Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před třiceti lety dobyl člověk Měsíc

  10:28
- Před třiceti lety vstoupila lidská noha poprvé v dějinách na měsíční povrch. Výsadkový modul Eagle přistál na Měsíci v sobotu 20. července 1969 ve 21:17,41 hodin středoevropského letního času.
Měsíc
Vzdálenost od Země

384 400 km

Doba   oběhu:  
siderická
oběh planety kolem Slunce měřený vůči hvězdám  
27,322 dne
synodická
oběh planety kolem Slunce měřený vzhledem k Zemi  
29,530 dne
Střední oběžná rychlost 

1,02 km.s-1

Sklon dráhy 

5° 9

Otočka kolem osy 

27,322 dne

Délka slunečního dne 

29,530 dne

Průměr - rovníkový   
              - polární 

3 475,6 km

Hmotnost 

0,735 . 1023 kg

Hustota 

3 340 kg.m-3

Povrchová teplota 

117°  -  -160° C

Albedo
poměr mezi množstvím odraženého a přijatého světla 

0,07

Hlavní složky atmosféry

Měsíc nemá vodu ani atmosféru; povrch tvoří rozsáhlé planiny zvané mare (moře).

zdroj: Astronomický informační WWW server astro.vsb.cz

Výsadkový modul Eagle přistál na Měsíci v sobotu 20. července ve 21:17,41 hodin středoevropského letního času, čili v 15:17,41 centrálního amerického letního času, který platil v řídícím středisku v Houstonu i na palubě kosmické lodi.

Neil Armstrong vystoupil na povrch Měsíce v sobotu 20. července ve 21:56,21 houstonského času - v tehdejším Československu byla už neděle 21. července 2:56,21 letního středoevropského času. Za deset minut seskočil na Měsíc i druhý astronaut, Buzz Aldrin. Aldrin tam pracoval přes dvě hodiny, Armstrong 133 minut.

Horní část výsadkového modulu s oběma muži odstartovala z Měsíce v neděli ve 12.54 hodin houstonského času.
Kabina s astronauty přistála v Tichém oceánu 24. července.V dalších letech přistálo na Měsíci ještě pět dvojic Američanů, poslední v prosinci 1972. 

"Podle mě je to největší událost 20. století,"

tvrdí astrofyzik Jiří Grygar. Podle výzkumu veřejného mínění, který pro MF DNES vypracovala agentura Sofres-Factum, mají ale mnozí z 1049 dotázaných o této události zkreslené vědomosti. Například na otázku, kdy přistáli první lidé na Měsíci, odpověděli:

* 20. července 1969 - 2,1 procenta
* červenec 1969 - 4,3 procenta
* rok 1969 - 15,9 procenta
* neví - 30,7 procenta

Mezi vědci vyvolávají tyto znalosti rozdílné reakce. "Historická povědomost veřejnosti je dost slabá, lidé se neohlížejí nazpátek a žijí jen dneškem," soudí Grygar. Jeho kolega z Akademie věd, odborník v oblasti nebeské mechaniky Ladislav Sehnal to ale nevidí až tak zle:
"Podle mého názoru je znalost data až překvapivě vysoká. Je dobré si uvědomit, že jde vlastně již o 'historické' datum, které je navíc spojeno jen s úspěchem v poměrně stále malé oblasti lidské činnosti, omezené stále na nejvyspělejší země," říká Sehnal.
Grygara ještě více překvapilo, kolik lidí neví, z jaké země byli první lidé na Měsíci:

* USA - 77,7 procenta
* SSSR - 14,3 procenta
* jiná země - 1,4 procenta
* neví - 6,7 procenta

"To je teda síla. Je to ještě smutnější než to, kolik lidí nezná, kdy první lidé na Měsíci přistáli," konstatuje Grygar. Jeho kolega Sehnal to přikládá tomu, že se mnohým lidem plete první let člověka do vesmíru s prvním kosmonautem na Měsíci.
Žebříček nejznámějších kosmonautů skončil podle výzkumu takto:

* Gagarin - 89,3 procenta
* Remek - 72,6 procenta
* Armstrong - 46,5 procenta
* Těreškovová - 44,4 procenta
* Titov - 16,3 procenta
* Glenn - 13,5 procenta
(Na dalších místech byli mimo jiné Edwin Aldrin či pes Lajka)

