo leží u ledových zásob, které by bylo možné těžit
jako zdroj vody a kyslíku. Má také stabilní teplotu mínus padesát stupňů Celsia. Dlouhý sluneční den by umožnil prodloužené využití solárních panelů. O výzkumu měsíce více ZDE.

Spudis: Základna na Měsíci by měla být prioritou
Lunární vesmírná stanice se čtyřčlennou posádkou by mohla pomoci v pokroku v poznávání kosmu za přijatelnou cenu. Podle Paula Spudise z Lunárního a planetárního ústavu v texaském Houstonu by se proto měla stát prioritou
pro NASA i Evropskou kosmickou agenturu ESA.

Náklady by byly menší než na misi Apollo
Podle jeho slov by podobný projekt byl už nyní technicky proveditelný a mohl by se uskutečnit během šesti let, pokud by se pro něj vyslovili politici a byl by na něj dostatek peněz. Náklady Spudis odhaduje na 50 miliard dolarů. To je v reálném přepočtu méně, než kolik stála na konci šedesátých let mise Apollo.

Oblohu by šlo pozorovat nepřetržitě
Jakmile by byla postavena, mohla by lunární stanice hostit silné teleskopy a využít tak neexistence atmosféry na Měsíci k získání podrobnějších a dokonalejších snímků vesmíru. Poskytla by zároveň ideální zkušební prostor pro technologie, které by
jednoho dne mohly pomoci astronautům při cestě na Mars.

"Jsou jisté vědecké cíle, kterých můžeme dosáhnout pouze tak, že vyšleme člověka do vesmíru," říká doktor Spudis. "Řad

Britský vědec Andrew Coates je přesvědčen, že spíš než do výstavby lunární stanice by bylo dobré investovat do výzkumu robotiky. "Rád bych uvažoval o vyslání lidí do vesmíru a na Mars," říká Coates, "ale mám strach z nákladů podobných misí a také z toho, zda by přežily." Částka 50 miliard dolarů pro výstavbu základny na Měsíci je podle jeho slov krajně podhodnocená. Zpochybňuje také Spudisovu víru v malé důsledky kosmické radiace.

a experimentů vyžaduje lidskou inteligenci. Návrat na Měsíc by nám poskytl mimořádnou astronomickou základnu k pozorování vesmíru. Na Měsíci dochází je n zřídka k lunotřesení, není tam déšť, mraky ani vítr. Astronauti by mohli pozorovat oblohu neustále a bez atmosférických vlivů."

Poznatky z Měsíce by mohly pomoci letům na Mars
První tým čtyř astronautů by za 45 dní pobytu umístil na Měsíc obytný modul zapuštěný pod povrch Měsíce, aby se chránil před účinky sluneční radiace. Tento modul by pak využívaly další expedice, které by postupně přidávaly nové moduly a rozšiřovaly stanici. Vědci by mohli základnu využít k rozšíření informací získaných z misí Apollo, z nichž poslední přistála na Měsíci v roce 1972. Základna by připravila cestu pro budoucí lety na Mars s lidskou posádkou. "Poznatky, které bychom získali na Měsíci, by byly nedocenitelné," říká doktor Spudis.

Vstup člověka na povrch Měsíce:  celková délka pobytu na Měsíci

N.A.Armstrong, E.E.Aldrin - 21.7.1969 
Ch.Conrad, A.Bean - 19.11.1969
A.B.Shepard, E.D.Mitchell - 5.2.1971
D.R.Scott, J.B.Irwin - 31.7.1971
J.W.Young, Ch.M.Duke - 21.4.1972
E.A.Cernan, H.H.Schmitt - 11.12.1972

21hod.36min
31hod.32min
33hod.31min
67 hodin
71 hodin
75 hodin






Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Ilustrační snímek
„Chipsokalypsa" děsí Novozélanďany, déšť zničil pětinu úrody brambor

Chipsokalypsa či bramborogeddon. Situace kolem nedostatku smažených lupínků už na Novém Zélandu dosáhla takových rozměrů, že pro ni vznikly speciální názvy....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.