Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Německu přibývá dětských nevěst. Úřady se přou, zda sňatky uznávat

  20:17aktualizováno  20:17
Společně s migrační vlnou dorazil do Německa nový problém: nucené sňatky nezletilých. Úřady už evidují 1 500 vdaných či ženatých dětí. Sociální pracovníci páry rozdělují, podle některých soudů však sňatky platí. Obřad totiž proběhl v cizině, a to v souladu s místním právem.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Sociální pracovníci v bavorském Aschaffenburgu nedávno zažili naprostou bezmoc. Do města v rámci uprchlické vlny přijela mladá Syřanka, kterou loni rodiče jako čtrnáctiletou provdali za bratrance - o šest let staršího muže. Úřad nucený sňatek odmítl uznat, pár rozdělil a dívku si nechal ve své péči. Vrchní zemský soud v Bamberku však rozhodnutí nečekaně zvrátil: manželství platí.

Sezdané děti v Německu

  1. Syřané (664)
  2. Afghánci (157)
  3. Iráčané (100)
  4. Bulhaři (65)
  5. Poláci (41)
  6. Rumuni (33)
  7. Řekové (32)

Většině sezdaných mladistvých je mezi 16 a 18 lety (994), což je věk, v němž německý zákon výjimečně připouští uzavření sňatku. 361 nevěstám však není ještě ani 14 let.

Mezi cizinci s povolením k trvalému pobytu je 26 nezletilých manželů a manželek, 516 může v Německu žít jen dočasně.

Zdroj: Die Zeit

Případ, na který upozornil server Augsburger Allgemeine, není v Německu ojedinělý. Podle oficiálních statistik tam aktuálně žije zhruba 1 500 nezletilých cizinců, kteří se úřadům nahlásili jako ženatí či vdané.

Jejich počet loni výrazně vzrostl, neboť stovky mladých sezdaných párů do Evropy přišly v rámci masivní migrační vlny. Kromě přistěhovalců z Blízkého východu se však úřady s nezletilými nevěstami musejí vypořádat i u některých romských rodin, píše deník Die Welt. Ve statistikách figurují i občané Polska nebo jihovýchodní Evropy.

Soud v Bamberku i některé další úřady volí při posuzování jejich sňatku značně formální postup: pokud bylo manželství v zemi původu právoplatně uzavřeno, například islámským obřadem v Sýrii, uzná ho soudce i v Německu. Bez ohledu na to, že nucené sňatky jsou v zemi trestné a svatbu nezletilých zákon - až na drobné výjimky - zakazuje.

Děti patří do školy. Ministerstvo jim chce sňatky zrušit

Politiky i dětské psychology podle N24 znepokojilo hlavně 361 nevěst, kterým ještě nebylo ani 14 let. Takové dívky navíc po svatbě nezřídka během několika let otěhotní, odejdou ze školy a prakticky vypadnou z německé společnosti.

„Jedenáctileté, třináctileté a patnáctileté dívky nepatří do manželství, ale do školy,“ citoval deník Die Zeit na začátku září ze strategické koncepce vládní strany CDU, která se problém letos na podzim rozhodla řešit. „Dětské sňatky uzavřené v zahraničí je do budoucna nutné rušit,“ stojí v dokumentu, nad kterým minulý týden kromě politiků trávili čas i odborníci či zástupci neziskových organizací.

Uprchlická krize

Mnohé z nich volají po úplném zrušení výjimek, což by znamenalo, že do osmnáctých narozenin mládež zkrátka nikdo neoddá. To je přitom v současnosti možné třeba i v Česku - pokud například šestnáctiletá dívka otěhotní, může se u soudu nechat zplnoletnit a provdat se za otce dítěte.

Jordánci „skupují“ dcery uprchlíků

Na příval v cizině uzavřených sňatků, které svým dětem zejména v muslimském světě dodnes domlouvají rodiče, však Německo připravené nebylo. Die Zeit na začátku září upozornil, že někteří bohatí Jordánci či Libanonci si od válečných uprchlíků „kupují“ nezletilé manželky, což rodině může pomoci sehnat peníze na cestu do Evropy.

Samotná dívka pak buď zůstane u svého nového partnera, nebo sice přijede s rodiči do Německa, ale už jako vdaná.

Úřady pak čeká těžké rozhodnutí: převážit může buď ochrana práv dítěte, jak je chápou Evropané, nebo zvyk uznávat rozhodnutí suverénního státu, který sňatek posvětil.

Spolkové ministerstvo vnitra se snaží situaci vyjasnit. „Potřebujeme jasný zákaz pokračování dětských sňatků, které byly uzavřeny v zahraničí. Svatba každému dítěti vždy jen uškodí,“ prohlásil podle televize N24 jeho státní sekretář Ole Schröder. Bamberská kauza však ukázala, že německé úřady se zatím s justicí na jednotném přístupu neshodnou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.