"Je potěšující, že Vladmimír Remek je na druhém místě. Československo bylo po Sovětském svazu a Spojených státech třetí země na světě, které mělo svého člověka ve vesmíru," říká Jiří Grygar. Zároveň si ale myslí, že například Aldrin by si zasloužil byl v žebříčku výše než na sedmém místě.
"Překvapuje mě a těší značně vysoká úroveň znalostí našich občanů. Vlivem médií je každý bombardován téměř denně nejakými jmény, souvisejícími s kosmonautikou a je úplně přirozené, že si lidé pamatují jen ty nejdůležitější," míní Ladislav Sehnal z Akademi věd.
Vstup člověka na povrch Měsíce:   celková délka pobytu na Měsíci:
N.A.Armstrong, E.E.Aldrin - 21.7.1969 
Ch.Conrad, A.Bean - 19.11.1969
A.B.Shepard, E.D.Mitchell - 5.2.1971
D.R.Scott, J.B.Irwin - 31.7.1971
J.W.Young, Ch.M.Duke - 21.4.1972
E.A.Cernan, H.H.Schmitt - 11.12.1972

21hod.36min
31hod.32min
33hod.31min
67 hodin
71 hodin
75 hodin


"Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo" 

Lety do vesmíru:
(u jednotlivých lodí uvedeno datum startu a přistání na Zemi, v závorce pořadí mezi americkými pilotovanými lety do vesmíru)

$1#hit12">Apollo 1, 2, 3 - plánované lety zrušeny z důvodu havárie při pozemní zkoušce
$1#hit13">Apollo 4 - 9.11.1967; bez posádky
$1#hit14">Apollo 5 - 22.1.1968; bez posádky
$1#hit15">Apollo 6 - 4.4.1968; bez posádky
$1#hit16">Apollo 7 - (17.) - 11.-22.10.1968; posádka Walter Cunningham, Donn F.Eisele a Walter Marty Schirra, 163 obletů Země, první přímé televizní přenosy z amerických lodí
$1#hit17">Apollo 8 - (18.) - 21.-27.12.1968; posádka William A.Anders, Frank Borman a James A.Lovell, 10 obletů Měsíce, let bez měsíčního modulu
$1#hit18">Apollo 9 - (19.) - 3.-13.3.1969; posádka plukovník James A.McDivitt (velitel), pl.David R.Scott (pilot velitelské kabiny) a Russell L. Schweickart (pilot měsíčního modulu), 150 obletů Země
$1#hit19">Apollo 10 - (20.) - 18.-26.5.1969; posádka Eugene Cernan, Thomas T.Stafford a John W.Young, 31 obletů Měsíce
$1#hit20">Apollo 11 - (21.) - 16.-24.7.1969; Neil A.Armstrong (velitel), Michael Collins (pilot měsíčního modulu) a Edwin E.Aldrin; 29 obletů Měsíce, přistání na Měsíci, pobyt 20.-21.července 1969
$1#hit21">Apollo 12 - (22.) - 14.-24.11.1969; Allan Bean, Charles Conrad (velitel), Richard Gordon, 45 obletů Měsíce, pobyt na Měsíci 19.-20.11.
$1#hit22">Apollo 13 - (23.) - 11.-17.4.1970; Fred W.Haise, James A.Lovell (velitel), John L.Swigert (pilot velitelské kabiny), 1 oblet Měsíce, výbuch 1 nádrže se stlačeným kyslíkem, předčasný návrat na Zemi
$1#hit23">Apollo 14 - (24.) - 31.1.-9.2.1971; Alan B.Shepard (velitel letu), Edgar D. Mitchell, Stuart A. Roosa (pilot velitelské kabiny), 34 obletů Měsíce, sběr hornin, instalace automatické stanice ALSEP a laserového odražeče
$1#hit24">Apollo 15 - (25.) - 26.7.-7.8.1971; James B.Irwin, David R.Scott (velitel), Alfred M.Worden (pilot velitelské kabiny), 75 obletů Měsí- ce, přistání, zkouška měsíčního vozidla Rover s kamerou, vypuštěna vědecká družice Měsíce
$1#hit25">Apollo 16 - (26.) - 16.-27.4.1972; Charles Moss Duke (pilot měsíčního modulu), Thomas K. Mattingly a John W.Young (velitel), 64 obletů Mě- síce, sběr hornin, jízda na měsíčním vozidle
$1#hit26">Apollo 17 - (27.) - 7.-19.12.1972; Eugene A.Cernan (velitel), Ronald E.Evans, Harrison H.Schmitt (pilot měsíčního modulu), 75 obletů Měsíce, přistání na Měsíci, pobyt 11.-14.12.1972.

