Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nová zbraň v rukou ochránců pralesů. Chytrý satelit loví ilegální těžaře

  19:48aktualizováno  19:48
Ochránci životního prostředí mají nově k dispozici zbraň, která může zasadit tvrdou ránu ilegálním těžařům kácejícím deštné pralesy. Speciální satelit s pomocí propracovaného algoritmu dokáže sám analyzovat snímky deštného pralesa. Jejich porovnáním dokáže upozornit na aktivitu těžařů.

Satelitní snímky odhalí i malé vykácené plochy deštného pralesa. | foto: Profimedia.cz

Se současným vývojem globálního oteplování, klimatických změn a neutuchajících snah těžařů by do roku 2050 mohly po celém světě zmizet deštné pralesy o rozloze Indie. Do boje za záchranu pralesů se před časem pustili vědci z univerzity v Marylandu. Ve spolupráci se společností Google vyvinuli metodu, jak téměř v reálném čase monitorovat ilegální těžbu.

Nad Amazonií bdí domorodí strážci lesa. Těžaře loví lukem i s pomocí GPS

Systém Glad (Global Land Analysis and Discovery) dokáže sám zpracovat každý týden aktualizované satelitní snímky a automatickým porovnáním se staršími vyhodnotit, kde mohou těžaři působit.

Až dosud přitom museli ochránci životního prostředí jednotlivé snímky porovnávat ručně, píše The Guardian. Problémem bylo také vytipování správných lokalit k porovnání.

S novým systémem se jejich práce výrazně urychlí a těžaři tak mohou být přistiženi přímo při činu. „Úplně to mění pohled na celou věc,“ uvedl pro Thomson Reuters Foundation Matt Finer z enviromentální skupiny Amazon Conservation Association. Ta se zaměřuje na mapování ilegální těžby v deštných pralesech Peru. Satelitní snímky po analýze posílá vládním představitelům a strážcům zákona.

Deštné pralesy v Peru jsou domovem tisíců živočišných i rostlinných druhů.
Deštné pralesy v Peru jsou domovem tisíců živočišných i rostlinných druhů.

Až donedávna byli ochránci životního prostředí v Peru závislí na tipech od místních lidí, kterým těžba komplikuje život. „S novými daty se můžeme soustředit na předávání aktuálních informací zákonodárcům,“ pochvaluje si Finer a popisuje jeden z nedávných případů, kdy jeho skupina s pomocí aktuálních satelitních snímků odhalila nelegální kácení kvůli těžbě zlata. Díky rychle koordinaci s úřady byli těžaři dopadeni.

Palmové plantáže v Indonésii

Tým vědců z Marylandské univerzity při vývoji systému Glad vede profesor Matthew Hansen. Systém podle něj snadno dokáže ze satelitních snímků odhalit i velmi malé vykácené plochy. Hansen si při popisu pomáhá výměrou basketbalového hřiště. Aktuálně je tento systém dostupný pouze pro Peru, Demokratickou republiku Kongo a Indonésii. „Letos je pro nás výzvou expandovat i do dalších zemí,“ uvedl.

Deštné pralesy nejvíce trpí v Indonésii, v odlesňování předstihla Brazílii

Indonésie se mezi státy, kde je systém Glad dostupný již nyní, nedostala náhodou. Už v roce 2014 v tempu odlesňování předstihla dlouhodobého lídra této nelichotivé statistiky – Brazílii. Největším nepřítelem indonéských deštných pralesů je vypalování kvůli budování palmových plantáží produkujících palmový olej. Následky pro deštný prales jsou, kromě kouřem zamořeného vzduchu, nedozírné.

V Indonésii se vyskytuje asi 10 procent všech světových rostlin a 12 procent savců.
V Indonésii deštný prales mizí kvůli vypalování.

Úbytek lesů v Indonésii v posledních letech způsobil nárůst emise skleníkových plynů a ztrátu biodivezity. V Indonésii se přitom vyskytuje asi 10 procent všech světových rostlin a 12 procent savců. Tamní deštné pralesy jsou známé svou vysokou biodiverzitou. Žijí zde například orangutani a sumaterští tygři.

Kvůli ochraně unikátní společenstev vláda v roce 2001 podepsala mezinárodní moratorium a zavázala se snížit úroveň odlesňování. Ekologičtí aktivisté však upozorňují, že trend je spíše opačný, především kvůli korupci.

Vymírání druhů a rozpad výkyvy počasí

Proč je vůbec kácení a vypalování deštných pralesů takový problém? Důvodů je celá řada. Kácením se narušuje přirozené proudění vzduchu a mikroklima, vypalováním se pak do ovzduší uvolňuje velké množství oxidu uhličitého.

Kakaový král z Česka devastuje deštný prales v Peru. Útočí i na ekology

Stejně závažným problémem je i nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se téměř nenávratně poškodí přirozený koloběh vody a mikroklima daných oblastí, což má za následek extrémní výkyvy počasí v dané oblasti. Běžná tak jsou velká sucha a následné masivní záplavy.

Ruku v ruce s narušením základních principů fungování ekosystému jde také vymírání živočišných druhů. Všechny tyto důsledky jsou téměř nevratné, minimálně v rámci současné generace. Čas na obnovení společenstev navázaných na deštné pralesy se totiž běžně počítá v řádech stovek let.

Další otázkou je důvod, proč i přes varování ochránců přírody odlesňování stále pokračuje. Při odlesnění se totiž zužitkuje nejen vykácené dřevo, ale na nově vzniklých plochách vznikají také gigantické farmy, popřípadě plantáže. Podle statistik ochránců přírody je jen čtvrtina případů odlesnění motivováno samotnou těžbou dřeva.

Na problematiku kácení deštných pralesů upozornili na začátku roku 2015 aktivisté z organizace SumOfUs nápaditým klipem:







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.