Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plíce světa nejvíce trpí v Indonésii, v odlesňování předstihla Brazílii

  21:29aktualizováno  21:29
Indonésie poprvé v historii předstihla Brazílii v nelichotivé statistice rychlosti odlesňování. Za dvanáct let tam vykáceli na 60 tisíc kilometrů čtverečních panenského deštného pralesa. Ochránci životního prostředí varují, že odlesňování může vést ke kolapsu tamních ekosystémů.

Deštný prales v Indonésii musí stále častěji ustupovat podnikavcům produkujícím palmový olej. | foto: Profimedia.cz

Vědci a ochránci přírody úbytek deštných pralesů v Indonésii monitorovali v rozmezí let 2000 až 2012 pomocí satelitního snímkování. Největší ztrátu pralesa zaznamenali během roku 2012, kdy palmovým plantážím, těžbě a vytváření pozemků pro farmáře muselo ustoupit 8 400 čtverečních kilometrů pralesa. V Brazílii v tomto roce zmizelo „pouhých“ 4 600 kilometrů čtverečních.

Studii vypracovali výzkumníci z univerzity v Marylandu, zveřejněna byla v magazínu Nature Climate Change (grafy vývoje odlesňování a výsledky studie v angličtině najdete zde). Zjistili také, že úbytek lesů už v Indonésii způsobil nárůst emise skleníkových plynů a ztrátu biodivezity. V Indonésii se přitom vyskytuje asi 10 procent všech světových rostlin a 12 procent savců. Tamní deštné pralesy jsou známé svou vysokou biodiverzitou. Žijí zde například orangutani a sumaterští tygři.

OBRAZEM: Tady všude byl les. Když se amazonský ráj mění v peklo

Kvůli ochraně unikátní společenstev vláda v roce 2001 podepsala mezinárodní moratorium a zavázala se snížit úroveň odlesňování, uvádí server BBC. Ekologičtí aktivisté však upozorňují, že trend je spíše opačný, především kvůli korupci. Za úbytkem deštných pralesů v posledních letech stojí také masivní požáry. Jeden z největších za poslední roky loni spálil stovky hektarů lesa a způsobil hutný smogový opar nad Malajsií a Singapurem (více o loňských požárech v Indonésii se dočtete zde).

Sliby zůstaly jen na papíře

Důležitost deštných pralesů v Indonésii pro vývoj klimatu si uvědomují i v zahraničí. Norsko například indonéské vládě přislíbilo pomoc v hodnotě miliard dolarů, pokud země prokáže svou snahu v boji proti odlesňování. Až dosud Norsko Indonésii darovalo 50 milionů dolarů (asi miliardu korun) na založení speciální instituce, která se má zabývat výhradně problematikou ztráty deštných pralesů, připomíná server thejakartaglobe.com.

Proč vůbec k masivnímu odlesňování dochází? Odpověď je jednoduchá - moderní společnost si žádá čím dál více surovin jako je hovězí maso, cukrová třtina, či palmový olej. K pěstování a chovu však nezbývá mnoho volných pozemků a obrovské plochy deštných pralesů jsou v očích podnikatelů trestuhodně nevyužité.

Kvůli odlesňování přicházejí o přirozené životní prostředí i orangutani. Na...

Kvůli odlesňování přicházejí o přirozené životní prostředí i orangutani. Na snímku ochránci zvířat zachraňují mládě orangutana na Sumatře. Deštný prales tam musel na mnoha místech ustoupit kvůli obchodu s palmovým olejem.

Jednou z obětí odlesňování je i kriticky ohrožený tygr sumaterský. Jeho stavy v...

Jednou z obětí odlesňování je i kriticky ohrožený tygr sumaterský. Jeho stavy v přírodě se dají jen těžko odhadnout, zřejmě se pohybují mezi 400 až 500 zvířaty.

Při procesu odlesnění se zužitkuje vykácené dřevo a na nově vzniklých plochách pak vznikají gigantické farmy nebo plantáže. Podle statistik ochránců přírody je čtvrtina případů odlesnění motivováno samotnou těžbou dřeva. Desítky tisíc hektarů lesa zmizí kvůli vybudování farem produkujících hovězí maso, které je ve většině případů určeno pro vývoz a objevuje se v řetězcích rychlého občerstvení po celém světě.

Vymírání druhů i bleskové povodně

Takovýto necitlivý postup má za následek celou řadu závažných problémů. Většina odborníků tlačí do popředí globální oteplování, ať už se jedná o zvýšenou produkci oxidu uhličitého při spalování vytěženého dřeva, nebo mizení "nejlepší továrny na čistý vzduch na světě".

Stejně závažným problémem však je i nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se téměř nenávratně poškodí přirozený koloběh vody a mikroklima daných oblastí, což má za následek extrémní výkyvy počasí v dané oblasti. Běžná jsou velká sucha a následné masivní záplavy. Ruku v ruce s narušením základních principů fungování ekosystému jde vymírání živočišných druhů.

Vědci z celého světa mnoho let varují, že extrémní narušení společenstev vázaných na deštné pralesy může být nevratné. Čas na jejich obnovení se totiž počítá v řádech století.



Témata: palmový olej




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.