...jeden z nejslavnějších výroků našeho století pronesl americký astronaut Neil Armstrong 20. července (03:56 SEČ 21. července) 1969, kdy se jako první pozemšťan dotkl Měsíce. Přesně před třiceti lety přistál v šedém prachu "Moře klidu" modul kosmické lodi Apollo 11, jejíž posádku tvořili vedle Armstronga Edwin Aldrin a Michael Collins.

Slavnému okamžiku předcházela několikaletá příprava.

V květnu 1961 vyhlásil americký prezident John Kennedy program Apollo, jehož cílem bylo přistání člověka na 384.400 kilometrů vzdáleném Měsíci. Realizací byl pověřen Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), jenž předběžně stanovil termín prvního pokusného letu na březen 1965.

Již od roku 1964 se uskutečňovaly experimenty s různými modely kosmické lodi, které byly na oběžnou dráhu vynášeny těžkými raketovými nosiči. V lednu 1967 byl stanoven termín letu Apollo 1 s posádkou Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffeena na 21. února 1967. Vše ale odsunula tragická nehoda 27. ledna 1967, kdy při jednom z posledních testů kabiny vznikl v důsledku elektrického zkratu požár, při němž zahynuli všichni tři astronauti a byla zničena i samotná kosmická loď.

V důsledku neštěstí bylo rozhodnuto o zrušení první části programu$1#hit5"> Apollo, takže plánované lety Apollo 1, 2 a 3 se vůbec neuskutečnily. Pokračovaly další testy bez lidské posádky, postupně byly do vesmíru vypuštěny lodě Apollo 4, 5 a 6. První pilotovaná loď Apollo 7, která uskutečnila 163 obletů Země, byla vypuštěna 11. října 1968. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8. Po dosažení oběžné dráhy kolem Země bylo nasměrováno na oběžnou dráhu kolem Měsíce, který desetkrát obletělo a vrátilo se zpět na Zemi. Apollo 9 prověřovalo na oběžné dráze kolem Země měsíční sekci lodi. Apollo 10 dosáhlo oběžnou dráhu kolem Měsíce a testovalo měsíční sekci asi 15 km nad povrchem Měsíce.

Konečně 16. července 1969 byla z floridského kosmického střediska vypuštěna loď Apollo 11 s jediným úkolem - přistát na Měsíci. Loď o hmotnosti asi 43 tun byla vybavena relativně slabými raketovými motory, které jí umožňovaly dostat se po oddělení od nosiče na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Zde se Apollo 11 rozdělilo na dvě části - velitelskou a měsíční sekci. Zatímco Michael Collins nervózně čekal na oběžné dráze, Neil Armstrong a Edwin Aldrin přistáli 20. července 1969 v měsíčním modulu (výška sedm metrů, hmotnost 15,1 tuny) na povrchu Měsíce.

Jako první vstoupil na měsíční povrch v 03:56 SEČ 21. července Armstrong, čtvrt hodiny po něm i Aldrin. Společně na povrchu Měsíce instalovali vědecké přístroje a nasbírali 22 kilogramů hornin. Po 21 hodinách a 36 minutách se s modulem vrátili k velitelské sekci. Měsíční modul byl ponechán na oběžné dráze kolem Měsíce a zbytek lodi$1#hit14"> Apollo se vrátil zpět na oběžnou dráhu kolem Země. Zde se z kosmické lodi vydělil kuželovitý přistávací modul, který kosmonauty dopravil 24. července 1969 na Zemi. Následovalo dalších sedm expedic na povrch Měsíce, z nichž jen jedna (Apollo 13; duben 1970) nebyla úspěšná; po výbuchu nádrže s kyslíkem se posádka musela vrátit na Zemi.

Během úspěšných expedic byl zkoumán měsíční povrch, shromážděno množství vzorků měsíčních hornin a na povrchu Měsíce byla instalována řada přístrojů pro vědecký výzkum. Poslední let programu (Apollo 17) se uskutečnil v prosinci 1972. Připravované lety Apollo 18, 19 a 20 byly zrušeny. Postavené kosmické lodi byly použity pro tři lety s posádkou v rámci projektu Skylab (1973-1974) a pro společný americko-sovětský projekt Sojuz- Apollo v roce 1975.

Ani jeden muž z Apollo 11 se již do vesmíru nevrátil. Nejslavnější z nich, nyní 68letý Neil Armstrong, přednášel po odchodu ze služeb NASA letecké inženýrství na univerzitě v Cincinnati. V současnosti stále pracuje ve společnosti vyrábějící leteckou elektroniku, většinu času však tráví v poklidném prostředí své farmy na jihozápadě rodného Ohia.

Mnohem hůře se s vesmírnou zkušeností vypořádal muž "číslo dvě" Edwin Aldrin (69). Nikdy v sobě údajně nepřekonal hořkost z toho, že vstoupil na povrch Měsíce až po Armstrongovi. Na počátku 70. let se nervově zhroutil, propadl alkoholu a strávil roky v nervových sanatoriích. Dnes je Aldrin potřetí ženatý a žije z přednášek o svém letu na Měsíc.

Michael Collins (68) přijal na konci kariéry astronauta v roce 1970 funkci náměstka ministra zahraničí pro styk s veřejností, poté strávil několik let ve washingtonském muzeu letectva a kosmonautiky a později pracoval v několika soukromých průmyslových společnostech.
Historie výzkumu Měsíce
140 př. n.l. Ptolemaios změřil vzdálenost Země - Měsíc
1610 G. Galilei pozoroval hory na Měsíci
1693 G.D. Cassini zjistil, že Měsíc má vázanou rotaci
1775 T. Mayer zavedl systém souřadnic na měsíčním povrchu
1837 - 8 W. Beer a J. H. Madler nakreslili první moderní mapu Měsíce
1869 Lord Ross změřil teplotu měsíčního povrchu
1946 Z. Bay získal radarový odraz od Měsíce
1959, 2. ledna Start Luny 1 k Měsíci
1959, 13. září Luna 2 jako první těleso vyrobené lidskou rukou dopadla na Měsíc
1959, říjen Luna 3 pořídila první fotografie odvrácené strany Měsíce
1964, 31. července Ranger 7 odvysílal první detailní snímky Měsíce
1966, 31. ledna Luna 9 jako první těleso přistála měkce
1966, 31. března Luna 10 se stala první umělou družicí Měsíce
1966 - 1967 pět sond typu Lunar Orbiter získalo obrazový materiál pro přípravbu přistání člověka na Měsíci
1966 - 1968 pět sond typu Surveyor přistálo na měsíčním povrchu, získalo 90 000 snímků měsíčního povrchu a studovalo vlastnosti měsíční půdy
1968, prosinec posádka Apolla 8 oblétla měsíc a vrátila se zpět na Zem
1968 - 1969 tři sondy typu Zond oblétly Měsíc a vrátily se zpět na Zem
1969, 21. července Neil Armstrong a Edwin Aldrin přistáli na Měsíci
1970, 12. září odstartovala automatická stanice Luna 16, která po měkkém přistání odebrala vzorky měsíční horniny a vrátila se 24. září zpět na Zem
1970, 17. listopadu na Měsíci přistála sonda Luna 17, která vysadila první měsíční vozidlo Lunochod 1
1971, 30. července kosmonauti D. R. Scott a J. B Irwin poprvé použili měsíční vozidlo
1972, prosinec skončila první etapa výzkumu Měsíce kosmickými loděmi s posádkou
1995 detailní mapování povrchu Měsíce americkou sondou Clementine

zdroj: Astronomický informační WWW server astro.vsb.cz

Přípravy na start rakety Apollo 11.

Pohled na Měsíc z Apolla 11.

Přistání na měsíci.

N. Armstrong vystupuje na Měsíc

Lunární modul.

N. Armstrong na povrchu Měsíce.

Astronaut Buzz Aldrin

Měsíční povrch, na který přesně před třiceti lety poprvé vstoupila lidská noha.

Rukavice N. Armstronga

Lunární modul opouští Měsíc

Planeta Země z Apolla 11

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.